Autor přijímá implicitní výzvu k dialogu nad knihou I. Markové nazvané Dialogičnost a sociální reprezentace. Všímá si toho, jak Marková rozebrala dvě situace – z Joyceova Odyssea a Havlovy Moci bezmocných. V jejím podání dominuje někdy v sociálním životě lidí jednání (jakožto znak) nad slovem, které o funkci znaku přichází. Oproti tvrzení o osudových dopadech jednání občanů na jejich identitu v minulém režimu autor formuluje myšlenku, že lidé nemuseli přicházet o autentičnost, i když nemluvili pravdu či byli „odpojeni“ od slov jakožto znaků. Polemizuje i s myšlenkou o nekomunikativnosti jazyka. Oproti teorii sociálních reprezentací se odvolává na analýzu diskurzu. V diskuzi pak nabízí jiné výklady „chování zelináře“.
The article provides a language analysis of the idea of progress. It briefly outlines the method of search for mimimal vocabulary as has been proposed by Bertrand Russell in Human Knowledge, Its Scope and Limits. Then it coniders the application of this method to a social theory, namely to the language used in a theory of progress. As and expample theory it uses the well known essay L´anciene regime et la revolution (1856) by Alexis de Tocqueville. The language of the theory is analyzed, abstracted expressions are pointed out and the minimal vocabulary is presented: it consists of verb-expressions "to see", "to be wrong", "to dobut", "to think", "to feel", "to be surprised", " to choose", "to express" and To rely"; of noun-expressions "demise", "cause", "change", "nature" and "banality" together with pronouns and logical expressions. The rules for construction of composed expressions and propositions are set up and a reconstruction of the object language is suggested. The abstract character of the method is reflected., Tomáš Holeček., and Obsahuje seznam literatury
Even those historians of Chinese thought, who are capable of both masterly analyses and great synthetic surveys of pre-modern Chinese philosophy, such an Anne Cheng, author of The history of Chinese thought, mostly remain in the grip of enduring stereotypes about Chinese language and Chinese letters. This is true despite the fact that old Chinese linguistics has progressed in the last 50 years at an unforeseen rate, and practically no experts on that language fail to take these advances seriously. At issue, above all, are the immensely popular analyses of characters, which authors treat as the path to uncovering the etymology of a given concept under research. Emancipation from written characters is, it would seem, a basic precondition for a better understanding of language, including the lexicon of philosophical concepts. This article aims to give a broad acccount of the inadequacy of character-etymology and, in contrast to this method, to describe which direction we should take if we wish to understand the conceptual apparatus of ancient Chinese thinkers., Lukáš Zádrapa., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Tento článek z pozůstalosti profesora Ladislava Tondla poukazuje na to, že hodnoty představují neodmyslitelný kontext komunikace a rozhodování. Vychází z předpokladu, že každý komunikační akt se odehrává za jistých okolností a podmínek, ve spojení se zjištěnou problémovou situací a ve vztazích s určitými potřebami a cíli a směry naší činnosti. Součástí těchto podmínek je soubor vlivů a okolností, které lze charakterizovat jako hodnotová atmosféra. Tato atmosféra a s ní spojené faktory mohou modifikovat význam dané komunikace, a to nejen v sémantickém smyslu, ale také ve smyslu relevance, důležitosti a potřebnosti daného sdělení., This posthumously published article by professor Ladislav Tondl argues that values present a necessary context of communication and decision making. Every communication act takes place under particular circumstances and conditions, in relation with an identified problematic situation and the corresponding needs and intentions or goals. A part of these conditions is made up of influences and circumstances that can be described as value environment. This environment can modify meaning of communication not only semnatically, but also in terms of relevance, importance and necessity of the message., and Ladislav Tondl.
This paper analyses the nature of language and its role in realism-antirealism debate. The aim of the paper is (i) to present and defend the common-sense realism as a position, which enables us to offer a plausible explanation of the evolution of linguistic practice, and (ii) to present the realism-antirealism debate as a battle of an accent. The realists emphasize (a) the source of differentiation, while the antirealists accent the process of differentiation. Both of the aims are met via the conceptual analysis of the main realism-antirealism concepts such as language, differentiation, difference, reality, to constitute (to construct) and by the assessment of the impact that the results of the ab- ovementioned analysis would have on the position of common-sense realism., Příspěvek analyzuje povahu jazyka a jeho úlohu v diskusi o realismu a antirealismu. Cílem příspěvku je (i) prezentovat a hájit realismus ve smyslu zdravého rozumu jako pozici, která nám umožňuje nabídnout věrohodné vysvětlení vývoje lingvistické praxe a (ii) prezentovat debatu realismu a antirealismu jako bitva přízvuku. Realisté zdůrazňují (a) zdroj diferenciace, zatímco antirealisté zdůrazňují proces diferenciace. Oba tyto cíle jsou naplňovány koncepční analýzou hlavních konceptů realismu - antirealismu, jako je jazyk, diferenciace, rozdíl, realita, představování (konstruování) a hodnocení dopadu, který by výsledky uvedené analýzy vyplynuly. mají na pozici realistického myšlení., and Pavol Labuda
Studie analyzuje současný výzkum na poli vývojové dysfázie. Výzkum v posledních desetiletích ukázal, že vedle poruchy fonologických procesů se na vzniku dysfázie podílejí i specificky gramatické deficity a patrně i další rizikové faktory. Studie rozebírá navržené diagnostické markery vývojové dysfázie a jejich úlohu při odhalování etiologie poruchy. Dále rozebírá výzkum genetických vlivů na vznik vývojové dysfázie a úlohu tohoto výzkumu při odhalování funkčních mechanismů vývojových poruch učení. Studie rovněž věnuje pozornost současným pohledům na vztah mezi vývojovou dysfázií a dyslexií.