Stejně jako dnes není nauka schopna vymezit Evropskou unii jako entitu sui generis, tak i v době meziválečné nebyla jednoznačně zařaditelná koncepce Společnosti národů. Antonín Hobza varoval, že snaha o to, aby Společnost národů byla za každou cenu zařazena do některé z kategorií jako „spolek států“, nemá rozumný smysl, protože jde o spojení států, které nemá v historii obdobu.V souladu s jinými evropskými teoretiky mezinárodního práva Antonín Hobza soudil, že obraz Společnosti národů by byl zkreslen, kdybychom na něj chtěli uplatňovat představy o tradičních organizačních uskupeních, neboť jde o nové období mezinárodního práva. Obdobnou argumentaci zaznamenáváme dnes v souvislosti s Evropskou unií snad jen s tím rozdílem, že o evropském právu nehovoříme jako o právu mezinárodním, ale jako o právu nadnárodním. and Just like today the legal science is far from being able to define European Union as an entity sui generis, it was difficult to classify the League of Nations between the two wars. Czech internationalist Antonín Hobza warned that the aim to define League of Nations as a “Union of states” did not have a rational meaning because the League of Nations was an unprecedented integration of states. In agreement with other theoreticians of international law Antonín Hobza thought that the image of League of Nations would have been misinterpreted if we wanted to apply traditional concepts of organization of states because we have reached a new era of international law.We are seeing the same argumentation today in relation to the European Union. The difference is that European law is treated not only as international but as a supranational law.
Článek nejdříve prezentuje (na pozadí teorie „law and economics“) základní myšlenky autorů tzv. legal origins thesis, která (jednoduše řečeno) tvrdí, že pro ekonomický rozvoj země je výhodnější angloamerický právní systém než kontinentální právní systém.Dále provádí kritiku této teze nejdříve z hlediska metodologického, kdy poukazuje na problematičnost sběru dat, výběru kritérií, kvantifikace kritérií a obecně na problematičnost empirických výzkumů v právu jako takových. Protože legal origins thesis pracuje
s představou právního původu země, článek se dále věnuje problematickému nalezení právního původu právního řádu konkrétní země.Nakonec provádí analýzu pojmů právní kultury, velkého právního systému, právní rodiny a právní tradice, aby upozornil na to, že těchto pojmů rozdílně užívá právní komparatistika, právní sociologie a srovnávací právní historie. Závěr článku pak tvrdí, že pojem právní kultury nejspíše nepatří mezi diskursivní pojmy, a snaží se především v přístupu právní sociologie najít možnost, jak zlepšit budoucí výzkumy o vztahu právního systému a ekonomiky země.V samém závěru upozorňuje na nebezpečí takových výzkumů, kdy se hypotézy, které nejsou empiricky dobře ověřeny, začnou považovat za objektivně zjištěná fakta a z nich jsou pak vyvozena normativní doporučení. and The article starts with the presentation of fundamental ideas of legal origins thesis (on the “law and economics” background) which, to put it simply, states that the origin of the legal order of a particular country (in common law or in civil law) is a decisive factor for the economic development of the country. It criticizes this thesis, first from the methodological viewpoint: It points out that not only the collection of data is problematic, but also the choice of research criteria and their quantification; it also stresses the problematic character of empirical research in law as such. Because legal
origins thesis uses the concept of legal origin of a country, the article also points out the problem of classification of countries according to their legal origins. Then it proceeds with the analysis of concepts of legal culture, legal family, legal system and legal tradition and pays particular attention to
the fact, how these concepts are differently used by comparative law, sociology of law and comparative legal history. The result of this conceptual analysis is that concept of legal culture probably is not an essentially contested concept. To conclude it finds out that especially approach of sociology of law can be fruitful for the future empirical research on the relationship between legal system and economics it points out the danger of empirical research in law that lies in the fact, that hypotheses that are not methodologically rigorously based, are presented by their authors as objective facts and from these facts practical normative recommendations are derived.
Informace byla sepsána u příležitosti šedesátiletého výročí existence Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Autor se zmiňuje o svých profesních začátcích a představuje pracoviště, kde mu bylo umožněno využít vědomostí a zkušeností, které nabyl během své odborné výchovy v ústavu. Autor podává zevrubnou informaci o Švýcarském ústavu srovnávacího práva, kde více jak dvacet let působí. Švýcarský ústav představuje jako výzkumnou a vzdělávací instituce srovnávání práva. Zmiňuje některé z hlavních aktivit švýcarského ústavu, zejména uskutečňování vědeckých výzkumů, badatelských a konferenčních činností, jež aplikují metody srovnávací právní vědy. Zároveň zmiňuje, že instituce spravuje a rozvíjí odbornou právnickou knihovnu a zajišťuje dokumentaci mezinárodně právních písemností a zahraniční legislativy. Švýcarský ústav srovnávacího práva nabízí návštěvníkům vedle více jak půlmilionového knihovního fondu aktuální právnické literatury i přes dva tisíce právnických časopisů v tištěné podobě, zhruba 900 periodik v elektronické podobě a na šedesát právních databází.
Závěrem autor připomíná dnes nezbytnou a nevyhnutelnou spolupráci právnických pracovišť podobného charakteru, připojuje se ke gratulantům a přeje Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. do dalších let činorodou aktivitu, mnoho svěžích myšlenek, sladěný a dobře naladěný pracovní kolektiv, šťastnou ruku v organizaci vědecké práce a hodně úspěchů při prezentaci výsledků své činnosti. and This information was written on the sixty-year anniversary of the foundations of Institute of State and Law in Prague. The author discusses his professional beginnings and introduces the Institute, where he today employs the knowledge and experience acquired during his apprenticeship.
Detailed information is provided about the Swiss Institute of Comparative Law, where the author has been employed for more than twenty years. The Swiss institute serves as a research and educational organization, using comparative legal methods. The author talks about some of the major activities of the Swiss institute, especially legal opinions, scientific research and conference activities. It is also explained how the institution manages and develops a specialized law library and provides valuable resources in the form of international legal documents and foreign legislation. The Swiss Institute of Comparative Law offers a library collection of more than half a million current law books and over two thousand legal journals in print, around 900 periodicals in electronic form and sixty legal databases. The author concludes by speaking of the necessity and inevitability of cooperation between research institutes of a similar nature. Congratulating the Czech Institute of State and Law on its anniversary, he wishes it an exciting future full of fresh ideas and successful team work, and looks forward to seeing the fruits of its scientific work in the years to come.