Snížení kardiovaskulárního rizika je hlavním cílem léčby diabetes mellitus 2. typu. V současné době je intenzivně studován vliv konkrétních typů antidiabetické léčby na kardiovaskulární komplikace. Inkretinová léčba diabetu založená na účincích glukagon-like peptidu 1 (GLP-1) respektive stimulace jeho receptoru GLP-1 agonisty představuje z pohledu možného snížení rizika kardiovaskulárních komplikací jeden z nejnadějnějších přístupů. Experimentálními studiemi bylo prokázáno, že podávání GLP-1 či jeho agonistů vede ke zlepšení endoteliální dysfunkce, snížení krevního tlaku a k ochraně myokardu při experimentálně vyvolané ischemii. Klinické studie s GLP-1 agonisty konzistentně prokazují při dlouhodobém podávání kromě zlepšení kompenzace diabetu také pokles krevního tlaku, snížení hmotnosti a zlepšení lipidogramu spolu s mírným zvýšením tepové frekvence. V tomto článku se zaměřujeme na kardiovaskulární účinky GLP-1 agonisty liraglutidu. Předběžná analýza výskytu kardiovaskulárních komplikací ve studiích III. fáze s liraglutidem potvrzuje kardiovaskulární bezpečnost této léčby. Zatím otevřenou otázkou zůstává jeho možný ochranný vliv proti vzniku kardiovaskulárních komplikací, který je v současné době studován v rámci prospektivní randomizované kardiovaskulární studie LEADER., Cardiovascular risk reduction is the major aim of type 2 diabetes mellitus treatment. The effects of various antidiabetics on the cardiovascular complications are currently under careful scrutiny. Incretin-based therapy that utilizes the effects of glucagon-like peptide 1 (GLP-1) or stimulation of its receptor by GLP-1 receptor agonists represents one of the most promising approaches from the potential cardiovascular risk reduction point of view. Experimental studies have shown that the GLP-1 and GLP-1 agonists treatment improves endothelial function, decrease blood pressure and protects myocardium during experimentally-induced ischemia. Clinical studies with GLP-1 receptor agonists consistently show that, in addition to good antidiabetic efficacy, its long-term administration decreases blood pressure, body weight and improves circulating lipid levels while slightly increasing heart rate. In this paper, we focus on the cardiovascular effects of GLP-1 receptor agonist liraglutide. Preliminary analyses of cardiovascular complications in phase III trials with liraglutide indicate its good cardiovascular safety. A possibility of cardioprotective effects of liraglutide remains still open and is currently studied within a prospective cardiovascular trial LEADER., and Martin Haluzík, Pavel Trachta, Miloš Mráz
Onemocněni srdce a cév patří mezi časté důvody úmrti a to navzdory zlepšení diagnostiky, léčení i znalosti etiopatogeneze. V Evropě umírá 10 % nemocných s akutním infarktem myokardu a nestabilní angínou pectoris do 90 dnů od jejich manifestace. Sledujeme-li je rok, pak tvoří úmrtí 17 %. Tato čísla vedou k rozvoji vědeckého výzkumu v oblasti protektivnich postupů. Jako možný postup se jeví substituce estrogeny například u žen v menopauze (HRT - hormone replacement therapy). Právě nízká hladina estrogenu u mužů je zkoumána jako možný důvod vyšší incidence kardiovaskulárních onemocnění (estrogeny vznikají aromatizací z testosteronu) oproti ienám ve skupině do 50 let (1). V úvahách o hormonálním deficitu starší a staré populace (u mužů především androgennim - PADAM - parciální deficit androgenů, u žen estrogenním) se nabízí další otázka - není účelné podávat mužům „ženské protektivni hormony", které sníží riziko onemocnění srdce a cév? Mají estrogeny protektivní vliv na kardiovaskulární systém? Je rozdíl v cestě podání a mechanizmu syntézy substitučních látek?, Cardiovascular diseases count among common causes of death despite the improvement of their diagnostics, treatment and knowledge of etiopathogenesis. Ten percent of patients with acute myocardial infarction and unstable angina die to 90 days after the disease manifestation in Europe. During one year foUow-up the mortality represents 17 %. This values lead to scientific research development in the area of protective methods. One of them seems to be estrogen replacement, e.g. in menopausal women (HRT - hormone replacement therapy). The low estrogen level in men is investigated as a possible cause of higher incidence of cardiovascular diseases (estrogens are pro¬ duced from testosterone via aromatization) in comparison with women under 50 years of age. [1] Considering a hormone dehciency in elderly and old population (in men mainly partial androgen deficiency - PADAM, in women estrogen deficiency) an other question arises - is it effective to administer to men „women protective hormones", which decrease a risk of cardiovascular diseases? Have estrogens protective effects on cardiovascular system? Are there differences in the way of administration and synthesis mechanism of replaced substances?, Zbyněk Veselský, and Lit. 11