Článek se zabývá hledáním počátků pojmu právního státu od antiky do vrcholného středověku. Prezentuje koncepce pocházející z legislativních textů, právnické literatury i filozofických děl (zejména Platóna, Aristotela, Cicerona, ale i Jana ze Salisbury a Tomáše Akvinského) v tomto velmi dlouhém období, aby ukázal, že antice i středověku byla vlastní myšlenka omezení arbitrární vlády právem, jinými slovy vázanosti panovníka či „státu“ právními pravidly. V závěru pak upozorňuje na zásadní rozdíly mezi antickým a středověkým chápáním vztahu práva a „státu“ na straně jedné a moderním chápáním tohoto vztahu na straně druhé (jde především o to, že moderní době je vlastní odlišování práva od jiných normativních systémů jako je morálka či náboženství, což je antice a středověku cizí, cílem moderního práva je zajistit soužití uvnitř lidské společnosti, nikoli výchova ke ctnosti jako třeba v antice, moderní právo počítá s rovností mezi lidmi na rozdíl od antiky a středověku, smyslem ideje moderního právního státu je ochránit jedince jakožto nositele lidských práv před svévolí státu, což opět v antice a středověku chybí, když smyslem právních omezení moci politického společenství či jeho vládce je spíše zachovat stabilitu společenství). Zároveň se však zdůrazňuje to, že na mnohé antické a středověké myšlenky se navazuje i v moderní době, byť dochází k jejich reinterpretaci v odlišném společenském a politickém kontextu. and The main topic of this article is the genealogy of the concept of the rule of law since ancient times until the late Middle Ages. It presents conceptions originating from legislative texts, juridical literature and philosophical writings (especially of Plato, Aristotle, Cicero, John of Salisbury and Aquinas) in order to show that in ancient and medieval times it was firmly accepted that arbitrary power shall be limited by law, in other words the idea of binding character of law for the ruler or “state”. In conclusion it describes fundamental differences between ancient and medieval conceptions
of the rule of law on the one hand and modern conceptions (namely the modern difference between law, morality or religion, different goals of the modern state that lies no more in the education to virtue or in preparation for the eternal life and the fact that modern rule of law wants to protect an
individual as a subject of human rights against state power, while ancient or medieval conceptions of the rule of law rather wanted maintain the stability of society).However, the conclusion emphasizes that many ancient and medieval ideas concerning rule of law were influential even in modern times and have been reinterpreted in new contexts.
Článek nejdříve prezentuje (na pozadí teorie „law and economics“) základní myšlenky autorů tzv. legal origins thesis, která (jednoduše řečeno) tvrdí, že pro ekonomický rozvoj země je výhodnější angloamerický právní systém než kontinentální právní systém.Dále provádí kritiku této teze nejdříve z hlediska metodologického, kdy poukazuje na problematičnost sběru dat, výběru kritérií, kvantifikace kritérií a obecně na problematičnost empirických výzkumů v právu jako takových. Protože legal origins thesis pracuje
s představou právního původu země, článek se dále věnuje problematickému nalezení právního původu právního řádu konkrétní země.Nakonec provádí analýzu pojmů právní kultury, velkého právního systému, právní rodiny a právní tradice, aby upozornil na to, že těchto pojmů rozdílně užívá právní komparatistika, právní sociologie a srovnávací právní historie. Závěr článku pak tvrdí, že pojem právní kultury nejspíše nepatří mezi diskursivní pojmy, a snaží se především v přístupu právní sociologie najít možnost, jak zlepšit budoucí výzkumy o vztahu právního systému a ekonomiky země.V samém závěru upozorňuje na nebezpečí takových výzkumů, kdy se hypotézy, které nejsou empiricky dobře ověřeny, začnou považovat za objektivně zjištěná fakta a z nich jsou pak vyvozena normativní doporučení. and The article starts with the presentation of fundamental ideas of legal origins thesis (on the “law and economics” background) which, to put it simply, states that the origin of the legal order of a particular country (in common law or in civil law) is a decisive factor for the economic development of the country. It criticizes this thesis, first from the methodological viewpoint: It points out that not only the collection of data is problematic, but also the choice of research criteria and their quantification; it also stresses the problematic character of empirical research in law as such. Because legal
origins thesis uses the concept of legal origin of a country, the article also points out the problem of classification of countries according to their legal origins. Then it proceeds with the analysis of concepts of legal culture, legal family, legal system and legal tradition and pays particular attention to
the fact, how these concepts are differently used by comparative law, sociology of law and comparative legal history. The result of this conceptual analysis is that concept of legal culture probably is not an essentially contested concept. To conclude it finds out that especially approach of sociology of law can be fruitful for the future empirical research on the relationship between legal system and economics it points out the danger of empirical research in law that lies in the fact, that hypotheses that are not methodologically rigorously based, are presented by their authors as objective facts and from these facts practical normative recommendations are derived.
Tento článek se pokouší z právněteoretického pohledu přiblížit nejen vývoj celé diskuse o pojmu subjektivních práv ve středověkém myšlení, ale především ustavit rozdíl mezi pojmem přirozeného subjektivního práva a teorií přirozených práv, která by pracovala s jejich případnou přirozeností, významností, prvotností a nezcizitelností.Pokud jde o to první, snaží se důsledně vycházet z hohfeldovské analýzy subjektivních práv, aby na jejím základě potvrdil tvrzení, že s pojmem subjektivních práv pracovalo středověké právní myšlení. Pokud jde o teorii subjektivních práv, snaží se ukázat, v čem někteří středověcí myslitelé (především Akvinský a Ockham) splňují či nesplňují požadavky takové teorie. Nakonec se pokouší také o vysvětlení toho, proč se diskurs o subjektivních právech ve vrcholném středověku vůbec rozvíjí, které nachází ve feudalismu, který se v Evropě vytvořil po rozpadu francké říše a jehož obdobu stěží můžeme nalézt v jiných tradicích, typicky té islámské. and This article tries, from the point of view of legal theory, to describe not only the development of the discussion about the concept of natural rights in medieval thinking, but also to develop the distinction between the concept of natural rights and natural rights theory, which would operate with postulated naturalness, importance, primariness and inalienability. As far as the discussion on the concept of natural rights is concerned, the article tries to use Hohfeldian analysis of rights to be able to conclude that medieval legal and philosophical thinking used the concept of rights. As far as the theory of natural rights is concerned, the article tries to show which postulates of medieval philosophers (namely Aquinas and Ockham) fulfilled the requirements of such a theory and which did not. The last part of the text tries to explain, why the discourse of rights has developed in the High Middle
Ages at all; the answer lies in the particular aspects of feudalism (as developed after the dissolution of Frankish empire), whereas its analogies cannot be found in other traditions (e.g. the Islamic tradition).
Tento článek se zabývá pojmem subjektivního práva v antice v kontextu uvažování o lidských právech.V zásadě vychází z toho, že moderní koncepce lidských práv mají svůj základ v ideji práva subjektivního, tak jak se vytvořila v evropském právním myšlení, zatímco mimoevropské tradice tuto ideu nerozvinuly a hodnotu lidské důstojnosti se snaží naplnit jiným způsobem. Představuje názory právních historiků a filozofů na to, jestli řecké a římské právní myšlení uvažovalo v pojmech subjektivního práva. Na jejich základě pak vyslovuje názor, že antické právní myšlení nejspíše pracovalo s pojmem subjektivního práva, zároveň je však spíše na místě skepse v tom, že by tento pojem subjektivního práva mohl být považován za základ budoucího pojmu lidských práv, jak byl rozvinut v západní tradici. and This article focuses on the concept of rights in classical antiquity in the context of human rights ideas. The starting point is, in principle, thesis that modern concepts of human rights have their foundations in the idea of rights as they were developed in European legal thought, while other non-Western traditions did not developed this idea and the value of human dignity protect via other means. It presents opinions of legal historians and philosophers, whether ancient Greek and Roman legal thinking used concept of rights. On this basis it concludes that legal thinking of ancient antiquity probably used concept of rights, but at the same time this concept of rights cannot be perceived as a basis of future development of human rights in the Western tradition.
Tento článek představuje polemiku s některými tezemi Pavla Holländera vyjádřenými v jeho článku „Soumrak moderního státu“. Konkrétně se snaží ukázat, že některé „skryté kódy“ moderního státu jsou spíše než znaky, které by splňovaly současné státy, weberovskými ideálními typy, představujícími jisté tendence v politickém uspořádání Evropy objevivší se někdy od 12. do 20. století. Zejména pak polemizuje s Böckenfördeho představou, že moderní stát vznikl v procesu sekularizace a stal se jejím „vehiklem“. Místo toho prezentuje názory historických sociologů (jako Anderson, Tilly, Ertman či Gorski), podle nichž stát vznikl díky „militaristicko-fiskálním“ krokům podniknutým přibližně od vrcholného středověku. Tyto teze pak doplňuje názory Michela Foucaulta, především představou governmentality, rozvinutou v jeho díle „Securité, Territoire, Population“, která nastupuje někdy od 16. století poté, co jí připravila půdu pastorální moc křesťanství. Moderní stát je pak chápán „jen“ jako jedna z „epizod“ ve vývoji governmentality. and This article is a polemic with some theses presented by Pavel Holländer in his article “Twilight of Modern State”. In particular it tries to show that some features of modern state according to Holländer are not fulfilled by contemporary European states and these features could be rather
perceived as Weberian ideal types or tendencies and inclinations presented during the development of European political entities from 12th to 20th century. First of all the article argues against Böckenförde’s thesis about the creation of state in the process of secularization and thesis that state is a vehicle of secularization. It presents an alternative “military-fiscal” theory of European state-building (Tilly, Ertman) connected with disciplinary theory of Gorski. At the same time it uses Foucault’s concept of governmentality as a kind of successor of Christian pastoral power to show that modern state is “only” an episode of governmentality.