Onemocněni srdce a cév patří mezi časté důvody úmrti a to navzdory zlepšení diagnostiky, léčení i znalosti etiopatogeneze. V Evropě umírá 10 % nemocných s akutním infarktem myokardu a nestabilní angínou pectoris do 90 dnů od jejich manifestace. Sledujeme-li je rok, pak tvoří úmrtí 17 %. Tato čísla vedou k rozvoji vědeckého výzkumu v oblasti protektivnich postupů. Jako možný postup se jeví substituce estrogeny například u žen v menopauze (HRT - hormone replacement therapy). Právě nízká hladina estrogenu u mužů je zkoumána jako možný důvod vyšší incidence kardiovaskulárních onemocnění (estrogeny vznikají aromatizací z testosteronu) oproti ienám ve skupině do 50 let (1). V úvahách o hormonálním deficitu starší a staré populace (u mužů především androgennim - PADAM - parciální deficit androgenů, u žen estrogenním) se nabízí další otázka - není účelné podávat mužům „ženské protektivni hormony", které sníží riziko onemocnění srdce a cév? Mají estrogeny protektivní vliv na kardiovaskulární systém? Je rozdíl v cestě podání a mechanizmu syntézy substitučních látek?, Cardiovascular diseases count among common causes of death despite the improvement of their diagnostics, treatment and knowledge of etiopathogenesis. Ten percent of patients with acute myocardial infarction and unstable angina die to 90 days after the disease manifestation in Europe. During one year foUow-up the mortality represents 17 %. This values lead to scientific research development in the area of protective methods. One of them seems to be estrogen replacement, e.g. in menopausal women (HRT - hormone replacement therapy). The low estrogen level in men is investigated as a possible cause of higher incidence of cardiovascular diseases (estrogens are pro¬ duced from testosterone via aromatization) in comparison with women under 50 years of age. [1] Considering a hormone dehciency in elderly and old population (in men mainly partial androgen deficiency - PADAM, in women estrogen deficiency) an other question arises - is it effective to administer to men „women protective hormones", which decrease a risk of cardiovascular diseases? Have estrogens protective effects on cardiovascular system? Are there differences in the way of administration and synthesis mechanism of replaced substances?, Zbyněk Veselský, and Lit. 11
Sulodexid je látka patřící do skupiny glykosaminoglykanů (spolu s hepariny). Ve srovnání s jinými glykosaminoglykany má sulodexid větší antitrombotické vlastnosti při současně nižším riziku krvácení a na rozdíl od heparinů je možné jeho podávání jak parenterálně, tak perorálně. Preparát má prokázány mnohočetné farmakodynamické účinky. Klinickými studiemi je dobře doložena efektivita preparátu u pacientů s klaudikacemi. Evidence účinku je také u nemocných s nejtěžšími případy chronické žilní nedostatečnosti, včetně pacientů s aktivními bércovými vředy. V případě pozitivního výsledku probíhajících studií bude možné jako další indikaci přidat sekundární prevenci žilní trombózy., Sulodexide is a compound belonging to the group of glycosaminoglycans (together with heparins). In comparison with other glycosaminoglycans, sulodexide has stronger antithrombotic properties and a lower risk of bleeding, and unlike heparin, it can be administered both parenterally and orally. Multiple pharmacodynamic effects of the preparation have been demonstrated. Clinical studies have documented the effectiveness of the drug in patients with claudication. There is evidence of its effect also in patients with the most severe cases of chronic venous insufficiency, including patients with active leg ulcers. In the case of a positive outcome of the ongoing studies, secondary prevention of venous thrombosis will be added as another indication., and Roztočil K.