Studie se zaměřuje na definici a operacionalizaci konceptu školní šikany za účelem měření jejího výskytu ve školních kolektivech. Autoři poukazují na nejednotnost operacionalizace kritérií šikany, která je jedním z hlavních faktorů výrazně omezujících porovnání zachycené prevalence. Předkládají rozbor jednotlivých kritérií šikany a aplikují je na formy, jimž byla dosud věnovaná nedostatečná pozornost, jako jsou vztahová či psychická šikana a sociální exkluze. V návaznosti na to předkládají metodologická doporučení pro vyšetření školní šikany a pro zveřejňování nálezů., The paper focuses on the definition and operationalization of the concept of school bullying for the purpose of the prevalence measurement in school groups. It draws attention to the current disagreement concerning the defining criteria of bullying, which is one of the important factors that considerably limit the analyses of bullying prevalence. The authors examine the defining criteria of school bullying and apply them to the forms of bullying that have so far been under-researched, such as relational/psychological bullying and social exclusion. As a conclusion, specific methodological recommendations for the prevalence measurement of school bullying and the publication of research findings are presented., Pavlína Janošová, Lenka Kollerová, Kateřina Zábrodská., and Obsahuje seznam literatury
Cíle. V předkládané studii bylo cílem identifikovat skupiny respondentů odlišující se pravděpodobností úspěšnosti řešení jednotlivých položek testu prostorové představivosti s ohledem na povahu položek z hlediska nároků na verbálně- analytické či vizuálně-analogové mentální operace. Soubor a sběr dat. Výzkumný soubor tvořilo 1540 osob, které se zúčastnily Testu studijních předpokladů v rámci přijímacího řízení na Masarykovu univerzitu. Analyzována byla data ze subtestu prostorová představivost. Hypotézy. Celkový skór subtestu prostorové představivosti odráží nejen úroveň prostorové představivosti, ale také úroveň verbálně-analytického myšlení. Statistická analýza. Ve studii byla použita analýza latentních tříd pro identifikaci latentních tříd respondentů v kombinaci s dalšími standardními statistickými postupy. Výsledky. Byly identifikovány tři latentní třídy respondentů odlišené pravděpodobností úspěšného řešení položek. Latentní třídy byly interpretovány s ohledem na úroveň schopnosti řešit úlohu za pomoci mentální manipulace s představou či analytickým postupem založeným na rozložení obrazové úlohy do sledu jednoznačných výroků. Omezení. Interpretace výsledků jsou založeny na práci s velkým datovým souborem, obsahujícím údaje z reálné testové situace přijímacího řízení na univerzitu. V navazujícím výzkumu se autoři plánují zaměřit na analýzu mentálních procesů uplatňovaných při řešení položek testu prostorové představivosti za pomoci metody introspekce., Objectives. The goal of the presented study was to identify groups of respondents which differ in the probability of successful solving individual items comprising test of spatial abilities. Sample and setting. The size of the research sample was 1540 test-takers, who attended the admission procedure to Masaryk University. Data from the Spatial Abilities subtest were analyzed. Hypotheses. The total score of the Spatial Abilities test reflects not only the level of spatial abilities but also the level of verbal-analytic thinking. Statistical analysis. The Latent Class Analysis was used to identify the latent classes of respondents and also other common statistical procedures were applied. Results. Three latent classes of respondents were identified. These classes were interpreted considering the ability to solve the item using manipulations with mental images or analytical technique based on decomposing the item image into sequence of propositions. Study limitation. The interpretations are based on a large research sample collected in a real testing situation during university’s admission procedure. In a follow-up research the authors plan to use the introspection method to analyze mental processes applied when solving items from a test of spatial abilities., Martin Jelínek, Petr Květon, Dalibor Vobořil., and Obsahuje seznam literatury
Studie si klade za cíl analyzovat vztahy mezi sociálně-psychologickými faktory a stavem zdraví se zaměřením zejména na onemocnění rakovinou prsu. Soustřeďuje se na mapování vztahu sociálně-psychologických faktorů a fyzického a psychického zdraví jedince. Shrnuje významné zahraniční a české výzkumy od počátku 90. let do současnosti. Ojediněle jsou citovány významné zahraniční studie z 80. let. V mnoha studiích zjištěný pozitivní účinek sociální opory na zdraví je obvykle vysvětlován „nárazníkovým“ modelem nebo modelem přímého účinku. Dále jsou podrobněji analyzovány výzkumy zabývající se vlivem sociální opory u žen s rakovinou prsu. V případě rakoviny prsu dosavadní studie poměrně systematicky dokumentují pozitivní vztah mezi sociální oporou a průběhem nemoci či pravděpodobností přežití. Včasná psychosociální léčba může snížit pravděpodobnost recidivy onemocnění. V českém prostředí nejsou dosud nicméně zkoumaná témata propracovaná tak, jak je tomu v západoevropském či anglosaském světě, také zde neexistuje ucelená koncepce věnující se komplexnímu výzkumu zdraví a nemoci a sociálních faktorů., The study aims to analyze the relationship between socio-psychological factors and state of health, with a particular focus on breast cancer. The first part of the study focuses on mapping the relationship of socio-psychological factors and physical and mental health of an individual. The study summarizes the major foreign and Czech studies since the early nineties to the present. The positive effect of social support, which was observed in many studies, is usually explained by a “buffer model” or by “models of direct effect”. In the second part of the study, surveys on the impact of social support among women with breast cancer are analyzed. Previous studies document the positive relationship between social support and breast cancer progression or survival probabilities. Early psychosocial treatment can reduce the likelihood of illness recurrence. However, in the Czech Republic the research topics are not yet explored and elaborated sufficiently, as in the case of Western Europe or English-speaking world. There is also no existing coherent concept dealing with the comprehensive, Kristina Březinová, Dana Hamplová, Jitka Buriánková., and Obsahuje seznam literatury
a1_strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny. Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od 101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a data od 231 jedinců z běžné populace. Všem respondentům byl předložen Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven pro účely projektu QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients). Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění vyšší než u jedinců z běžné populace. Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace. Výzkumné studie / 339 Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla provedena v programu SPSS., a2_Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální opory u obou skupin jsou rodiče (zejména matka). Jako další důležité zdroje opory byli uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti a dospívající po léčbě onkologického onemocnění pociťují větší míru opory od matky, učitelů, prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální opoře byly nalezeny také mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování onemocnění a délce remise., b1_Objectives. The purpose of this study is to describe the structure and the level of perceived social support in childhood cancer survivors and compare it with the support of control group. Sample and settings. Data from 101 childhood cancer survivors and 231 individuals from the general population were used. To determine the structure and level of social support Questionnaire of social support QOLOP which was originally designed for the QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients) project was used. Hypotheses. Perceived parental social support in childhood cancer survivors is higher than in the general population. Social support provided by friends is lower in childhood cancer survivors than in the general population. Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive statistics and factorial analysis of variance) was performed using SPSS., b2_Results. Parents (especially mothers) were the most important sources of perceived social support for both groups. Grandparents, friends and siblings were mentioned as relevant sources of social support, too. Childhood cancer survivors perceived higher level of social support from mothers, teachers, grandparents, siblings and friends. Specific differences in perceived social support were also found depending on age and gender. Study limitation. The health status of control group was not monitored. In the group of childhood cancer survivors, the age in time of diagnosis and the time since the end of the treatment were not taken into account., Veronika Koutná, Marek Blatný, Tomáš Kepák, Martin Jelínek, Tereza Blažková., and Obsahuje seznam literatury
This study reviews existing research devoted to the topic of social support in childhood cancer survivors, the structure of their social network and its influence to selected characteristics of childhood cancer patients and survivors according to the source of support. Parents, siblings, friends, medical staff, classmates and teachers are analyzed as support sources. Positive as well as negative social support outcomes are reported. Among the positive outcomes, lower levels of anxiety, loneliness and pain, quality of life improvements and strenghtening of coping strategies can be named. Negative outcomes can be represented for example by excessive paren tal care, lack of privacy and feeling of being left out after the end of treatment. The limits of existing research are discussed, too., Tereza Blažková, Veronika Koutná., and Obsahuje seznam literatury
Stať přináší přehled nejnovějších poznatků publikovaných ve výzkumu syndromu vyhoření a souvisejících konstruktů. Věnuje se souvislostem syndromu vyhoření se sociálně ekonomickým kontextem. Zaměřuje se zejména na související poznatky z oblasti psychologie práce, pracovního stresu a psychologie organizace. Pojednává o nejnovějších výzkumných poznatcích o zapálenosti (engagement) a klíčových otázkách, které by měly být podle předních světových odborníků zkoumány v budoucnu., The paper brings the overview of latest knowledge published in studies on burnout syndrome and related constructs. It deals with links between burnout syndrome and socio-economic context. The study focuses especially on related knowledge from the field of work, work stress, and organizational psychology. It discusses the latest research results concerning engagement and key issues that should be – according to the leading world experts – studied in the future., Vladimír Kebza, Iva Šolcová., and Obsahuje seznam literatury
Důvěra je velice důležitou součástí života každého člověka a současně i velkým tématem vědecké psychologie. Jedná se o fenomén mající vztah ke všem formám života, činnosti, chování a vědomí člověka, bez kterého není možná existence člověka v současném světě. I přesto, že se jedná o tak zásadní téma, tak v současné době neexistuje v českém jazyce přehledová studie, která by tento fenomén komplexně popisovala. Hlavním cílem článku je popis fenoménu důvěry, specifických okolností, vybraných charakteristik a procesů, které s tímto fenoménem souvisejí, a to prostřednictvím analýzy dostupných výzkumných studií a prostřednictvím analýzy toho, jaké charakteristiky důvěry jsou v současných výzkumech sledovány a studovány a v jakých souvislostech. Dalším cílem článku bylo na základě současného výzkumného bádání zmapovat a uspořádat poznatky o významu a funkcích fenoménu důvěry a nedůvěry v existenci a vývoji jedince., Trust is a very important part of life of every human and at the same time the theme for psychological science. It is the phenomenon related to all forms of life, activity, behavior, and human consciousness, without which, the human existence in contemporary world is not possible. Although it is the principal theme, there is to the present day no overview study in Czech describing complexly this phenomenon. The main goal of the paper is the description of the trust phenomenon, specific circumstances, selected characteristics, and processes connected to this phenomenon, namely by the means of analyses of accessible studies and by analyzing, which characteristics of trust are studied in contemporary research and in which context. The further goal of the paper is to map and organize the knowledge concerning the relevance and functions of trust and mistrust phenomenon in the existence and development of an individual on the basis of contemporary research., Marek Kolařík, Drahoslava Rödlová., and Obsahuje seznam literatury
Studie se zabývá informovaností, percipovanými změnami ve vztahu s rodiči, problémovým chováním a kvalitou života sourozenců onkologicky nemocných dětí a adolescentů. Výzkum byl proveden s 34 sourozenci ve věku 7 až 16 let (průměrný věk 11,3 let; 19 dívek) v době od 3 do 9 měsíců od stanovení diagnózy sourozenci (průměrná doba 6,6 měsíce). Pro zjištění informovanosti a vztahu s rodiči byl použit dotazník vnímání sourozence (Sibling Perception Questionnaire), problémové chování bylo zjišťováno pomocí dotazníku poruch chování dítěte (Child Behavior Checklist) a kvalita života pomocí Minneapolis-Manchesterského dotazníku kvality života (Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument). Z výsledků vyplývá, že sourozenci jsou poměrně dobře informováni o nemoci a léčbě nemocného sourozence a nemají problémy s chováním. Děti si však přejí, aby s nimi rodiče trávili více času, a adolescenti uvádějí nižší životní spokojenost. Zaznamenali jsme i přítomnost mýtických přesvědčení o nemoci. Limitací studie je efekt samovýběru, z oslovených rodin se výzkumu zúčastnilo pouze 31 %., Objectives. The aim of the study was to explore siblings´ knowledge about cancer, perceived changes in relationship with parents, problem behavior and quality of life of siblings of pediatric oncology patients. Subjects and settings. Subjects were 34 siblings age 7 to 16 (average aged 11.3 years, 19 girls) three to nine months after diagnosis average time from diagnoses 6,6 months). Hypothesis. We expected lower quality of life and higher problem behavior in study sample in comparison to healthy population. Instruments and statistical analyses. Sibling Perception Questionnaire was used for assessing information about disease and relationship with parents, Child Behavior Checklist to assess problem behavior, and Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument to evaluate quality of life. Differences between groups were analyzed using Kruskal-Wallis and Mann-Whitney tests. Results. The results showed that siblings are relatively well informed about the disease and treatment of sick child and that they are not experiencing behavioral problems. However, younger siblings reported the wish to spend more time with their parents and adolescents have lower life satisfaction than comparison groups. Results also showed presence of myths about the disease. Study limitations. The main limitation of the study is effect of self-selection of participants as only 31 % addressed families entered the research., Šárka Kárová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury