Problematika agresivity v zařízeních ústavního typu, které pečují o osoby s mentálním postižením, bývá tradičně nahlížena jako výhradní problém osob s postižením. V příspěvku se snažíme ukázat, že k problematice agrese je potřebné přistupovat se širší perspektivou, která zahrnuje nejen dispozice osob s postižením, ale také to, do jaké míry prostředí instituce a samotní zaměstnanci (přímo či nepřímo) k agresivnímu jednání klientů přispívají. Teoretický přehled charakterizuje hypotetické zdroje agresivního jednání klientů a zaměstnanců. Vlastní výzkum se zaměřuje na způsob, jakým zaměstnanci uvažují o příčinách agrese v instituci. Výsledky mj. ukazují tendenci zaměstnanců dopouštět se v hodnocení agresivního jednání základní atribuční chyby. Studie tak nabízí konkrétní výzvu pro další práci na zlepšení kvality péče v domovech pro osoby s mentálním postižením.