Jedním z hlavních analytických konceptů kulturalistického přístupu, který studuje užití populární kultury jako specifické jednání, je pojem „kulturní občanství“. Tento text se proto v následujících částech bude zabývat shrnutím významů tohoto pojmu (včetně jeho okolí) a pokusí se jej – ačkoli se s ním dosud pracovalo jen při studiu protiváhy hegemonie ve formálně demokratických společnostech – transplantovat do oblasti užití televizní popkultury v autoritářském socialistickém systému. Jak autoritářský socialismus operoval se samotným pojmem „občanství“? Mělo vůbec užívání pojmu „občanství“ v Československu v období normalizace nějaké opodstatnění? Lze snad najít dokonce nějaké „skuliny“, kudy docházelo k průsaku jednání do sociální struktury tak, že můžeme hovořit o kulturním občanství? Je legitimní očekávat, že pojem „kulturní občanství“ se stane senzitizujícím konceptem a zbystří naši schopnost vidět torza autonomního jednání v rámci struktury autoritářského socialistického systému? To jsou témata, s nimiž se bude tato teoretická stať postupně vyrovnávat., This theoretical essay explores the concepts of cultural and popcultural citizenships in connection with the period of state socialism in 70s and 80s in Czechoslovakia. The main intention is to test the potential of the concept of popcultural citizenship, which is inspired by John Hartley's “do-it-yourself citizenship”. Another aim is to examine textual properties of so called “normalization” television serials with regard to the extent to which it allowed for semiosis to be controlled by the viewers. The article summarizes theoretical debate of the main concepts as a starting point for further audience research., and Irena Reifová.
The article is based on the importance of the political culture in czech public opinion. Following the data obtained at Public Opinion Research Centre´s polls the author analyse how critical are czech citizens when talking about political culture of most of politically active people. The fi rst part of the article is devoted to the explanation of the concept of political culture and its use in sociological and politological theory., Markéta Škodová., and Seznam literartury
Tento článek používá empirická data při evaluaci postojů českých mluvčích k lexikálním výpůjčkám, převzatých z celonárodního průzkumu, který byl proveden v listopadu roku 2005 v Centru pro výzkum veřejného mínění – Sociologický ústav AV ČR.1 Tento výzkum (dále jen „Postoje“), který spojuje synchronní a diachronní úhel pohledu, představuje první větší studii svého typu v návaznosti na Tejnora z října 1970.2 Autor srovnává své závěry nejen se zjištěními Tejnorovými, ale i s celou řadou novějších dat, zahrnující výsledky z vlastního dotazníku distribuovaného v malém měřítku v červnu-červenci 2005, a dalších dvou úzce zaměřených prací Jiřího Krause [1995] a Silke Gesterové [2000].3 V textu jsou odlišeny dva hlavní parametry: názory na jazykové prostředky a hodnocení toho, jak jich mluvčí užívá. Bohužel, není v mezích této studie upřesnit realitu úzu těchto prostředků mluvčím, ale Český národní korpus potvrzuje, že níže uvedená převzatá slova jako celek tvoří důležitou část dnešní slovní zásoby., This article uses empirical data to evaluate Czech perceptions of lexical borrowing, based on a nationwide poll conducted in November 2005 by the Public Opinion Research Centre of the Institute of Sociology of the Academy of Sciences of the Czech Republic. The survey combines synchronic and diachronic perspectives, and is the first major study of its kind since Tejnor, October 1970. It broadly concludes that most Czechs accept functionally necessary loanwords, but feel that their language contains a surfeit of peripheral foreign terms, which are used too frequently and somewhat inappropriately. Resistance to lexical innovation from other languages is especially strong amongst the elderly (particularly men) and the less well educated., and Tom Dickins.
b1_The Position Generator (PG) represents one method of measuring egocentric social networks, and key facets of social capital. Respondents are asked if they know a person from a list of jobs that have different social status. The Social Distance Survey (2007) fielded a Czech version of the PG which examined 18 jobs and investigated the strength and duration of ties, and gender of contacts. In this article, we first compare distributions obtained from the PG with the same occupations in population (egos) and from the name generator. Second, measures of social capital were computed. These include extensity, upper reachability, range and an aggregate index called ‘Access Social Capital.’ There are also estimates of lower reachability, mean and total status in a network. In addition, new measures are introduced such as (a) ‘average status combined with status range’ which reflects the “double advantage in networks”, (b) gender and strength of tie diversity, (c) relative measures of gender/ status congruence, and (d) inductive scales measuring access to high and low status professions. Validity of selected social capital measures is assessed using regression models that are operationalised with key socio-demographic variables, and indicators that measure the ethnic and educational diversity within ego networks. These models reveal that differences in the stock of social capital are primarily influenced by education, ISEI (an occupation status), and employment status. The most important relation is in between an ego’s status and a mean network ISEI score, upper reachability, and their interaction. This finding implies that these network measures best capture the concept of hierarchically ordered social resources., b2_The validity of the PG is also assessed using a correlation analysis of the effects or outputs of the social network, i.e. income, job mobility, social trust, life satisfaction, and tolerance of ethnic groups. The article concludes with a comparison with other egocentric social network techniques and recommendations for further work., Jiří Šafr., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
This article analyzes the test-retest reliability of network size and density measures originally implemented in face-to-face surveys, but implemented in this research in a telephone survey for examining “Social Relationships among Czech Citizens.” For this purpose we can divide family and friendship networks. Network size is measured with the number of family members; respondent’s friends at work, in the neighbourhood, as well as other friends. Network density is operationalised as frequency of contact with family members and friends. The analyses show a high test-retest reliability of the network size and density measures of the family network, but very low reliability for the measures of the friendship network. More detailed analysis reveals that the low reliability of network size, density of friends at work, and contact frequency with friends, can be explained in terms of respondent characteristics. In contrast, the low level of reliability exhibited by other variables is independent of respondent characteristics., Julia Häuberer., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
V seriálu, který má za cíl čtenáře provést všemi čtyřmi fázemi zodpovídání otázek dotazníkového průzkumu, se tedy ocitáme v kroku druhém. Ačkoli, jak bylo naznačeno, problematika vybavování informací z paměti se týká také otázek postojových, na tomto místě se budeme věnovat především dotazům faktografickým. Na využívání vzpomínek za účelem vytvoření názoru/postoje lze aplikovat stejné poznatky jako na otázky po faktech nebo událostech; situace, kdy dotazovaní z paměti vyvolávají již předem připravený postoj, pak bude pojednána v souvislosti s celkovou teorií postoje v následující části seriálu, neboť se věcně váže spíše k problematice rozhodování., The article stands as a second part of a series about the question answering process during standardized surveys and elaborates the memory retrieval phase. At the beginning the main psychological conceptions of memory are introduced (structure, traits, information types), which are then used for the analysis of the function of memory during survey answering process. The second part deals with the issue of factual information retrieval: the topic of initial encoding of the information into the memory; the role of cognitive keys in case of further retrieval; and consequences of those for the possibilities of the standardized inquiry. The attention is paid also to the problem of inaccessible information and to the usage of more general parts of autobiographical memory (schemas, scenarios etc.) instead of original entries. The third part elaborates the issues of temporal information retrieval like strategies used by respondents or biases emerging in case of them (e.g. seam eff ect and telescoping)., Jiří Vinopal., and Seznam literatury
Rozhodování o „správné“ odpovědi je třetí fází kognitivních procesů, které v hlavě respondentů probíhají během zodpovídání otázky. Poté, co nějakým způsobem zadaný dotaz interpretovali a následně v paměti vyhledali informace potřebné k jeho zodpovězení, musí nyní rozhodnout o náležité odpovědi. V posledním kroku pak bude třeba ještě toto rozhodnutí přizpůsobit formátu nabízených možností. V seriálu, který má za cíl čtenáře provést všemi těmito čtyřmi fázemi, se tedy nyní ocitáme ve třetím kroku., The article stands as the third part of a series about the question answering process during standardized surveys and elaborates the judgment making phase. The first part deals with attitude questions. In this regard, relevant theories of the nature of attitude are explained (true attitude model, construal model, the belief-sampling model); context effects that influence decision-making processes in the course of answering are described (i.e. the inclusion/exclusion model) and the effect of affective reactions like emotions is mentioned. In the second part concrete strategies and criterions of decisi - on making are showed, which respondents use in the course of survey question answering process. This is done both with regard to factual and attitudinal questions., and Jiří Vinopal.