Kosterní materiál byl získán při záchranném archeologickém výzkumu, který proběhl v r. 2009 v Nymburce. V lokalitě bylo nalezeno celkem 10 hrobů: 8 hrobů je datováno do střední doby bronzové a 2 hroby do doby halštatské (bylanská kultura). Tento rozbor je zaměřen pouze na pohřby z kruhového objektu (obj. 240), který byl datován do střední doby bronzové. V kruhovém objektu bylo nalezeno 7 hrobů (z toho jeden dvojhrob). and Skeletal material was obtained during the rescue archaeological excavation, which took place in 2009 in Nymburk. At the site were found 10 graves: 8 graves were dated to the Middle Bronze Age and 2 to the Hallstatt period (Bylany culture). This analysis focuses only on the funerals in a circular ditch, which was dated to the Middle Bronze Age. In the circular ditch were found 7 graves.
The neolithisation of Northern Europe was neither synchronous nor uniform and it cannot be defined in simple terms. The early Neolithic populations of Northern Europe – known in the archaeological literature since the beginning of this century under the name of the TRB culture – are a consequence of a long period of contact and of mutual influences between communities with two contrasting life–styles: the Linearbandkeramik and its derivatives settled on the central European loess, and the immensely varied hunter– –gatherers roaming in the sandy and forested habitats of the North European Plain. The current significant issues, as seen through the prism of theoretical and methodological considerations, revolve around the models of transition most appropriate to circumstances in Northern Europe, the conceptual as well as real understanding of the complexity of late hunter-gatherers, the contribution of the Danubian tradition, and the dichotomy between regional diversity (a direct response to local conditions and specific requirements of individual human groups) and cultural unity (as demonstrated in the homogeneity of the process) which interlocked different cultural, economic and social phenomena into a web of dynamic relationships which lead to the emergence of such an extensive cultural complex in Northern Europe. and Neolitizace severní Evropy nebyla ani synchronní, ani jednotná, a nemůže být definována v jednoduchých termínech. Raně neolitické populace v severní Evropě – známé v archeologické literatuře od počátku tohoto století jako kultura nálevkovitých pohárů – jsou výsledkem dlouhodobých kontaktů a vzájemných vlivů mezi komunitami se dvěma odlišnými způsoby života: kulturou s lineární keramikou a jejími deriváty usídlenými ve střední Evropě a velice rozmanitými lovci–sběrači z písčitých a lesnatých severoevropských nížin. Významné otázky, viděno prizmatem teoretických a metodologických úvah, se soustřeďují kolem modelů přechodu, nejpřiměřenějšího podmínkám severní Evropy, pojmového, ale i reálného pochopení rozmanitosti pozdních lovců–sběračů, spolupůsobení dunajské tradice a dichotomie mezi regionální diverzitou (přímá odezva na lokální podmínky a specifické požadavky jednotlivých lidských skupin) a kulturní jednotou (demonstrovanou homogenitou procesu), která propojila různé kulturní, ekonomické a sociální fenomény do sítě dynamických vztahů, jež vedly k výskytu tohoto kulturního komplexu v severní Evropě.
Článek mapuje výskyt prubířských kamenů a kandidátů na takovou klasifikaci od Skandinávie po Pannonii. Zaměřuje se zejména na období 10.–12. stol., kdy byla směna v jedné části Evropy provozována zejména prostřednictvím mince a v jiné prostřednictvím váženého drahého kovu. Evidentní rozdíly ve frekvenci nástrojů používaných ke zjištění jakosti drahého kovu v různých částech Evropy otevírají otázku mechanismů distribuce drahého kovu ve střední Evropě. Ve vstupu stříbra na český venkov v poslední čtvrtině 10. stol., takřka vzápětí po zahájení ražby přemyslovských denárů, autor shledává doklad zásadní změny v dostupnosti drahého kovu. V nejstarších středověkých depotech stříbra na českém venkově tak spatřuje svědectví ustavení sociální vrstvy, která byla schopna drahý kov akumulovat. and The article maps the occurrence of touchstones and artefacts that are candidates for this classification, from Scandinavia to Pannonia, with a particular focus on the period between the 10th and 12th centuries, when trade in one part of Europe was conducted primarily using coins, while precious metal was used as currency elsewhere. The apparent differences in the frequency of tools used for determining the quality of precious metal in various parts of Europe raise questions on the mechanisms of the distribution of these metals in Central Europe. The author finds evidence of an important change in the availability of precious metal in the arrival of silver to rural Bohemia in the final quarter of the 10th century, almost immediately after the commencement of the minting of Přemyslid denars. He also sees evidence of the establishment of social classes that were able to accumulate precious metal in the oldest medieval hoards of silver in the Bohemian countryside.
Příspěvek přináší shrnutí poznatků o raně středověkém pohřbívání v aglomeraci hradiště v Libici nad Cidlinou. Díky soustavnému, více než jedno století trvajícímu zájmu archeologie máme k dispozici poměrně ucelený obraz vývoje významného raně středověkého centra. Rozlišení tří hlavních chronologických horizontů umožňuje sledovat v kontextu pohřebišť i dynamiku vývoje celé lokality. Na základě srovnání jednotlivých pohřebišť se autor pokouší o vymezení sociotopografie celé aglomerace hradiště a zároveň poukazuje na limity tohoto poznání založeného pouze na archeologických pramenech. and This paper provides a summary of knowledge relating to Early Medieval burial within the agglomeration of the fortified enclosure at Libice nad Cidlinou. Thanks to consistent interest on the part of archaeology for more than a century, a relatively complete picture is now available of the development of this important Early Medieval centre. The discernment of three main chronological horizons makes it possible to trace the development dynamic of the entire site in the context of the cemeteries. On the basis of a comparison of the individual cemeteries the author attempts to define the sociotopography of the whole enclosure agglomeration, and at the same time show the limits of this understanding based purely on the archaeological material.