An increasing number of surveys are employed in the field of public administration. This begs the question, what is the quality of this form of research? In this article two different surveys are presented and compared. First, a client satisfaction survey implemented at twelve municipal offices is examined. Second, there is an exploration of an international comparative research project that studies municipal representatives (MAELG). An examination of the research methodologies employed in both of these two surveys reveals the problems inherent to this type of inquiry. Strategies for overcoming these obstacles in future research are described. This study argues that examination of methodological issues can lead to important substantive insights; in this case it is the link between public administration and democracy., Dan Ryšavý., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
This paper explores causal explanations that use panel data and describes the contribution of Paul Lazarsfeld to the methodology of panel analysis. The introductory part describes the concepts of ‘panel data’ and ‘panel analysis.’ The second section is devoted to the history of panel studies. The main part of the paper focuses on the contributions of Paul Lazarsfeld to panel data analysis. The term ‘panel study’ generally denotes any data collection that involves the same respondents who are questioned repeatedly in consecutive waves of a survey. In contrast, ‘panel analysis’ refers to the quantitative analysis of changes in the distributions of responses among the same respondents across two waves of a panel data set. Paul Lazarsfeld developed panel analysis during the late 1930s and early 1940s. The main aim of this early work was to test for causal relationships, and to outline some explanation for the intra-personal changes observed. Lazarsfeld outlined three important panel data analysis procedures: 1) analysis of turnover tables, 2) analysis of qualified change also known as the “analysis of qualifiers”, and 3) analysis of concurrent changes. The latter was often referred to by Lazarsfeld in his methodological papers as the problem of the “sixteen-fold table”. The final section of this paper discusses of the use of control groups in panel studies and problems associated with panel attrition rates., Hynek Jeřábek., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Family may be defi ned as a relatively durable group of persons which is based on blood relations, is caused by marriage eventually by adoption and its main functions are reproduction, upbringing, but also carry over cultural models. Meaning of marriage institution is very often discussed topic not only in context of this defi nition. These discussions are provoked not only by opinions and questions in terms of marriage as an outworn institution, but also by the results of demographic statistic. In these results we can see trends of decreasing nuptiality, perhaps even weakening of family in the basic word sense (low fertility in general, growth of proportion of extramarital born children etc.). Introductory part of this article aff ords view of continuance of nuptiality during the twentieth century and also outline of some aspects that contribute to current nuptiality situation. The second part is focused on attitudes of Czech public towards marriage and on their ideas about importance and sense of marriage as well as., Michaela Dimitrová., and Seznam literatury
This article outlines several techniques for analyzing panel data with a dichotomous dependent variable. This presentation is inspired by the classic work of Paul Allison [1999]. An example analysis is presented where public attitudes toward restitution of church property in the Czech Republic is explored using panel data. Here the focus is on exploring changes in the intra-personal agenda of respondents on this specific issue. There are three main conclusions from this research: (1) media exposure and (2) the education level of the respondent increase the odds of the church restitution issue being mentioned by a respondent as being important, and (3) mention of the church restitution issue in a particular wave of the panel survey is negatively associated with mention of this issue in later waves of the panel study examined. These findings are discussed in terms of their methodological and substantive implications., František Kalvas ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
Následující studie zaměřuje svou pozornost na to, jak nahlížejí na přeshraniční spolupráci a na pohraniční oblasti občané celé České republiky. Jsou zde shrnuty výsledky reprezentativního šetření, které v září 2008 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění jako dílčí úlohu vědeckého projektu „Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka), který podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na období 2006 až 2011. Cílem této části projektu bylo zjistit názory a postoje obyvatel České republiky k českému pohraničí obecně. Dále zde najdeme vysvětlení pojmů jako je pohraničí či přeshraniční spolupráce, seznámíme se s postoji k celkové kvalitě života v pohraničí nebo s intenzitou přeshraniční spolupráce. V závěru se dočteme o perspektivách dalšího vývoje ve výše zmíněných oblastech., The article deals with cross-border cooperation which has become since the 1990 ́s an indelible element of the regional development of the Czech borderland areas. The paper presents the results of a r esearch focusing on the posi - tions of the Czech inhabitants living on the borderland of the Czech Republic and the cross-border cooperation issues. The research carried out in 2008 by the Public Opinion Research Centre (CVVM) showed that the inhabitants of the Czech Republic perceive the image of the borderland areas not as negatively as can be seen from previous studies on the same topic., and Lukáš Novotný.
The following text outlines some aspects of people‘s decision making process during elections in modern mass democracies. Particularly, the aspect of (in)competence of electorate or, as the case may be, the problem of rationality of the political audiance that creates the public opinion. The arguments proving the discrepancy between the normativ and the empiric character of public opinion are purposly disbalanced based on the evaluation of reality. This, however, does not in any way influence the evaluation of adequacy of the democratic normativ., Není sporu o tom, že etablování všeobecného volebního práva v mnoha směrech proměnilo základní politický půdorys veřejného prostoru liberálních (ústavně pluralitních) demokracií. V tomto textu se pokusím načrtnout některé aspekty volebního rozhodování v moderních masových demokraciích, zejména pak téma (ne)kompetence voličů respektive problém racionality politického publika neboli veřejného mínění. Je třeba předeslat, že argumentace je vědomě poněkud jednostranně vystavěna na základě kritické evaluace reálného stavu a fakticky se nijak nedotýká hodnocení adekvátnosti demokratického normativu., Daniel Kunštát., and Seznam literatury
Následující text prezentuje některé poznatky o občanské kultuře v České republice učiněné na základě speciálního šetření uskutečněného v srpnu 2009 jako součást mezinárodního komparativního výzkumu u příležitosti 50. výročí realizace původního výzkumu G. A. Almonda a S. Verby a následného vydání jejich známé knihy The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations. Kromě toho se s využitím dat z předchozích dlouhodobých kontinuálních výzkumů veřejného mínění pokouší o stručný nástin vývoje občanské kultury v českých zemích v průběhu uplynulých dvaceti let po pádu komunistického režimu v roce 1989., Following text presents some findings concerning the civic culture in the Czech Republic based on results of a special survey conducted in August of 2009 as a part of international comparative research project commemorating the 50th anniversary of realization of G. A. Almond’s and S. Verba’s original survey and their classic study The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations. Using data from continuous public opinion surveys the text also tries briefly to outline the development of civic culture in Czech countries during last two decades after fall of communist regime in 1989., and Jan Červenka.