The COVID-19 pandemic has presented many challenges for healthcare workers and patients dealing with the physical and emotional toll of this disease. Patients suffering from the effects of COVID-19 pneumonia often experience dyspnoea, or breathlessness, which has increased the prevalence of respiratory anxiety among these cases. The symptoms of pulmonary disease and anxiety overlap, and the effects of these elements exacerbate one another. Drawing from the clinical psychological treatment of 68 COVID-19 patients in the acute phase of disease in standard- and intensive-care units, as well as those post-COVID, this study describes targeted interventions applied over 178 sessions during 3.5 months at the University Hospital in Pilsen, Czech Republic. This study outlines a three-step treatment process designed to address COVID-19-related respiratory anxiety using emotion- and breathing-focused techniques. As part of this brief review, two case studies are offered to illustrate the physiological and psychological experiences common among these patients. The presented three-phased approach may offer targeted and effective treatment for COVID-related respiratory anxiety. and Pandemie covidu-19 představuje mnoho výzev pro zdravotnické pracovníky a pacienty, kteří se potýkají s fyzickými a emocionálními následky této nemoci. Pacienti trpící následky pneumonie covidu-19 často pociťují obtíže s dýcháním, což zvýšilo prevalenci respirační úzkosti v těchto případech. Příznaky onemocnění plic a úzkosti se překrývají, v jejich vzájemné interakci dochází ke zhoršení stavu. Tato studie, čerpající z klinicko-psychologické léčby 68 pacientů s covidem-19 v akutní fázi onemocnění na jednotkách standardní a intenzivní péče po onemocnění covidem, popisuje cílené intervence aplikované na 178 sezeních realizovaných v průběhu 3,5 měsíce ve Fakultní nemocnici v Plzni. Tato studie nastiňuje třístupňový léčebný model určený k řešení respirační úzkosti související s covidem-19 pomocí technik zaměřených na emoce a dýchání. V rámci stručného přehledu jsou nabízeny dvě kazuistiky, které ilustrují fyziologické a psychologické zkušenosti běžné u těchto pacientů. Prezentovaný třífázový přístup může nabídnout cílenou a účinnou léčbu respirační úzkosti související s covidem-19.
The purpose of this study was to determine preventive and protective effects of chronic orally administration with quetiapine (QUE) against anxiety-like behavior and cognitive impairments in rats exposed to the enhanced single prolonged stress (ESPS), an animal model that is used to study post-traumatic stress disorder (PTSD), and to detect changes in the expression of cortical phosphorylated p44/42 extracellular-regulated protein kinase (pERK1/2). Before or after exposure to ESPS paradigm, consisting of 2-h constraint, 20-min forced swimming, etherinduced loss of consciousness, and an electric foot shock, rats were given orally QUE (10 mg/kg daily) for 14 days. Animals were then tested in the open field (OF), elevated plus-maze (EPM), and Morris water maze (MWM). Brains were removed for immunohistochemical staining of pERK1/2. ESPS exposure resulted in pronounced anxiety-like behavior compared to unexposed animals. ESPS-exposed animals also displayed marked learning and spatial memory impairments. However, QUE treatment (both before and after ESPS exposure) significantly ameliorated anxiety-like behavior, learning and spatial memory impairments. ESPS also markedly reduced the expression of pERK1/2 in the prefrontal cortex, medial amygdala nucleus, and cingulate gyrus. Both before and after ESPS exposure QUE treatments significantly elevated the reduced pERK1/2 expression in the three brain regions. QUE has preventive and protective effects against stress-associated symptoms and the changes in pERK1/2 functions may be associated with the pathophysiology of traumatic stress and the therapeutic efficacy of anti-PTSD therapy., H.-N. Wang ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Problém: State-Trait Anxiety Inventory (STAI) patří k nejčastěji užívaným nástrojům na měření úzkosti a úzkostnosti v klinické a výzkumné oblasti. Je vystavěný na dvou dotaznících, které měří aktuální stav (úzkost, část X-1) a rys (úzkostnost, část X-2). Na základě údajů získaných ve studii EPIA (Novotný et al., 2006) autoři zkoumali psychometrické vlastnosti dotazníku na měření úzkostnost STAI X-2 a navrhli nové normy.
Metoda: Dotazník, který měří úzkostnost, použili autoři v epidemiologické studii vybraných úzkostných poruch u dospělé slovenské populace EPIA (N=1251). Data analyzovali standardními uni-, bi- a multivariačními statistickými metodami. Na základě údajů získaných ve studii EPIA analyzovali psychometrické vlastnosti dotazníku na měření úzkostnosti STAI X-2 a navrhli nové normy.
Výsledky: Průměrné hodnoty skóru v STAI X-2 byly oproti původní slovenské standardizaci nižší. Podobně jako v původní standardizaci autoři zjistili významně vyšší skór ve STAI X-2 u žen.
Položková reliabilita se pohybovala od 0,25 do 0,66, alfa reliabilita byla uspokojivá (0,85 a 0,88). Kongenerické faktorové analýzy podpořily Spielbergerova tvrzení o jednofaktorovosti konstruktu úzkostnosti s výhradou poměrně nízkého procenta vysvětlené variance. Kromě norem založených na distribuci skóru autoři orientačně navrhli kategorizaci míry úzkostnosti založenou na třech hladinách. Z hlediska souběžné validity je možné tvrdit, že vysoká míra úzkostnosti souvisí se zvýšeným rizikem výskytu jiných psychologických či zdravotních problémů.
Diskuse: V diskusi autoři provádí rozbor zjištění, které srovnávají s psychometrickými výzkumy STAI jiných autorů.
Závěr: I nová zjištění potvrzují, že STAI X-2 je použitelný pro oblast výzkumu i praxe s uvědoměním si základů jeho konstrukce (empirické klíče). Restandardizované normy více odrážejí distribuci skóru v dospělé populaci.
V této studii se autor zaměřuje na tři okruhy problémů, které pozoruje v oblasti přímé ambulantní péče o duševní zdraví v souvislosti s nemocí covid-19. Jedná se o problematiku: 1) neuropsy-chologických deficitů; 2) úzkostných a afektivních poruch; 3) psychotických poruch. K dosavadním přehledovým studiím z posledního roku se snaží doplnit pozorování z vlastní klinicko-psychologické praxe a upozornit na nutnost přípravy a dostatečné kapacity zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví., In this study, the author focuses on three areas of problems that are observed in the direct ambulatory care of mental health in connection with COVID-19 disease. These are the issues of: 1) neuropsychological deficits; 2) anxiety and affective disorders; 3) psychotic disorders. The author tries to supplement the previous overview studies from the last year with observations from his own clinical practice and draw attention to the need for preparation and sufficient capacity of health services in the field of mental health care., Martin Lečbych., and Obsahuje bibliografické odkazy
Dental management behavior problems are thought to be both multifactorial and multidimensional, consisting of physiological, behavioral and cognitive components. The stress response to pain or even the anticipation of distress initiates activation of the hypothalamic-pituitary-adrenal axis and causes an increase of cortisol and catecholamines. The literature on the role of hormones in dental management behavior problems comprises about one hundred papers, which have mainly been focused on this activation of the HPA axis in various situations in dental care. They have generally used salivary cortisol as a marker of the activity of the HPA axis, sometimes combined with salivary alpha amylase. Here we summarize the literature data on the role of stress hormones in dental management behavior problems., M. Dušková, J. Vašáková, J. Dušková, J. Kaiferová, Z. Broukal, L. Stárka., and Obsahuje bibliografii
Study summarizes political psychology research dealing with the effects of anxiety and anger based on theory of affective intelligence. In this field of study, emotions are understood as emotional categories that cluster similar affects. According to the theory of affective intelligence, anxiety and anger have different effects on political thinking and behavior, a fact that corresponds to most of the existing findings. Researches in this study are divided into three political psychology domains according to their research problems. These domains are acquiring information and thinking, forming opinions and attitudes, and political participation. and Studie shrnuje výzkumy z oblasti politické psychologie zabývající se vlivem úzkosti a hněvu na politické myšlení a chování, které vycházejí z teorie afektivní inteligence. Tyto dvě emoce jsou chápany jako emoční kategorie shlukující v sobě více podobných afektů. Úzkost a hněv v tomto pojetí mají mít podle teorie afektivní inteligence odlišný vliv na politické myšlení a chování, což koresponduje s většinou dosavadních zjištění. Výzkumy zahrnuté v této studii jsou rozděleny do tří politicko-psychologických oblastí podle zaměření svého výzkumného problému. Konkrétně se jedná o oblasti získávání informací a uvažování, formování názorů a postojů a politické participace.
Reduced levels of vitamin or its metabolites have been reported in various psychiatric disorders. Insufficient levels of vitamin D in depressive patients have been confirmed by many authors, but there have been conflicting results in subjects with anxiety disorders. In the present cross-sectional study, levels of calcidiol were determined in groups of depressive men and women and in men and women with anxiety disorders and compared with age matched controls. Significantly lower levels of calcidiol were found in men and women with depression as well as in age matched patients with anxiety disorders., M. Bičíková, M. Dušková, J. Vítků, B. Kalvachová, D. Řípová, P. Mohr, L. Stárka., and Obsahuje bibliografii
Studie se zabývá vztahem těhotných žen k jejich očekávanému dítěti. U vzorku 339 žen ve třetím trimestru těhotenství byla zkoumána spojitost vztahu k očekávanému dítěti s úzkostností, depresivitou, kvalitou partnerského vztahu a s vyhýbavostí a úzkostností citové vazby k partnerovi. Byl kontrolován vliv parity, plánovanosti a chtěnosti dítěte a věku matky. Nejsilnějším prediktorem vztahu k očekávanému dítěti byla kvalita partnerského vztahu ženy, které hodnotily svůj partnerský vztah jako kvalitní, pociťovaly silnější vztah k očekávanému dítěti. Byl prokázán také vliv parity (prvorodičky pociťovaly k očekávanému dítěti silnější vztah než vícerodičky) a plánovanosti dítěte (ženy, jejichž těhotenství bylo plánované, pociťovaly k očekávanému dítěti mírně silnější vztah). Ve výzkumu byla poprvé použita nová škála k měření vztahu k očekávanému dítěti, která překonává některé limity dosavadních metod. Metoda měří různé aspekty vztahu k dítěti v oblasti emoční, kognitivní i behaviorální. and Our study deals with the mother-foetus relationship (MFR) and its connection to chosen mother‘s characteristics. The relationship of MFR and anxiety, depression, quality of partnership, attachment-related avoidance and attachment-related anxiety was investigated on a sample of 339 pregnant women (third trimester). The effect of parity, pregnancy planning, desire for a child and the women’s age were taken into account. Quality of the partnership was the strongest predictor of MFR. Women who considered their relationship with their partner to be functional had a stronger relationship to their unborn baby. Primiparae had a slightly stronger MFR than multiparae and a planned pregnancy is associated with a slightly stronger MFR. The present study uses the new scale of MFR for the first time. The scale overcomes some limits of the older scales and measures different aspects of MFR including emotional, cognitive and behavioural one.