Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava ženy sedící na figuře nahého vousatého muže (Lačnost, Nenasytnost), v levé ruce drží váhy, v pravici meč - Spravedlnost., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost. (Aurelius Prudentius Clemens Psychomachia, 400 po Kr.). Ležící mužská postava patrně představuje protiklad ctnosti Spravedlnosti, a to Nenasytnost, Lačnost (Avaricia).
Památka ve stylu pozdní renesance severského charakteru. Vstupní trakt objektu, za mostem dvojitá brána. Přední fasáda - bosovaný portál s předstupujícími pilastry, ve cviklech ženské figury s atributy. Žena drží váhy a meč - Spravedlnost, žena drží kalich a kříž s hadem - Víra., Spurný 1983#, s. 33-36., and Samek 1994#, 121-124.
Průčelí budovy s figurální sochařskou výzdobou ( Antonín Pilgrim, 1510-1511), uprostřed mezi postavami heroldů a měšťanů alegorická postava Spravedlnosti (na hlavě koruna, v levé ruce váhy, v pravici meč). and Socha pochází patrně z doby po švédských válkách, kdy byla radnice poškozena. Opravy byly dokončeny roku 1660.
Opuková socha stojící ženy, na hlavě má přilbici, levé ruce drží váhy, v pravici meč., Braniš 1900#, 42., Poche 1977#, s. 203., and Originál sochy dnes stojí ve dvoraně radnice.
Spravedlnost s mečem a váhami v ruce není v antickém umění doložena. Řecká bohyně spravedlnosti Díké byla podle Hésioda jednou z Hór (Zrození bohů, 901-908), ve výtvarném umění byla zobrazována, jak trestá bezpráví (Pausaniás, Cesta po Řecku 5, 18). Římský ekvivalent Dike byla Iustitia, první chrám s kultovní sochou jí byl v Římě zasvěcen císařem Augustem roku 13 (Ovidius, Listy z Pontu 3, 6, 25). O vzhledu této kultovní sochy nevíme nic určitého, v římském umění se však vyskytovaly personifikace s váhami v ruce (Equitas nebo Moneta).
Pískovcová socha stojící ženy, v levé ruce drží váhy, v pravici meč., Hnojil, A., Josef Max, Praha 2008., and Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/spravedlnost/ (22. 1. 2013).
Uvnitř nástropní malby s námětem Triumf Spravedlnosti (1895, Károly Lotz). Podle maďarské literatury jsou na fasádě sochy soudců a zákonodárců. Hlavní vchod s monumentálními korintskými sloupy a bohatou sochařskou výzdobou na štítě a atice průčelí. Štít s figurální kompozicí soudního líčení soudce, žalobce, obhájce, žalující, obžalovaný (1906, G. Zala). Nad hlavním vchodem vlevo postava nahého muže s přehozenou drapérií, v pravici drží žezlo - Právo, jeho protějšek na pravé straně štítu - muž držící tabulku - Zákon. Nad štítem triga s postavou ženy s hvězdou na čele, v pravé ruce pochodeň, v levé palmovou větev - Génius světla (1906, "Pokrok", autor K. Senyeie, sochař působící ve Vídni a Mnichově, od roku 1886 v Budapešti). Plastiky na věži zleva: muž v okovech: Odsouzený, jeho protějšek muž zbavený řetězů hledí vzhůru: Osvobozený (1898, J. Róna). Na atice vlevo i vpravo šest plastik. Zleva žena s kotvou (Naděje); muž s pracovními nástroji (Průmysl, autor S. Apáti Apt); žena s lyrou (Hudba, autor E. Margó); mladík v klobouku s měšcem v ruce, u nohy balík (Obchod, autor R. Füredi); žena v dlouhé říze, v levé ruce drží knihu, v pravé brk (Literatura, autor J. Damkó); nahý muž s přehozenou drapérií přes bedra, hledí do dálky, za ním kormidlo (Mořeplavba). Na atice vpravo od portálu: muž s mečem (Chrabrost, autor A. Tóth); žena se svitkem v levé ruce (Dramatické umění, A. Tóth); muž s dlátem v ruce a vytesanou hlavou muže u nohou (Sochařství, autor J. Damkó); žena s malířskou paletou a štětci (Malířství, autor R. Füredi); žena s kružidlem a trojúhelníkem v ruce, u nohy volutová hlavice (Architektura, autor B. Strohoffer); stařec stojící u sloupku, na něm lebka, svitky (Věda, autor B. Strohoffer). Plastiky na věži vpravo: dva muži v drapérii, drží v ruce svitek (Žalobce a Obhájce, autor G. Donáth)., Medvey 1939, s. 55 - 56., and Budova v neorenesančním eklektickém stylu, původně Justiční palác ("Igazságügyi-palota"), pak Muzeum dělnické třídy, od roku 1975 zde sídlí Etnografické muzeum.