Článek nejdříve prezentuje (na pozadí teorie „law and economics“) základní myšlenky autorů tzv. legal origins thesis, která (jednoduše řečeno) tvrdí, že pro ekonomický rozvoj země je výhodnější angloamerický právní systém než kontinentální právní systém.Dále provádí kritiku této teze nejdříve z hlediska metodologického, kdy poukazuje na problematičnost sběru dat, výběru kritérií, kvantifikace kritérií a obecně na problematičnost empirických výzkumů v právu jako takových. Protože legal origins thesis pracuje
s představou právního původu země, článek se dále věnuje problematickému nalezení právního původu právního řádu konkrétní země.Nakonec provádí analýzu pojmů právní kultury, velkého právního systému, právní rodiny a právní tradice, aby upozornil na to, že těchto pojmů rozdílně užívá právní komparatistika, právní sociologie a srovnávací právní historie. Závěr článku pak tvrdí, že pojem právní kultury nejspíše nepatří mezi diskursivní pojmy, a snaží se především v přístupu právní sociologie najít možnost, jak zlepšit budoucí výzkumy o vztahu právního systému a ekonomiky země.V samém závěru upozorňuje na nebezpečí takových výzkumů, kdy se hypotézy, které nejsou empiricky dobře ověřeny, začnou považovat za objektivně zjištěná fakta a z nich jsou pak vyvozena normativní doporučení. and The article starts with the presentation of fundamental ideas of legal origins thesis (on the “law and economics” background) which, to put it simply, states that the origin of the legal order of a particular country (in common law or in civil law) is a decisive factor for the economic development of the country. It criticizes this thesis, first from the methodological viewpoint: It points out that not only the collection of data is problematic, but also the choice of research criteria and their quantification; it also stresses the problematic character of empirical research in law as such. Because legal
origins thesis uses the concept of legal origin of a country, the article also points out the problem of classification of countries according to their legal origins. Then it proceeds with the analysis of concepts of legal culture, legal family, legal system and legal tradition and pays particular attention to
the fact, how these concepts are differently used by comparative law, sociology of law and comparative legal history. The result of this conceptual analysis is that concept of legal culture probably is not an essentially contested concept. To conclude it finds out that especially approach of sociology of law can be fruitful for the future empirical research on the relationship between legal system and economics it points out the danger of empirical research in law that lies in the fact, that hypotheses that are not methodologically rigorously based, are presented by their authors as objective facts and from these facts practical normative recommendations are derived.
Tento článek je polemikou se statí Pavla Holländera Soumrak moderního státu. Autor se zaměřuje na sémantiku ústavně demokratického státu a jeho operační schopnosti i limity v rámci globálních systémů pozitivního práva a politiky.V globální společnosti se moc, kdysi spojovaná se státní suverenitou, objevuje v různých organizacích globálně fungujícího právního a politického systému. Budeme-li metodologicky vycházet ze sociologického uznání partikularit a asymetrií této společnosti, zjistíme, že pro její politický i právní systém není typický monismus nebo hierarchická výstavba, ale naopak pluralismus a heterarchické struktury.V závěrečné části proto autor analyzuje především pojem globálního právního a ústavního pluralismu, a to v teoretickém napětí mezi konvenčním právním pluralismem a tzv. společenským konstitucionalismem globální společnosti, který se odvíjí nezávisle nejen na státu, ale i politických strukturách.Na rozdíl od Teubnerovy teorie postsuverénního společenského konstitucionalismu autor argumentuje, že v globální společnosti nedochází k odumírání nebo soumraku moderního státu, ale naopak se moc státu může účinně projevit a prosadit v rámci struktur globálního práva a politiky. and This article is a polemic against Pavel Holländer‘s article The Modern State’s Twilight. The author focuses on the semantics of the constitutional democratic state and its operational capacity and limits in the global systems of positive law and politics. Power formerly associated with state sovereignty
permeates different organizations of the globally functioning legal and political systems.Methodologically drawing on the sociological recognition of particularities and asymmetries of global society, it is possible to realize that its political and legal systems, rather than monism and hierarchical structures, are typical of pluralism and heterarchies. In the final part, the author therefore especially analyzes the concept of global legal and constitutional pluralism and tensions between the conventional jurisprudential concept of pluralism and the notion of societal constitutionalism of global society evolving independently of the state and political structures.Unlike Teubner in his theory of post-sovereign societal constitutionalism, the author concludes that the modern state is not in ‘twilight’ in the current global social condition. It actually can successfully exercise and enforce its power within the structures of global law and politics.