Tato studie sleduje čtenářské profily dětí z 1. a 4. ročníku základních škol s vývojovou dysfázií. V návaznosti na předchozí výzkum testuje předpoklad, že čtenářské výkony dětí s vývojovou dysfázií jsou signifikantně horší ve srovnání s výkony stejně starých vrstevníků, a to jak v rovině elementárního čtení, tak v rovině porozumění čtenému. V souladu s teoretickými poznatky /zejména tzv. Jednoduchý model čtení (Gough & Tunmer, 1986)/ ověřuje předpoklad, že obtíže dysfatických dětí se výrazně manifestují v oblasti porozumění čtenému i v oblasti dekódování (techniky čtení). Na studii participovalo 67 dětí s vývojovou dysfázií ze speciálních a základní škol a 253 běžně se vyvíjejících dětí ze základních škol. Dětem byla administrována baterie testů zaměřená na komplexní hodnocení čtenářských dovedností a na posouzení jazykových schopností souvisejících s vývojem čtenářství. Výsledky studie prokazují statisticky významně slabší výkony dysfatických dětí v prvních ročnících pouze v oblasti porozumění jazyku, konkrétně v úloze porozumění slyšenému textu. Ve čtvrtém ročníku se pak statisticky významné rozdíly ve prospěch běžně se vyvíjejících dětí objevují ve všech administrovaných čtenářských úlohách – tedy tam, kde je hodnocena přesnost čtení i porozumění čtenému. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice deficitů starších dětí s vývojovou dysfázií v oblasti dekódování a porozumění čtenému. and The study is focused on investigating the reading profiles in both 1st grade and 4th grade children with specific language impairment (SLI). According to the previous research, it tests the assumption that the reading performance of children with SLI is significantly worse compared to the age control group at the level of reading speed and fluency, and at the level of reading comprehension. Based on the theoretical framework, (namely “The Simple View of Reading“– Gough & Tunmer 1986), it verifies the hypothesis that the difficulties of the SLI children are manifested both in the area of reading comprehension, and of decoding (reading technique). 67 children with SLI and 253 children with typical development of language skills participated in our study. We administered a battery of tests assessing reading skills and language skills which are related to the reading development. The results of our study only showed significant differences in the area of the language comprehension (namely in the test of the listening comprehension) in the 1st grade children. There are significant differences in all tests assessing both reading accuracy and reading comprehension between SLI children and the age control group in the 4th grade. The size of reading fluency and reading comprehension deficits in SLI fourth grade children is discussed in more details.
The review study reflects the issue of unclear concept of Specific Language Impairment (SLI) in the Czech environment and reflects the sources of inconsistency of the diagnostic procedures of professionals in practice who work with children with SLI. The central framework of the study is the explanation of the concept of diagnostic markers of SLI which are not sufficiently researched and systematically described in the Czech language. Therefore diagnostic markers of SLI are not taken into account in the diagnostic process of SLI in our enviroment. Based on the theoretical concept of three levels of symptoms of developmental disorders (Snowling & Hulme, 2009) the authors explain that the diagnostic markers reflect the cognitive level of symptoms of the disorder and relate to „key processes“ of the disorder. Diagnostic markers can be only detected through psychometric diagnostic methods. There is an insufficient amount of quality and current psychometric instruments for the assesment of language development in Czech enviroment. Therefore diagnostic process of SLI dominantly depends on clinical procedures but clinical procedures allow to see only the behavioral (observable) level of the symptoms of SLI and this problem complicates the understanding of the essence of this disorder. The uncertainties in the concept of SLI influence the quality of intervention procedures that are used for children with this disorder. and Přehledová studie reflektuje problematiku nejasného pojetí vývojové dysfázie v českém prostředí a zamýšlí se nad zdroji nejednotnosti diagnostických postupů profesionálů v praxi, kteří se věnují dětem s vývojovou dysfázií (VD). Ústřední rámec studie tvoří explanace konceptu diagnostických markerů VD, které nejsou v českém prostředí dostatečně výzkumně studovány a systematicky popsány, a nejsou tudíž zohledňovány v procesu diagnostiky VD. Na teoretickém konceptu tří úrovní symptomů vývojových poruch (Snowling & Hulme, 2009) autorky vysvětlují, že diagnostické markery odráží kognitivní úroveň příznaků, spojenou s „jádrovými procesy“ určité poruchy, kterou lze zkoumat pouze prostřednictvím psychometrických diagnostických metod. Vzhledem k nedostatečné nabídce kvalitních aktuálních českých psychometrických nástrojů pro hodnocení jazykových schopností se diagnostika VD v českém prostředí opírá dominantně o klinické postupy, které umožňují nazírat pouze behaviorální, pozorovatelnou úroveň příznaků VD, což komplikuje porozumění podstatě této poruchy. Nejasnosti v pojetí VD se pochopitelně odrážejí i v kvalitě intervenčních postupů, které jsou u jedinců s touto poruchou užívány.
Tato studie si klade za cíl prozkoumat rozsah produktivní slovní zásoby a kvalitu vyjadřování u českých monolingvních dětí s vývojovou dysfázií ve srovnání s dětmi intaktními v době před nástupem do prvního ročníku základní školy. K výzkumnému šetření byl vytvořen původní test aktivní slovní zásoby zaměřený na substantiva, adjektiva a verba. Výsledná data ukazují, že oba sledované aspekty verbální produkce se mezi výzkumnými skupinami statisticky významně liší a lze mezi nimi vysledovat velmi těsný korelační vztah. Při podrobnějším zkoumání rozsahu slovní zásoby u jednotlivých slovních druhů se ukázalo, že nejvíce se tento rozsah mezi skupinami participantů liší u adjektiv a nejméně u substantiv. and This study aims to analyse a range of the productive vocabulary and quality of verbal expression in Czech monolingual specific-language-impaired (SLI) preschool children. SLI children´s production was also compared to a verbal production of typically developing (agematched) peers. An assessment tool was developed to measure the range and the quality of children´s production of nouns, verbs and adjectives. Both aspects of verbal production (the range and the quality) were also proved to be closely correlated. Research results reveal statistically significant differences between the SLI and a comparison group at both range and the quality of verbal expression. A more detailed examination shows that the differences between SLI and typically developing children´s production manifest themselves in the usage of adjectives the most and the least in the usage of nouns.
Studie analyzuje současný výzkum na poli vývojové dysfázie. Výzkum v posledních desetiletích ukázal, že vedle poruchy fonologických procesů se na vzniku dysfázie podílejí i specificky gramatické deficity a patrně i další rizikové faktory. Studie rozebírá navržené diagnostické markery vývojové dysfázie a jejich úlohu při odhalování etiologie poruchy. Dále rozebírá výzkum genetických vlivů na vznik vývojové dysfázie a úlohu tohoto výzkumu při odhalování funkčních mechanismů vývojových poruch učení. Studie rovněž věnuje pozornost současným pohledům na vztah mezi vývojovou dysfázií a dyslexií.