Interventions of paediatric obstructive sleep apnea syndrome are complex, varied and multidisciplinary. The goal of the treatment is to restore optimal breathing during the night and to relieve associated symptoms. Evidence suggests that the surgical intervention with removal of the tonsils and adenoids will lead to significant improvements in the most incomplicated cases, as recently reported from a meta-analysis. However, post-operative persistence of this syndrome in paediatric population is more frequent than expected, which supports the idea of the complexity of this syndrome. Adenotomy alone may not be sufficient in children with OSAS, because it does not address oropharyngeal obstruction secondary to tonsillar hyperplasia. Continuous positive airway pressure can effectively treat this syndrome in selected groups of children, improving both nocturnal and daytime symptoms, but poor adherence is a limiting factor. For this reason, CPAP is not recommended as first-line therapy for OSAS when adenotonsillectomy is an option. It is now being investigated the incorporation of nonsurgical approaches for milder forms and for residual OSAS after surgical intervention. Althought adeno-tonsillar hypertrophy is the most common for OSAS in children; obesity is emerging as an equally important etiological factor. Therefore an intensive weight reduction program and adequate sleep hygiene are also important lifestyle changes that may be very effective in mitigating the symptoms of this syndrome. Pharmacological therapy (leukotriene antagonists, topical nasal steroids) is usually use for mild forms of OSAS and in children with associated allergic diseases. Special orthodontic treatment and oropharyngeal exercises are a relatively new and promising alternative therapeutic modality used in selected groups of children with OSAS. and A. Šujanská, P. Ďurdík, J. Rabasco, O. Vitelli, N. Pietropaoli, M. P. Villa
Obezita a nadváha se stávají velkým medicínským problémem současnosti. Komplikují a zhoršují prognózu mnoha situací včetně těhotenství. Tuková tkáň není jen pasivní zásobárna energie, ale produkuje též hormony a cytokiny, kterými ovlivňuje činnost celého organizmu. Obezita negativně působí nejen přímo na matku a její reprodukční zdraví, ale působí i na zdravotní stav a vývoj dítěte. Kromě dobře známých komplikací se začínají diskutovat i další otázky jako například neuropsychický vývoj dítěte nebo vliv na vyšší riziko rozvoje astma, Obesity and overweight are becoming a major problem in medicine. Obesity impairs the prognosis of many conditions, including pregnancy. Adipose tissue is not only a passive reservoir of energy but also produces hormones and cytokines, which interfere with the regulation of the whole organism. Obesity adversely affects not only the mother and her reproductive health but also the health and the development of the child. In addition to well-known complication issues such as neuropsychological development of the child or a higher risk of astma are now discussed. Many of these negative effects are attributed to inflammation associated with obesity., Tereza Ulmannová, Ivana Špálová, Kateřina Štechová, and Literatura
V práci sme sa zamerali na problematiku pozitívnych a negatívnych životných udalostí u žiakov a vplyvu na ich duševné zdravie. Stanovili sme si viacero cieľov: Zistiť najčastejšie sa vyskytujúce pozitívne a negatívne životné udalosti u žiakov, zistiť najčastejšie sa vyskytujúce pozitívne a negatívne životné udalosti u žiakov v závislosti od pohlavia a zistiť vzťah medzi životnými udalosťami, subjektívnou pohodou a sebaúctou žiakov. Výskum bol realizovaný na základných školách a osemročnom gymnáziu v žilinskom regióne. Do výskumu bolo zaradených 406 žiakov šiestych a siedmych ročníkov. Priemerný vek žiakov bol 12,4 roka. Z výskumných nástrojov sme použili inventár životných udalostí (LEI), dotazník subjektívnej pohody (GHQ 12) a škálu sebaúcty podľa Rosenberga (SeS). Potvrdili sa signifikantné rozdiely v miere subjektívnej pohody a sebaúcty v závislosti od počtu prežitých pozitívnych a negatívnych udalostí. Za najčastejšiu pozitívnu udalosť žiaci označili "Páčili sa mi sviatočné udalosti v našej rodine" (92,36 %) a medzi najčastejšie označovanú negatívnu udalosť patrila "Nedarilo sa mi v niektorom predmete" (68,97 %). Z medzipohlavných rozdielov sa signifikantné rozdiely zistili v štyroch pozitívnych a v dvoch negatívnych udalostiach. Výsledky nám potvrdzujú dôležitosť skúmania životných udalostí, subjektívnej pohody a sebaúcty, ktoré môže pomôcť k vhodnej podpore duševného zdravia v rámci verejného zdravotníctva., The thesis has focused on the issue of positive and negative life events of pupils and their impact on their mental health. Several goals have been defined: to ascertain the most frequently occurring positive and negative life events of pupils as a whole, and as dependent on gender and to discover the relationship between life events, general health and self-respect amongst these subjects. This survey was conducted in elementary schools and at an octennial grammar school in the Žilina Region. A total of 406 sixth and seventh grade pupils were involved in the survey. The average age of pupils was 12.4 years. Life Events Inventory (LEI), General Health Questionnaire (GHQ 12) and Self-respect Scale (SeS) according to Rosenberg were used as research tools. Significant distinctions in rates of general health and self-respect depending on the number of experienced positive and negative events were confirmed. The option "I enjoyed holiday events in our family"(92.36%) was identified as the most positive life event whilst the sentence "I was unsuccessful in a school subject"(68.97%) was marked as the most negative event by pupils. Significant gender distinctions were discovered in four positive and two negative events. Outcomes have confirmed the importance of researching life events, general health and self-respect in order to contribute to suitable promotion of mental health in the public health system., Petra Dankovičová, Želmíra Fetisovová, Igor Ondrejka, and Literatura
Zánět vulvy a pochvy v klidovém období je nejčastější problém, které přivede dítě do ambulance dětského gynekologa. V současné době se setkáváme s přibývajícím množstvím vulvovaginitid způsobených patogeny původem z horních cest dýchacích – zejména kmene Streptococcus a Haemophillus a samozřejmě patogeny z GIT. Ke správnému odběru vzorku z pochvy je nutné použít vaginoskop, pokud striktně nepoužijeme vaginoskop, můžeme setřít oblast poševního vchodu, který je však na bakterie přirozeně bohatý, a následuje pak nesprávná interpretace výsledku vyšetření. V období dospívání se vlivem stoupající hladiny ženských pohlavních hormonů spektrum patogenů mění. U dívek v období pohlavního dospívání používáme k diagnostice kultivaci z pochvy, což dle mého názoru není správná vyšetřovací metoda první volby, protože máme k dispozici daleko jednodušší, rychlejší a levnější diagnostické metody. Léčba onemocnění spočívá v lokálním zavádění antibiotik do pochvy. Spektrum antibiotik zaveditelných do pochvy se však mění, zejména magistraliter vyráběné čípky jsou někdy obtížně využitelné, protože chceme-li jich užít, musíme mít k dispozici lékárnu, která má speciální formy na výrobu dětských čípků. Léky vyráběné průmyslově jsou u dětí těžko zaveditelné pro jejich velikost a tvar. V období pohlavního dospívání je potřeba kromě léčby antibiotiky či antimykotiky zavedenými do pochvy dbát i na obnovení správné poševní mikroflory. Klíčová slova: diagnostika vulvovaginitidy – gynekologie dětská – léčba vulvovaginitidy – vulvovaginitida, Vulvovaginitis is the most common gynecological problem of the child, mainly in so called rest period. The child in this period is susceptible, because the lack of estrogen results in the vaginal wall being thin, without glycogen a lactobacilli and with a neutral pH. We detect in this period mainly bacteria from the colon, but we see very often pathogens like group A beta hemolytic streptococcus or Haemophilus influenzae. For the right diagnosis we use samples from vaginal wall for bacterial cultivation by cotton swab, we need for the correct sample vaginoscopy, because without it we can obtain smear from the vaginal orifice, when there is normally mix of bacteria. During puberty because of the increase level of hormones are pathogens caused vulvovaginitis the same as in adult women. The best diagnostic method in this period is using of pH indicator, amine test or native microscopically examination. Treatment of the vulvovaginitis is based on local antibiotic inserted to vagina in the form of the cream or suppositories, we don´t use oral antibiotic, because of the high risk of relaps of this disease. Key words: diagnosis of vulvovaginitis – paediatric gynaecology – vulvovaginitis – vulvovaginitis treatment, and Hana Kosová