Vrkoč rašelinný (Vertigo lilljeborgi) je jedním z mála evropských suchozemských plžů, vázaných na minerálně chudá stanoviště. Jeho typickým biotopem jsou podmáčené ostřicové mokřady a trvale vlhká slatiniště s výskytem rašeliníků. Hojný je především v boreální zóně Skandinávie, naproti tomu ve střední Evropě se jako glaciální relikt vyskytuje jen na několika roztroušených, silně izolovaných lokalitách. V létě roku 2012 byl vrkoč rašelinný poprvé nalezen v České republice, a to nezávisle hned ve dvou oblastech – na Šumavě a Českomoravské vrchovině. Vzhledem k ohroženosti a vzácnosti jeho biotopů jsme se rozhodli stručně představit ekologii, rozšíření a nové nálezy tohoto zajímavého a vzácného suchozemského plže., Vertigo lilljeborgi is one of few European land snail species which are restricted to minerally poor habitats. It typically inhabits wet sedge marches and groundwaterfed fens with the occurrence of Sphagnum mosses. In Central Europe, the species represents a rare glacial relict, distributed mainly in the boreal zone of Europe and at several isolated sites southwards. In the summer of 2012, V. lilljeborgi was recorded from the Czech Republic for the first time, independently in two different regions: the Bohemian Forest and the Bohemian-Moravian Highlands. We present brief information about the ecology, distribution and new records of this unique and rare species., and Veronika Schenková, Jaroslav Čáp Hlaváč, Michal Horsák.
Chocholouš obecný (Galerida cristata) patří v současnosti k ptačím druhům s nejvíce se zmenšujícím areálem výskytu i celkovou početností na našem území. Do 60. let 20. století chocholouši hojně obývali nezastavěná řídce porostlá místa a úhory na městské periferii a v okolí cest a silnic. V následném období se početnost druhu dramaticky snížila. Chocholouši zcela vymizeli z vyšších poloh. Zbytkové populace se udržely téměř výlučně na nově postavených sídlištích, nákupních centrech a průmyslových zónách na okrajích větších měst, zejména na jižní Moravě. Pro dlouhodobou existenci druhu na našem území může být klíčové prostředí v okolí větších zemědělských družstev s chovem krav. Tento biotop byl chocholouši opětovně osídlen pravděpodobně v průběhu posledních 15 let a populace zde na rozdíl od městských stanovišť nevykazují klesající trend., During the last five decades, the number of Crested Larks (Galerida cristata) breeding in the Czech Republic has decreased dramatically. This species has probably completely disappeared from higher altitudes and small villages. Currently, the Crested Larks rarely inhabit newly finished housing estates and shopping centres at urban periphery, mainly in the South Moravian Region. However, since 2000 this species has probably recolonised agricultural landscape in the vicinity of cattle farms in lowlands along the Elbe and Morava Rivers. These newly established small farmland populations of Crested Larks seem to be stable., Libor Praus., and Obsahuje seznam použité literatury
Ačkoli jsou elektrické signály typičtější pro neurony živočichů, také rostliny jsou schopné vytvářet tento druh signálů. Rozeznáváme u nich dva základní typy - variační a akční potenciály. Ty se od sebe odlišují určitými vlastnostmi, ale oba typy mají významný dopad na fyziologické procesy v rostlinách, např. na pohyb listů, fotosyntézu, dýchání, opylování, zavírání průduchů, syntézu hormonů nebo trávení hmyzu u masožravých rostlin., Although electrical signals are more typical for animal neurons, plants also have the ability to generate these signals. Two different types are recognized: action and variation potentials. They differ in certain characteristics, however both have significant impact on physiological processes in plants; e.g. on leaf movement, photosynthesis, respiration, pollination, stomata closure, hormone synthesis and insect digestion in carnivorous plants., Andrej Pavlovič., and Obsahuje seznam literatury
V článku je popsán původ, domestikace a současný význam kapra obecného (Cyprinus carpio) jako nejdůležitějšího druhu rybničních chovů v Evropě. Stručně je vysvětlena technologie chovu kapra a její vlivy na ekosystémy rybníků., The origin, domestication process and present value of Common Carp (Cyprinus carpio) as the most important species in pond aquaculture in Europe is described. The technology of carp production and the impact of carp culture on the ecosystems of fishponds are briefly explained., Josef Matěna, Martin Flajšhans., and Obsahuj seznam literatury
Herbivorous insects are often highly specialised, likely due to trade-offs in fitness on alternative host species. However, some pest insects are extremely adaptable and readily adopt novel hosts, sometimes causing rapid expansion of their host range as they spread from their original host and geographic origin. The genetic basis of this phenomenon is poorly understood, limiting our ability to predict or mitigate global insect pest outbreaks. We investigated the trajectory of early adaptation to novel hosts in a regionally-specialised global crop pest species (the cowpea seed beetle Callosobruchus maculatus). After experimentally-enforced dietary specialisation for nearly 300 generations, we measured changes in fitness over the first 5 generations of adaptation to 6 novel hosts. Of these, C. maculatus reproduced successfully on all but one, with reduced fitness observed on three hosts in the first generation. Loss of fitness was followed by very rapid, decelerating increases in fitness over the first 1-5 generations, resulting in comparable levels of population fitness to that observed on the original host after 5 generations. Heritability of fitness on novel hosts was high. Adaptation occurred primarily via changes in behavioural and phenological traits, and never via changes in offspring survival to adulthood, despite high heritability for this trait. These results suggest that C. maculatus possesses ample additive genetic variation for very rapid host shifts, despite a prolonged period of enforced specialization, and also suggest that some previously-inferred environmental maternal effects on host use may in part actually represent (rapidly) evolved changes. We highlight the need to examine in more detail the genetic architecture facilitating retention of high additive genetic variation for host shifts in extremely adaptable global crop pests., Thomas N. Price, Aoife Leonard, Lesley T. Lancaster., and Obsahuje bibliografii
Many insects masquerade as parts of plants, such as bark or leaves, or mimic poisonous organisms in order to defend themselves against predators. However, recent studies indicate that plants may mimic insects and other arthropods to deter herbivores. Here, I report visually similar white structures of plants and arthropods in Japan and suggest they are part of a mimicry complex. Young shoots covered with white trichomes or waxy substances may mimic wax-producing insects, such as woolly aphids, coccids and caterpillars, potentially resulting in reduced herbivory. Since wax-producing insects would reduce plant quality and quantity, be distasteful and attract natural enemies, herbivorous insects and mammals may avoid such white shoots. Furthermore, fungus-infected insects, gregarious braconid cocoons, spider egg sacs and froth made by froghopper nymphs or blasticotomid sawfly larvae are also conspicuously white and impose risks for herbivorous insects. Thus, these white structures may be mimicry models for white shoots and are likely to be part of a defensive mimicry complex. Although this study focuses on defence against herbivores, there are simultaneous physiological roles for white colouration that will not be discussed in depth here., Kazuo Yamazaki., and Obsahuje bibliografii