Dosavadní rozšíření výrazného typu bronzové spony středolaténské konstrukce se zdobeným štítkovým lučíkem se omezuje pouze na středoevropský prostor s jednoznačným těžištěm výskytu v Čechách a na Moravě. Tato skutečnost opravňuje jejich J. Wernerem navržené označení jako „bójské“ spony. Spony získané z oppidálního prostředí ukazují na jejich rámcové datování do rozmezí stupňů LT C2-D1. and The existing distribution of a distinct type of bronze fibula of the Middle La Tène construction with a decorated plate bow is restricted to Central Europe, with a pronounced concentration of finds in Bohemia and Moravia. This fact justifies their designation as “Boiian” fibulae, as proposed by J. Werner. The fibulae acquired from oppida indicate a general dating in the phases LT C2-D1.
V příspěvku jsou předloženy výsledky antropologické expertízy fragmentárního lidského kosterního materiálu z pozdně laténského objektu v Nových Dvorech (okr. Kutná Hora). V objektu byly identifikovány kosterní pozůstatky celkem dvou jedinců. Studium polohových transformací kosterních komponent prokázalo existenci primárního dutého prostoru okolo uložených těl. and Anthropological analysis of skeletal remains from a La Tène feature at Nové Dvory, Central Bohemia. The article presents the results of the anthropological assessment of fragmentary human skeletal material from a Late La Tène feature at Nové Dvory (distr. Kutná Hora). Skeletal remains of two individuals were identified in the feature. Analysis of placement transformations of the skeletal components proved the existence of a primary open space around the deposited bodies.
Die kürzlich wiedergefundenen Teile der Ausstattung des ältesten bekannten späthallstattzeitlichen Hügelgrabs mit einem zweirädrigen Wagen in Kladruby bei Rokycany waren nach der ersten Veröffentlichung durch J. L. Píč im Jahr 1907 verschollen. Die Ergebnisse der neu durchgeführten Konservierung ermöglichen es, auch bei dieser Komponente im Raum Westböhmens ähnliche technische, soziale und ökonomische Bedingungen für die Formierung der Latènezivilisation zu erweisen, wie sie bisher nur in Westeuropa vorausgesetzt worden sind. and The recent identification of the most important parts of the late Hallstatt wagon grave from Kladruby near Rokycany in the archaeological collection of National Museum, lost in following years after its discovery in 1907 and known still partly by data from the original documentation by J. L. Píč, and the data obtained by new conservation of all items allow to illustrate also in this type of components the analogous technical, social and economical conditions for the formation of the La Tène civilisation in Western Bohemia, like these which are traditionally supposed only in Western Europe.
Studie se zabývá pravěkým vývojem oblasti Bezdězska – Dokeska v severních Čechách se zvláštním zřetelem na výzkum laténského sídliště Okna, které je s opatrností připisováno kobylské skupině. Sídliště je posuzováno s ohledem na fakta získaná paleobotanickým, geobotanickým a sedimentologickým výzkumem lokality i celého zkoumaného regionu, který je z velké části tvořen boreálním lesem. Jsou diskutovány možnosti jeho využívání v pravěku a důvody pozdní kolonizace zemědělských půd v jeho bezprostředním okolí, která nastává až v pozdně laténském období a následně ve středověku. Výzkum nivy Robečského potoka zachytil dvě erozní události, které jsou následkem odlesnění a vzniku polí, první v době existence laténského sídliště a druhá nejspíše po založení středověké vsi Okna. and The study deals with the prehistoric development of the Bezděz – Doksy region in Northern Bohemia, with special regard to the excavation of the La Tène settlement at Okna that is cautiously ascribed to the Kobyly group. The settlement is assessed according to the data obtained by palaeobotanic, geobotanic and sedimentologic research of the site as well as the whole studied region which is largely comprised of boreal forest. Its possible use in prehistory and the reasons of late colonization of agricultural lands in its immediate vicinity, which occurs only in late La Tène period and subsequently in the Middle Ages, are discussed. Survey of the alluvial plain of the Robečský brook revealed two erosion events which may be results of deforestation and establishment of fields, first during the existence of the La Tène settlement and the last probably upon foundation of the medieval village of Okna.
V letech 2005–2016 se s pomocí detektoru kovů podařilo získat kolekci kovových předmětů z doby laténské v geomorfologicky vyhraněném prostoru Malé Hané na pomezí východních Čech a severozápadní Moravy. Předměty dokládají zdejší osídlení nejpozději od LT B2. Mezi nálezy domácí provenience zaujímají významné místo předměty s vazbou k industriálnímu a obchodnímu centru v Němčicích nad Hanou. Z prostředí jastorfské kultury pochází tzv. Kronenhalsring. Jihovýchodního původu je odlévaná bronzová spona a botka kopí zhotovená podle řeckého vzoru. and In 2005–2016, a metal detector was used to obtain an assemblage of La Tène metal artefacts in the geomorphologically defined region of Malá Haná on the border of eastern Bohemia and southwestern Moravia. The artefacts establish that settlement of the area began at the latest in LT B2. Occupying a prominent position among finds of local provenance are artefacts connected to the industrial and trade centre in Němčice nad Hanou. A ‘Kronenhalsring’(crown-shaped neck-ring) comes from the environment of the Jastorf culture. A cast bronze fibula and spear butt made according to a Greek model are of southeastern origin.
V r. 1995 byl v rámci záchranného archeologického výzkumu zjištěn na katastru obce Nové Dvory u Kutné Hory kruhový objekt obehnaný žlabem. Na dně objektu byly nalezeny kosterní pozůstatky dvou jedinců silně povrchově degradované, původně uložené ve volném prostoru, skelet mladého tura domácího a 55 nádob. Nález je interpretován jako doklad jedné fáze nedokončeného vícefázového pohřbu – expozice na určeném místě s uskutečněným banketem. and A circular feature delimited by a ditch was excavated in 1995 during a rescue archaeological excavation at the Nové Dvory village near Kutná Hora. Skeletal remains of two individuals, heavily degraded on the surface and originally placed in an open space, a skeleton of a young cattle (Bos taurus), and 55 vessels, were found at the feature’s bottom. The find is interpreted as an evidence of one phase of an unfinished multi-phase burial – an exposition at a designated place accompanied by a feast.
Zavedení hrnčířského kruhu a dvoukomorových vertikálních pecí v době laténské představuje zásadní změny v hrnčířském řemesle. Tyto inovace jsou jednou z příčin značné technologické variability keramické produkce, která ve střední Evropě nemá až do konce středověku obdoby. Technologická variabilita odráží komplikovanost vztahů v hrnčířském řemesle a zprostředkovaně též dynamický rozvoj sociálních struktur laténské společnosti. Studium sociálního kontextu výroby keramiky na základě archeologických pramenů však naráží na řadu rušivých faktorů, které maskují zjistitelné projevy procesů souvisejících s dynamikou technologických inovací a rozvojem forem organizace výroby. Teoretické modely založené na antropologickém studiu technologie a experimentálním výzkumu umožňují stanovit konkrétní hypotézy, specifikovat potenciální vliv rušivých faktorů a naopak vyzdvihnout význam určitých proměnných pro daný typ studia. Jsou klíčové obzvláště ve chvíli, kdy pracujeme primárně s nepřímými doklady studovaných fenoménů. V článku podáváme přehled o technologii výroby keramiky v době laténské se snahou o hypotetické vymezení základních mechanismů vývoje hrnčířského řemesla zohledňující principy šíření technologických inovací a rozvoje řemeslné specializace. and The introduction of the potter’s wheel and the two-chambered vertical kiln in the La Tène period marked a significant change in the pottery craft. These innovations are some of the reasons for the considerable technological variability in pottery production that stood without parallel in central Europe until the end of the Middle Ages. This technological variability reflects the complexity of relationships in the pottery craft and, indirectly, the dynamic development of social structures in La Tène society. Nevertheless, the study of the social context of the production of pottery based on archaeological sources is complicated by numerous disruptive factors masking the discernible manifestations of processes related to the dynamic technological innovation and development of forms for the organisation of production. Theoretical models based on the anthropological study of technology and experimental archaeology make it possible to posit concrete hypotheses, to specify the potential influence of disruptive factors and, on the other hand, to emphasize the importance of certain variables for the given type of study. These are of key importance when work primarily involves indirect evidence of studied phenomena. The article provides an overview of pottery production technology in the La Tène period, accompanied by an attempt at a hypothetical definition of the basic mechanisms of development in the pottery craft, taking into consideration the principles for the spread of technological innovations and the development of craft specialisation.
Článek se pokouší kriticky zhodnotit tezi hledající impuls ke vzniku pozdně laténských oppid v severní Itálii, v regionu Emilia-Romagna, kde ve 4. – poč. 2. stol. př. Kr. sídlil keltský kmen Bojů. Po shrnutí dostupných pramenů, písemných i archeologických, vztahujících se k dané oblasti a období, přistupuje k jejich interpretaci z hlediska dané problematiky a ke komentování diskuse, jež k tématu probíhala v italské archeologii. Na podporu teze není shledán dostatek argumentů ani ve výpovědi písemných pramenů, ani v dostupném nálezovém fondu. and The article evaluates critically a theory searching for the impulse for the emergence of late La Tène opppida in the north Italian region of Emilia Romagna, where the Celtic tribe of Boii is reported to have dwelt in the 4th - early 2th centuries B.C. After summarising both written and archeological sources for the period and region in question, its interpretation is approached in light of this evidence and subsequently of discussions on the problem which are taking place in Italian archaeology. The theory is found to be insufficiently backed by both written sources and by archaeological evidence.
Článek zkoumá předpoklady hypotézy, podle níž několik keramických fragmentů ze středočeských oppid imituje tvary středomořské keramiky. Dosud aktuální názor na problematiku je shledán sporným z důvodu chronologických či formálních nesrovnalostí a je poukázáno na meze úvah o formální imitaci. Namísto nich je u většiny fragmentů středomořský vliv shledáván nanejvýš ve funkční inspiraci. V případě jednoho fragmentu by o imitaci bylo možno uvažovat jen v případě jeho datace do raně laténského období. and The article reconsiders the premises of a hypothesis according to which several pottery sherds found in the late La Tène oppida in central Bohemia imitate Mediterranean ceramic forms. The idea of the formal imitation of concrete vase types is questioned on the grounds of chronological and formal inconsistencies. Instead of a problematic theory of formal imitation, functional inspiration is proposed as a more appropriate mechanism to explain the reception of the Mediterranean influence. In one case, only change of the object’s chronology (to the early La Tène period) could help it maintain its status of an imitation.
Příspěvek přináší vyhodnocení analýzy chemického a mineralogického složení keramických vzorků nádob z Plzně-Roudné a z Chržína s malovanou výzdobou v podobě meandru, které jsou považovány za imitace řeckých předloh. Na základě srovnání se složením střepové hmoty lokální keramiky je předpokládán domácí původ u nálezu z Chržína a nálezu z Plzně-Roudné. Mikroskopické studium umožňuje u zlomku z Chržína rovněž rekonstruovat způsob provedení malby. Výsledky analýz přinášejí nové poznatky o způsobu šíření technologických a výzdobných inovací, resp. o roli dálkových kontaktních spojení mezi jihem a středem Evropy v době halštatské a časné době laténské. and On the origin of imitation of Greek pottery from Plzeň-Roudná and Chržín. The work presents an evaluation of an analysis of the chemical and mineralogical composition of pottery samples of vessels from Plzeň-Roudná and Chržín with meander-like painted decoration, considered to be an imitation of Greek models. Based on comparisons with the composition of shards from local pottery, a domestic origin is presumed for the finds from Chržín and Plzeň-Roudná. A microscopic study of a fragment from Chržín allows also a reconstruction of the painting method used. Results of analyses offer new insight into the method of distribution of technological and decorative innovation, i.e. on the role of long-distance contact routes between Southern and Central Europe during the Hallstatt and Early La Tène periods.