Rytina na slonovině: v popředí sochaři pracují na hlavě kolosální sochy, napravo tvůrce sochy s nákresem, v pozadí Rhodos s široce rozkročenou kolosální sochou Hélia (luk a toulec na zádech), v levé ruce žezlo, v pravé pozdvižené ruce kalich se zapáleným ohněm., Fučíková 1997#, V/421., and Gigantická socha Hélia vysoká kolem 30 metrů byla v rhodském přístavu vztyčena v letech 292-280 př. Kr. a platila za jeden z divů světa. Hlavním písemným pramenem je kniha Plinia Staršího, Kapitoly o přírodě (34, 18). Destička patří do cyklu Sedmi divů světa a původně sloužila jako obklad kabinetu nabo truhličky, v UPM je dochována další destička z této série, která zobrazuje Babylónskou věž. Rytina se velmi těsně drží grafického listu Maartena van Heemskerck ze série Sedmi divů světa (1572), na níž je Hélios charakterizovaný jako Apollón (luk a toulec na zádech). Gigantická socha Hélia s rozkročenýma nohama není technicky proveditelná a pro tuto koncepci není v antických pramenech žádná opora, snad právě proto byla od 16. století tak oblíbeným námětem uměleckých děl. Pramenem pro toto pojetí zničené sochy byla pasáž v Martoniho knize o pouti do Jeruzaléma z konce 14. století.
Tapiserie. Figurální scéna v krajině před branami Tróje. Obraz zobrazuje v jednom výjevu dvě scény příběhu. Uprostřed dominuje dvojice žen, jedna z nich, Polyxena, drží v ruce květinový věnec, u její nohy sedí pes. Druhá žena drží v pravé ruce vázu, na hlavě nese koš s květinami. Před nimi oltář s hořícím ohněm, žena s věncem, dvojice chlapců s obětními berany a vavřínovým věncem na hlavě, na zemi velká nádoba na vodu. V průhledu Achilleův sarkofág, na který se sklání obětovaná Polyxena a dvě ženy. Po levici ženy s věncem v ruce dvě sedící ženské postavy u jejich nohou na zemi květinový koš. Za oběma ženami ve druhém plánu kruhový oltář, u něho klečí Achilles, je raněný šípem do nohy, za ním běží Paris s lukem v ruce a voják se štítem a mečem. V pozadí muž, ruce naznačují gesto zármutku, skupina postav s obětními dary (nádoby, koše s plody a květinami, dobytek) a architektura města., Blažková 1974#, č.k. 22; Reyničs, Laveissičre 2005#, 178-180., and Výjev spojuje časově mnohovrstevný děj příběhu podle líčení několika antických autorů (Ovidius, Hyginus, Euripides, Apolodorus). Achilles se neozbrojen dostavil do Apollónova chrámu, kde měl potvrdit smlouvu o svém sňatku s Priamovou dcerou Polyxenou. Byl však zrazen a zabit Paridem šípem do jediného zranitelného místa na svém těle, do paty. Poté byla Polyxena obětována na jeho hrobě. Podle kartonu Isaaca Moillona bylo vytkáno několik edic série, ve kterých se obraz poněkud odlišuje v počtu zobrazených figur.
Malovaný talíř (průměr 24,5 cm): vlevo Vulkán (nahý, vousy) sedí u kovadliny, kuje Amorův šíp, před ním stojí Venuše s Amorem (luk, toulec), v pozadí oltář s obětním ohněm. Na obou stranách Vulkána putto. Skupina s Vulkánem a Venuší je venku, na břehu, na druhé straně vody je město a za ním hory. Vpravo je naznačený palác, v němž lůžko s baldachýnem, na zemi odložená Martova zbroj (brnění, helma, meč), na loži nahý Mars s Venuší., Přibyl 2006#, 72, č. 18., and Talíř byl zakoupen roku 1981.
Tapiserie (288 x 315 cm). Scéna v krajině s listnatými stromy, v popředí na oblaku Venuše, před ní Amor s lukem a šípem., Blažková 1975#, č. k. 30., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.0976).
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině na břehu vodního toku. V popředí Herkules, který střílí z luku na kentaura, na jeho hřebetě sedí žena otáčejícíc hlavu k Herkulovi. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, pod listnatým stromem sedí polonahá Venuše, k ní přichází lovec - Adonis, v ruce drží luk, na zemi po Venušině pravici toulec na šípy. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, uprostřed kompozice leží Adónis, vedle něho Amor, nad ním truchlí Venuše, za ní vůz se zapřaženými labutěmi. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Malba na mramoru (21,5 x 27 cm): S nebes se na oblaku snáší Jupiter s bleskem v napřažené pravici letí na orlu, za ním Athéna (přilba, štít, kopí) drží v náručí císřskou korunu, vedle ní Fama s trubkou. Dole na zemi běží Apollo (červený plášt, luk, toulec, zdvižená ruka) okolo poražení Turci a poházené turecké zbraně a insignie. Na obzoru vpravo jízda. Na rubu je kozoroh a Jupiterův orel., Fusenig 2010#, s. 26., and K malbě je v Braunschweigu zachována kresba, která se od ní liší tím, že Apollón má u pasu zavěšený meč. Postava Apollóna je podána stejně na Aachenově obrazu s imperiální alegorií ve Stuttgartu (Stuttgart, Návrat Zlatého věku). O nápisu srov. Reitz 2009, 110-111.
1570 - 1597 renesanční zámek, portálky, arkáda renesanční s reliéfní výzdobou, figurální, postavy v antických řízách a účesech, třístupňové - sloupy toskánské, ionské, korintské, arkáda třípatrová, ve cviklech mezi arkádami putti s rozvilinami, Amor s lukem a šípy, Fáma a Hojnost. and Werkman L., Rosice-zámek, kamenné prvky arkádového nádvoří
Olej na plátně (73 x 118 cm). Figurální scéna v lesní krajině s vodní hladinou. Na březích potoka odpočívá Diana s nymfami, které ji gesty naznačují těhotenství jejich družky., Kotková 2009#, 59-60., and Jeden ze dvou obrazů na téma epizody ze života bohyně Diany (protějšek Diana a Aktaión).