Search

Start Over Subject bioetika Date Unknown

1. Beginning of Bioethics Teaching in Humanities /

Creator:
Šipr, Květoslav,
Type:
text and články
Subject:
Etika. Morální filozofie, bioetika, morálka, vědy přírodní, vědy humanitní, instituce vědecké, výuka univerzitní, české a československé vědecké instituce a společnosti, vysoké školy, přehledná zpracování světových dějin (chronologicky), filozofie, filozofové, and vědy o živé přírodě
Language:
English
Description:
Počátky bioetiky jako součásti vzdělávání v humanitních oborech.
Rights:
unknown

2. Bio- und Medizinethik in Ländern Mittel- und Osteuropas. Eine Hinführung

Creator:
Gerhard Banse and Bartíková, Monika
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
věda, lékařská etika, science, bioetika, bioethics, medical ethics, Evropa střední a východní, Europe, Central and Eastern, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
The area of biomedicine is one of the fastes developing areas of science and technology. The perception of its possible and wxpected positive or negative impacts results in the growing number of bioethical discussions in scientific community, politics and public. Their intensity, focus and used methods differ from country to country. he authors of the prologue have tried to map the state of the art and expected development of bioethical discussion in the coutnries of Middle and Eastern Europe. In the beginning, they addressed the bioethical experts with short questionnaire from 7 "new" European coutries (Croatia, Czech Republic, Hungary, Poland, Romania, Slovakia and Slovenia) and two "old" European coutries (Germany and Austria). In the end, seven experts have responde their question (Czech Republic, Poland, Romania, Slovakia, Austria and Germany) and expressed their expectations and difficulties of the development of bioethical discussions and institutionalisations in their countries. The authors summarize in the prologue the most interesting results. and Gerhard Banse, Monika Bartíková.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Dříve vyslovená přání (advance directives). Právní a etické úvahy

Creator:
Adam Doležal
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Právo, zdravotnické právo, bioetika, eutanazie, osobní autonomie, medical law, bioethics, euthanasia, personal autonomy, dříve vyslovená přání, DNR, rozhodování na konci života, advance directives, living will, end-of-life decisions, 16, and 34
Language:
Czech
Description:
Příspěvek se zabývá institutem tzv. dříve vyslovených přání, přičemž zahrnuje jak některé právní, tak i některé etické problémy. Zejména se soustředí na otázky, které ještě v české odborné literatuře nebyly řešeny. V první části je shrnuta užívaná terminologie a historie institutu. Kromě toho jsou zmíněny tři modely dříve vyslovených přání, tzv. living will, substitute decision-making (rozhodování zvoleným zástupcem) a konečně tzv. values history (historie hodnot pacienta). Ve druhé části je shrnuta úprava v České republice. Ve třetí se pak článek zabývá konkrétními právními a etickými problémy., This article deals with advance directive and some legal and ethical issues associated with them. Its main purpose is to show some problems which haven´t been solved in Czech professional literature. The first part of this article summarizes terminology and history of this medical institute. Three models of advance directives are mentioned as well - living will, substitute decision-making and values history. The second part summarizes Czech legislation and its development. The last part speaks about some crucial ethical and legal issues associated with advance directives., and Adam Doležal.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

5. Etika lidského vylepšování a liberální eugenika

Creator:
Tomáš Hříbek
Format:
print
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Etika. Morální filozofie, bioetika, eugenika, transhumanismus, bioethics, eugenics, transhumanism, bioconservatism, bioradicalism, liberal eugenics, improvement, 5, and 17
Language:
Czech
Description:
The paper deals with the ethics of biotechnological enhancement of human qualities such as intelligence, health and lifespan. In contemporary bioethics three views have emerged concerning the moral permissibility of such a biotechnological enhancement of humans. While bioconservatives reject it as morally impermissible and dangerous, bioradicals welcome it as permissible and desirable. Between these two extremes we find bioliberals who admit some types of enhancement, under certain conditions. These debates are still overshadowed by fear of bioethics, but this discredited term needs to be rehabilitated because it turns out that there are both desirable and undesirable forms of eugenics., Tomáš Hříbek., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Etika v lékařském výzkumu za účasti lidských subjektů z pohledu lékařského a filozofického

Creator:
Zímová, Pavlína
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
bioetika, etika, Hippokratova přísaha, lege artis, medicínské právo, morálka, výzkum, and zdraví
Language:
Czech
Description:
A solution of the article (called „Ethics in the medical research with a present of human subjects from the point of view of medical and philosophical“) is to show some chosen aspects which relate crosswise to ethics in medical search. They are: Hippocratus oath as a deontological codex, a definition lege artis, bioethics and forming a structure of a relation between the doctor and the patient. Health (medical) ethics is considered for a normative ethics. Its normativing comes out from settled rules and instructions which are inseparably connected with an application of inside morality in the area of medicine. Normative ethics tries to find adequate answers for questions – What is good? What´s bad? What are moral ideals and values of everything. What is right and human? What norms are closely connected with some feelings of duty, responsibility, accurancy, incorrectness, inclination, esteem, regret…? Generaly speaking, the whole ethics (not only health/medical ethics) stands and falls down on the principle, that there is a great need in the connection to other person to do only what is good (optimal, necessary) and delay what is bad (unoptimal, unnecessary). The doctor´s ethics, but ethics of other health service assistants, comes out from a relationship „Me“ and „the other.“ It is so called relationship of a helping man and a suffearing one. The doctor takes care of an ill person, tries to ofer (if it is possible) the best solution of his/her situation. A great attention deserves the doctor´s moral obligation, to act with a patient as a man who is in a difficult life situation. Except of this, the doctor is obliged to respect principles that correspond patient´s health disease. Realization of the disease is quite large problem of the patients. The emphasis of delicacy and complexity of doctor´s and patient´s respects are the aim of the article. The doctor and the patient are the main subjects who stand in the centre of view of health (medical) ethics. The patient, as a subject of a medical search, always and at any circumstances distributes himself or herself. The doctor is admittedly determining element of his/her disease, tries to make an ill patient to self – filling of the basic cure rules, but first of all it is the patient who primarily decides about his/her health. The doctors have a large privilege – and that is – to help people. The patients should believe the doctors and they should turn to them in their health problems. and Východiskem článku (s názvem „Etika v lékařském výzkumu za účasti lidských subjektů z pohledu lékařského a filozofického“) je poukázat na vybrané aspekty, které se napříč vztahují k etice v lékařském výzkumu. Jsou to: Hippokratova přísaha jako deontologický kodex, definice lege artis, bioetika a strukturování vztahu lékaře a pacienta. Zdravotnická (lékařská) etika je považována za normativní etiku. Její normativnost vychází z pevných zásad a instrukcí, které jsou nerozlučně spojeny s aplikací vnitřní mravnosti v oblasti medicíny. Normativní etika se neustále snaží nalézat vhodné odpovědi na otázky – Co je dobré? Co je zlé? Jaké jsou mravní ideály a hodnoty všeho správného a humánního? Jaké normy jsou úzce spojeny s pocity povinnosti, odpovědnosti, správnosti, nesprávnosti, náklonnosti, úcty, lítosti…? Obecně se dá říci, že celá etika (nejenom zdravotnická/lékařská etika) stojí a padá na zásadě, že je potřeba ve vztahu k druhému člověku konat jen to, co je dobré (optimální, žádoucí), a zdržet se toho, co je zlé (neoptimální, nežádoucí). Etika lékaře, ale i dalších zdravotnických pracovníků, vychází ze vztahu „Já“ a ten „druhý.“ Jedná se o vztah mezi člověkem pomáhajícím a člověkem trpícím. Lékař o nemocného člověka pečuje, snaží se mu nabídnout (pokud je to možné) co nejlepší řešení jeho situace. Velkou pozornost zasluhuje i lékařův morální závazek jednat s pacientem jako s člověkem, který se ocitl v obtížné životní situaci. Kromě toho lékaře morálně zavazuje i to, že musí plně respektovat zásady, které odpovídají povaze pacientova onemocnění. Uvědomění si nemoci bývá u pacientů dosti velkým problémem. Cílem článku je zvýraznění křehkosti a komplikovanosti vztahu mezi lékařem a pacientem. Lékař a pacient jsou hlavními subjekty, které jsou středem pozornosti zdravotnické (lékařské) etiky. Pacient jako subjekt lékařského výzkumu vždy a za všech okolností rozvrhuje sám sebe. Lékař je sice rozhodujícím činitelem v ekvivalenčním vztahu, působí na nemocného, snaží se nemocnému vysvětlit závažnost jeho onemocnění, pokouší se nemocného přimět k samovolnému plnění základních léčebných pravidel, ale je to především pacient, který primárně rozhoduje o svém zdraví. Lékaři mají jedno obrovské privilegium – a to takové, že se snaží pomáhat lidem. Pacienti by měli lékařům důvěřovat a měli by se na ně jako na odborníky obracet ve svých zdravotních nesnázích.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

7. Eutanazie a klasický hedonismus

Creator:
Černý , David
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Právo, zdravotnické právo, bioetika, asistovaná sebevražda, sebevraždy, hedonismus, eutanazie, konsekvencialismus, utilitarismus, medical law, bioethics, assisted suicide, suicides, hedonism, euthanasia, consequentialism, utilitarianism, dobrý život, good life, 16, and 34
Language:
Czech
Description:
Hlavním cílem článku Hedonismus a eutanazie je ilustrovat komplexní vztahy mezi hédonismem jako teorií welfare a problémem racionality sebeusmrcení, asistovaného sebeusmrcení a eutanazie. Článek je rozdělený na tři části. První část přináší stručný popis hédonismu a vrcholí definicí standardního hédonismu. Druhá část se věnuje problému, zda smrt může v některých (výjimečných) situacích představovat racionálně ospravedlnitelnou volbu. Třetí a konečná část spojuje konsekvencialismus s tradičním hédonismem do standardního utilitarismu a předkládá přímý argument ve prospěch závěru, že asistovaná smrt může být eticky přijatelnou (dokonce povinnou) volbou. Ukazuje však, že hédonismus není adekvátní teorií dobrého života, a proto nakonec etický argument ve prospěch asistované smrti odmítá., The overall aim of the article “Hedonism and Euthanasia” is to illustrate the complex interplay between hedonism as a theory of welfare and the problem of the rationality of suicide, assisted suicide and euthanasia. The article is divided into three parts. In the first part, it provides a succinct description of hedonism culminating in the definition of standard hedonism. The second part deals with the problem of whether death can in some (exceptional) circumstances represent a rationally justifiable choice. The third and final part combines consequentialism with standard hedonism, obtaining standard utilitarianism, and sets forth a straightforward argument for the conclusion that assisted death might be an ethically acceptable (even obligatory) choice. However, hedonism is shown to be an inadequate theory of good life and, consequently, the ethical argument for assisted death is rejected., and David Černý.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

8. Informovaný souhlas u osob se sníženou schopností rozhodování

Creator:
Doležal, Adam
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Informed consent, competence, capacity, mental capacity, legal capacity, bioethics, Informovaný souhlas, kompetence, způsobilost k právnímu jednání, svéprávnost, and bioetika
Language:
Czech
Description:
This article deals with the issue of competence of so-called vulnerable persons and the possibility of making valid informed consent. The theory of competence is here perceived as a task oriented competence. Subsequently, the capacity of the patient to give informed consent is analyzed. Here, the difference between the so-called general competence and specific competence is analyzed, as well as the difference between degree conception of competence and threshold conception of competence. The relation between competence and consequences of performed medical procedure is also specified. Finally, the article describes how these theoretical approaches are reflected in medical as well as legal practice. and Tento článek se zabývá problematikou kompetence tzv. vulnerabilních osob a možnosti učinit validní informovaný souhlas. V článku je řešena nejprve teorie kompetence, která je vnímaná jako kompetence k plnění určitého úkolu (task oriented competence). Následně je rozebírána přímo kompetence pacienta k udělení informovanému souhlasu. Rozebrán je rozdíl mezi tzv. obecnou kompetencí a specifickou kompetencí, dále rozdíl mezi stupňovitou kompetencí a kompetencí hraniční. Specifikován je i poměr mezi kompetencí a následky provedeného zdravotního výkonu. Konečně je pak popsáno, jak se tyto teoretické přístupy odrážejí do medicínské, ale i právní praxe.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

9. Informovaný souhlas: morální kouzlo a přenos informací

Creator:
Adam Doležal
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
zdravotnické právo, bioetika, informovaný souhlas, informed consent (medical law), svobodná vůle, free will, medical law, bioethics, medicínská etika, kompetence, competence, voluntariness, 16, and 34
Language:
Czech
Description:
Tento článek se zabývá institutem informovaného souhlasu, zásadního právního i etického institutu v oblasti medicíny. Zkoumána je jeho etymologie, jeho ontologický status, jeho normativní síla a konečně i jeho charakteru jako komunikačního aktu. Text má prokázat tezi, že informovaný souhlas je komunikačním aktem - nikoliv pouhým mentálním stavem - který má za určitých podmínek normativní sílu. Tato normativní síla se plně projeví pouze v případě splnění základních podmínek: dostatečného poučení, dostatečného porozumění, svobodné a vážné vůle a kompetence pacienta., This article deals with the institute of informed consent, a fundamental legal and ethical institute in the field of medicine. Its etymology, ontological status, its normative power and, finally, its character as a communication act are studied. The text shows that informed consent is a communicative act - not just an inner mental state and that it has significant normative power. This normative power is manifesting itself only when certain conditions are met: sufficient disclosure, sufficient understanding, voluntariness and competence of the patient., and Adam Doležal.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Informovaný souhlas: problematika rozsahu poučení pacienta o rizicích spojených s navrhovanou léčbou

Creator:
Smrž, Ivo
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
zdravotnické právo, bioetika, informovaný souhlas, svobodná vůle, medical law, bioethics, free will, poučení o rizicích, rozsah, omezení, risk information, extent, limitation, 16, and 34
Language:
Czech
Description:
Článek se zaměřuje na analýzu přístupu vybraných zahraničních právních řádů (Německo, Spojené státy americké), českého právního řádu a projektu DCFR k problematice rozsahu poučení pacienta o rizicích spojených s navrhovanou léčbou. Článek se rovněž snaží zodpovědět otázku, zda je vůbec možné a vhodné rozsah rizik, o nichž je třeba pacienta informovat, konkrétně vymezit, a pokud ano, jakým způsobem., The article is focused on the analysis of the approach of particular foreign legal orders (Germany, USA) as well as the Czech legal order and the DCFR project to the issue of the extent of disclosure of risk information. The article also seeks to answer the question whether or not it is possible and appropriate to define the extent of disclosure of risk information specifically and if so, how., and Ivo Smrž.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public