V období medzi 15. a 19. rokom, kedy je typické hľadanie prijateľného zmyslu existencie, sú prítomné výkyvy v prežívaní a správaní. Početnosť pokusov, aj dokonaných samovrážd sa zvyšuje. Vyšetrených bolo 533 adolescentov (62,5 % žien, priemerný vek 17,8±1,0 rokov, vekové rozpätie 15-21 rokov), ktorým boli zadané otázky ohľadom sociodemografických údajov, suicidálneho správania, ďalej Zungov dotazník depresie (SDS), Beckov dotazník úzkosti (BAI) a Liebowitzova škála sociálnej fóbie (LSAS). Práca skúma úroveň afektivity a jej vzťah k suicidálnemu správaniu u mužov a žien v období adolescencie. Dáta boli štatisticky spracované pomocou t-testu dvoch nezávislých výberov. Výskyt suicidálnych myšlienok a pokusov za posledný rok bol u mužov aj žien v skúmanom súbore približne rovnaký. Suicidálne myšlienky za posledný rok u mužov pozitívne štatisticky významne súviseli s depresiou, anxietou a sociálnou fóbiou. Čím bola závažnejšia úroveň depresie a anxiety u mužov, tým častejšie vypovedali o suicidálnom pokuse za posledný rok. U žien sa hlbšia religiozita spájala s menším výskytom suicidálnych myšlienok za posledný rok; závažnejšia depresia, anxieta a nárast vyhýbavého správania súviseli významne s vyšším počtom suicidálnych pokusov za rok. Významné rodové rozdiely v suicidálnom správaní neboli zistené, aj keď hlbšie veriacimi boli ženy, boli depresívnejšie, úzkostnejšie, prežívali závažnejšiu sociálnu fóbiu než muži. Redukcia depresívnej a úzkostnej symptomatiky v súbore adolescentov môže zohrávať významnú úlohu ako protektívny faktor suicidálneho správania. Predložená práca je prierezovou štúdiou, výsledky nie je možné interpretovať kauzálne. Nemožno ani generalizovať výsledky na celú populáciu adolescentov, keďže do prieskumu bola zahrnutá len časť z jej populácie. and Survey of suicidal behavior in adolescence
Objectives. In time span between 15 and 19 years, when looking for satisfactory meaning of life is typical, the changes in affectivity and behaviour have been occured. Frequency of suicide attempts and death due to suicide increases.
Subjects and setting. Five hundred and thirty three adolescents participated (62.5 % women, mean age 17.8±1.0, range 15-21 years). They filled in the questions on sociodemographic data, suicidal behavior, Self-rating Depression Scale, Beck Anxiety Inventory and Liebowitz Social Anxiety Scale.
Hypotheses. This study evaluates relationships between affectivity and suicidal behavior in men and women in adolescent period.
Statistical analysis. Data were statistically assessed using t-test for two independent samples.
Results. Incidence of suicide ideation and attempts in the last year in men and women was comparable. Suicide ideation in last year in men was statistically positively associated with depression, anxiety and social phobia. More suicidal attempts in last year in men were asociated with higher levels of depression and anxiety. Religiosity was related to less incidence of suicidal ideation in last year, and higher levels of depression, anxiety and avoidant behavior in women. Significant suicidal behavior gender differences were not revealed. Anyway, women were more religious, depressive, anxious, reported higher social phobia than men. Decreasing depressive and anxious symptoms in the sample of adolescents might be an important protective factor in their suicidal behavior. Study limitation. As the design of this study is cross-sectional, the findings cannot be causally interpreted, neither generalized to the whole population of adolescents, forasmuch as part of this population was participated in this study.
Článek přináší přehled rizikových a protektivních rodinných faktorů spojených s konzumací alkoholu dětmi a adolescenty. Jeho cílem je identifikovat, popsat a srovnat výsledky výzkumů zabývajících se rodinnou strukturou, styly výchovy, nastavováním pravidel a kontrolou jejich dodržování, rodinnými vazbami, komunikací a konzumací alkoholu v rodině. Výzkumy byly hodnoceny podle typu projektu, věku účastníků, kritérií pro znáhodnění výzkumných souborů a účinků rodinných faktorů predikujících konzumaci alkoholu dětmi a adolescenty. Systematický přehled uvedených výzkumů ukazuje, že nejvíce pozornosti ve výzkumech rodinných rizikových a protektivních faktorů je věnováno konzumaci alkoholu v rodině, rodičovské kontrole, rodinným vazbám a komunikaci rodičů s dětmi. Specifické kombinace a interakce těchto faktorů způsobují, že každý faktor může být hodnocen jako rizikový i protektivní podle různých rodinných situací., The study presents a review of risk and protective family factors associated with alcohol use among children and adolescents. The aim is to identify, describe and contrast research results regarding family structure, parental styles, monitoring and setting rules, attachment, communication and alcohol consumption in family. Studies were classified according to their research design, age group of participants, criteria for sample randomization and effects of family factors predicting use of alcohol among children and adolescents. The systematic overview of presented studies shows that most attention in family risk and protective factors research is focused on alcohol consumption in family, parental monitoring, attachment and parent-child communication. Specific combinations and interactions of these factors cause that every factor can be evaluated as risky and protective according to different family situation., Lenka Čablová, Michal Miovský., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek představuje českou verzi dotazníkové metody The Children’s Perception of Interparental Conflict Scale (CPIC, Grych, Seid, Fincham, 1992). Psychometrické charakteristiky nástroje jsme zjišťovali na vzorku 554 patnáctiletých respondentů zapojených do studie ELSPAC. Třífaktorová struktura CPIC (Vlastnosti konfliktu, Ohrožení, Sebeobviňování) vykazuje dostatečnou, avšak ne zcela uspokojivou shodu s teoretickými předpoklady a zjištěními Grycha, Seida a Finchama. Role subškály Triangulace v kognitivním zpracování konfliktu a faktorové struktuře nástroje je diskutována z vývojového hlediska. Metoda CPIC se jeví jako vhodný nástroj pro výzkumné užití, pro její praktickou aplikaci by však bylo třeba získat data na reprezentativnějším souboru a vylepšit psychometrické kvality škály Triangulace.
Komunikace v rodině je jedním z hlavních pilířů fungování rodiny. Narušení komunikace má zásadní vliv na funkčnost rodiny jako systému i na její členy. Mezi taková narušení patří tabu, která jsou přítomna v určité míře v každé rodině. Úroveň i povaha komunikace se v jednotlivých rodinách liší a také se mění uvnitř rodiny v průběhu vývojového cyklu. Jednou takovou vývojovou změnou je období adolescence jednoho z potomků. Adolescent se chce stát dospělým, rodič je nucen na to reagovat. Předmětem našeho výzkumu je rodinná komunikace právě z pohledu adolescenta. Využíváme námi sestavenou škálu rodinné komunikace a škálu FACES II. Účastníci výzkumu – respondenti – vnímají komunikaci v rodině jako vcelku dobrou. Největší výhrady mají v oblastech soukromí a respektu jejich osoby ze strany rodičů. Naopak u rodičů oceňují podporu a důvěřují jim. Největší tabu nacházíme v oblasti komunikace citů, a to jak slovní, tak dotekem. Komunikace s matkou je hodnocena lépe než komunikace s otcem, nejvíce se liší ve vyjadřování citů. Pro dívky je vyjadřování citů důležitější než pro chlapce. Dimenze nově vzniknuvší metody souvisejí s dimenzemi škály FACES II, a tak dobře obrážejí rodinnou komunikaci, potažmo fungování rodiny. and Family communication is an important supposal for the family functioning. One of its disturbing factors is taboo. It affects both, the family system and its members. The niveau of communication varies from family to family, and also according to the phase of the family life-span. One of the important phases is the time when a child is stepping into the adult-life, adolescence. Parents are due to react to the child’s new life position and preferences. In our research, we have answered the questions concerned with the family communication in the eyes of an adolescent. For that, we used FACES II and our own method – Scale of Family Communication. The families of our respondents have been assumed to be rather good-working (both methods have implied that). The adolescents were unsatisfied with their parents’ behaviour concerned with the adolescents’ privacy and respect. They appreciated parents being supportive, and they trusted them. The biggest taboo has emerged in the area of emotion communication. In this area, we also have found the main differences between mother and father when communicating with an adolescent, and between boys and girls. The latter rank the emotion communicating higher. The dimensions of our own method – Scale of Family Communication – correlates with the FACES-dimensions, and therefore, we assume the scale as wellreflecting the family communication, actually the family functioning in whole.
Cílem této studie bylo zjistit, zdali existuje spojitost mezi vybranými charakteristikami na straně třídy (otevřené vyučování, styl vystupování učitele, vztahy se spolužáky a typ školy) a individuálními charakteristikami studentů (vlastní zapojení do diskusí, plachost, potřeba poznávání, zájem o politiku a demografické proměnné) a jejich vnímáním přínosnosti školních diskusí o celospolečenských tématech. Ve studii byla využita dotazníková data, která byla v roce 2014 sesbírána od studentů devátých ročníků základních škol, prvních ročníků středních škol a gymnázií ve čtyřech krajích České republiky; v této studii byla analyzována data 729 studentů ve věku 14-17 let, kteří měli v posledním roce zkušenosti se školními diskusemi o společenských tématech. Podle víceúrovňového lineárního modelu vnímají diskuse jako přínosnější studenti ze tříd, ve kterých panují dobré vztahy mezi spolužáky, a rovněž studenti, kteří osobně vnímají školní vyučování jako otevřené, vystupování učitele v diskusích jako liberální, sami se do diskusí zapojují a zajímají se o politiku. Naopak nebyla potvrzena spojitost s pohlavím, věkem či potřebou poznávání a plachostí. Tato zjištění mohou pomoci učitelům v praxi zkvalitnit třídní diskuse o politice a celospolečenských tématech a zvýšit tak jejich vnímanou přínosnost pro studenty. and This study examined the connection between selected class factors (open classroom, teachers’ role in discussions, relationships in the classroom and the type of the school) and individual characteristics (students’ engagement in discussions, their shyness, a need for cognition, the interest in politics, and demographics) and students’ perceptions of the benefits of school discussions about social issues. The study used the data collected in a survey in 2014 from students of ninth grade of elementary schools and first grades in vocationally- and academically-oriented high schools in four regions in the Czech Republic; in this study, data from 729 adolescents (14-17 years) who experienced school discussions about social issues in the last year were analyzed. The results of multilevel linear model showed that discussions were perceived as more beneficial by students in classes with good relationships. Another positive link was found also with students‘ individual perceptions of open classroom, their perceptions of teachers‘ role in discussions as liberal, students‘ own greater engagement in discussions and their higher interest in politics. No link was found with gender, age, need for cognition or shyness. The findings can be beneficial for teachers to improve the quality of school discussions about civic issues.
Příspěvek představuje dílčí výsledky analýzy rizikového chování u adolescentů. Zaměřuje se na vliv některých rodinných charakteristik (konflikty s rodiči, návykové chování rodičů, dysfunkce v rodině apod.) na rozvoj rizikového chování. Zkoumaný soubor tvoří 1635 adolescentů. Výsledky potvrzují vliv některých rodinných charakteristik na rozvoj rizikového chování. Jedná se především o přímý vliv kouření rodičů na kuřácké chování dítěte. Z nepřímých vlivů pak mají nejvýraznější efekt na rizikové chování dítěte konflikty s rodiči a konečně negativně působící okolnosti, vycházející ze snížení možností kontaktu dítěte s matkou vlivem zaměstnání nebo hospitalizace. and The report presents partial results of analysis of risk behaviour in adolescents. It focuses on the effect of selected characteristics of the family environment, such as conflicts with parents, addictive behaviour of the parents and family dysfunctions, on the development of risk behaviour. 1635 adolescents were included in the study. The results confirm the influence of some characteristics of the family environment on the development of risk behaviour, in particular direct influence of parental smoking on the child’s smoking behaviour. Indirect influences with the most distinct impact on risk behaviour include conflicts with parents and certain conditions that negatively influence opportunities for contacts of the child with the mother due to employment or
hospitalisation.
Studie ukazuje souvislosti mezi frekvencí různých stylů zvládání (aktivní, znevážení, bezradnost), percipovanou četností každodenních problémů adolescentů a jejich přesvědčením o vlastním vlivu. Tyto vztahy byly zjišťovány zvlášť v několika sociálních kontextech (škola, rodiče, problémy se sebou samým, vrstevníci, opačné pohlaví, volný čas, volba povolání, představy o budoucnosti). Výzkumný soubor tvořilo celkem 563 respondentů (průměrný věk 15,6 let) z různých středních škol.
Výsledky ukázaly významný vztah mezi bezradností (pasivní coping) a nízkou percepcí vlivu, a to zejména pro problémy ve škole, s rodiči, s vrstevníky a pro oblast volby povolání. Aktivní přístup k řešení problémů a strategie znevažování problémové situace nesouvisí s přesvědčením o vlastním vlivu. Na druhou stranu, používání pasivních strategií a v některých sociálních kontextech (škola, vztahy s opačným pohlavím, volba povolání, představy o budoucnosti) i frekvence aktivního copingu souvisí s četností problémů. and The study is focused on relationships among frequencies of three coping styles (active, discounting, helplessness), perceived frequency of daily hassles, and perceived control beliefs. These relationships were analyzed separately for specific social context (school, parents, self, peer context, opposite sex, leisure time, future career, future expectations). A sample of 563 respondents (average age 15,6 years old) included students of different high schools.
As results revealed, the significant relationships between the passive coping strategy (helplessness) and a low level of perceived control beliefs were found in regard to school problems, problems with parents, problems with peers, and to problems regarding future career. The active coping and the coping strategy of discounting were not related to perceived control beliefs. On the other hand, the strategy of helplessness as well as a using of the active coping (in regard to school problems, problems with the opposite sex, problems regarding future career and future expectations) were related to the frequency of perceived daily hassles.
Tématem studie je analýza vztahu volnočasových aktivit a tvořivosti u populace českých adolescentů ve věku 13–15 let. Pražští respondenti (N=398, žáci osmých tříd a studenti prvního ročníku šestiletého gymnázia) vyplnili dva testy tvořivosti. Prvním z nich je Torranceho test Neúplných figur, určený k měření neverbální tvořivosti, druhým je originální test Opice, který měří verbální tvořivost na základě respondenty vytvořeného krátkého tematického příběhu. Výsledky verbálního i neverbálního testu tvořivosti byly vyhodnoceny ve vztahu k volnočasovým zájmům respondentů. Pomocí výpočtů explorační faktorové analýzy, analýzy variance (ANOVA) a Pearsonovým korelačním koeficientem byl zjištěn vztah mezi tvořivými volnočasovými aktivitami a figurálními i verbálními faktorovými skóry tvořivosti (r=0.149 a r=0.161; p<0.01). Mezi sociálními volnočasovými aktivitami a verbálním faktorovým skórem tvořivosti u gymnazistů byl nalezen pozitivní vztah (r=0.143). Nalezen byl také negativní vztah mezi pasivními volnočasovými zájmy a faktorem verbální tvořivosti (r=-0.101; p<0.05). Následně bylo zjištěno, že typ navštěvované školy vysvětluje téměř 12 % variance výkonu v neverbálním testu tvořivosti a pohlaví 2 %. Studenti gymnázií dosahovali signifikantně v obou testech tvořivosti vyšších výsledků než žáci základních škol, dívky dosahovaly signifikantně vyšších výsledků než chlapci. and The theme of the study is to analyze the relationship between leisure activities and creativity in the population of Czech adolescents aged 13-15 years. Prague respondents (N = 398, eighth grade pupils and first-year students of a six-year grammar school) completed two tests of creativity. The first one former was the Torrance Test of Incomplete Figures examining nonverbal creativity, the latter was the original Monkey test examining verbal creativity by writing a short story about a picture. The results of the verbal and nonverbal test of creativity were confronted with the leisure time activities of the respondents. In the case of creative activities and creativity tests, a relation was found by explorative factor analysis, analysis of variance (ANOVA), and Pearson´s correlation coefficient. Furthermore, a positive relation was found between creative leisure time activities and the nonverbal factor and even in the case of verbal factor of creativity (r=0.149 and r=0.161; p<0.01). A positive relation was found between social leisure time activities and verbal factor of creativity among students of grammar school (r=0.143). A negative relation was also found between passive leisure time activities and verbal factor of creativity (r=-0.101; p<0.05). The type of school explained almost 12 % variance of measured creativity in the Torrance Test, gender explained 2 %. Students of grammar schools scored in both creativity tests significantly higher than primary school pupils. Further, gender differences were found in both creativity tests while girls scored significantly higher than boys.
Studie se zabývá vztahem mezi mírou prožívané smysluplnosti života a osobnostními rysy. Většina dosud provedených výzkumů má korelační charakter a nevypovídá proto o příčinnosti vztahů. Autoři využili data z Brněnské longitudinální studie celoživotního vývoje člověka a hledali nejen současné koreláty životní smysluplnosti, ale i její antecedenty. Analyzovány byly údaje od 72 dospělých (41 žen) ve věku 41 – 44 let, kteří vyplnili Logo-test E. Lukasové a Cloningerův TCI. Dále byly od respondentů k dispozici Eysenckův dotazník MPI, který respondenti vyplnili v 16 letech svého věku, a posouzení jejich temperamentu ve věku 12 – 30 měsíců. Míra prožívané smysluplnosti života souvisí pozitivně s úrovní persistence a sebeřízenosti respondentů, s extraverzí v 16 letech a dětskou disinhibovaností a negativní afektivitou.