Práce se zabývá mlecími nástroji z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal.BC). Vedle ujednocení české terminologie vztahující se k pravěkým mlecím zařízením a kromě morfometrické či surovinové analýzy nálezového souboru, bylo záměrem této práce studium postupu při výrobě mlýnků z křemenného porfyru (paleoryolitu) a interpretace jejich „životního cyklu“ (chaîne opératoire; operational sequence). Zdroje nejdůležitější suroviny na výrobu mlýnků se nacházejí ve vzdálenosti do 5 km od lokality. Dalším cílem práce bylo interpretovat roli sídelního areálu s rondelem na základě komplexního studia ručních kamenných mlýnků a v konfrontaci s dřívějšími analýzami jiných typů nálezů. Vzhledem k přítomnosti rondelu, zdrojů surovin a strategické komunikační poloze sídelního areálu je možné uvažovat o jeho centrální funkci pro širší okolí. and The paper deals with grinding tools from the Stroke Pottery culture period (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal. BC). Apart from unification of the Czech terminology relating to prehistoric grinding tools and apart from the morphometric or raw material analyses of the find assemblage, this work aims to study the production procedure of millstones from quartz porphyry (palaeorhyolite) and the interpretation of their “life cycle” (chaîne opératoire; operational sequence). The outcrop of the most important raw material for the production of millstones is situated within 5 km far from the site. Another aim of this work was to interpret the possible role of the settlement area with a rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) based on a complex study of hand millstones in the light of earlier analyses of other types of finds. With regard to the presence of the rondel, raw material sources and strategic communications location of the settlement area, it is possible to consider its central function within the wider surroundings.
Práce se zabývá rondelem z lokality Vchynice (severozáp. Čechy), který je datovaný do mladšího neolitu. Cílem je prozkoumat vztah mezi nálezy ve výplni příkopu, dobou jeho zaplňování, funkcí a původní podobou mladoneolitických kruhových areálů. Byla provedena kvalitativní, kvantitativní a prostorová analýza nálezů z výplně příkopu rondelu. Sledovány byly zejména ty vlastnosti různých kategorií nálezů, které by mohly postihnout významné tendence spojené s formativními procesy. Výsledky jednotlivých analýz byly srovnány s jinými soubory z období neolitu. Na základě sumarizace dílčích výsledků byla pak formulována interpretace vzniku výplně příkopu. Pouze malý zlomek nálezů lze spojit s obdobím funkce rondelu. Výplň příkopu obsahovala některé nálezy, které dovolují diskutovat původní podobu objektu, nicméně samotnou funkci rondelu nelze z nálezů dešifrovat. Aplikovaný metodologický postup lze využít také na jiných objektech, které byly v minulosti zkoumány po tzv. mechanických vrstvách. and The text deals with the rondel (circle enclosure, Kreisgrabenanlage) from the Vchynice site, distr. Litoměřice (Northern Bohemia), dated to Late Neolithic. The aim is to study the relationship between the finds from the ditch infill, the duration of infilling, and the purpose and original form of Late Neolithic rondels. Qualitative, quantitative and spatial analysis of the finds from the rondel ditch was accomplished. Parameters of the different find categories that could reflect important tendencies related to formative processes were studied. The results of the particular analyses were compared with other Neolithic assemblages. On the basis of summarization of the intermediate results, interpretation hypothesis of the ditch infill formation was formulated. Only small part of the finds can be connected with the time when the rondel was in use. The ditch infill contained some finds that allow discussion of the original form of the feature, but the rondel’s function as such cannot be deduced from the finds. The methodological procedure applied may be used for other features that were excavated in the so-called mechanical (artificial) layers in the past.
Práce zabývající se lokalitou Vchynice (severozápadní Čechy) je rozdělena do dvou částí. V první části je provedena datace objektů a jsou vybrány jasně datované a dostatečně nálezově bohaté objekty z období kultury s vypíchanou keramikou pro archeozoologickou analýzu. Ve druhé části je pozornost věnována stavu zachování zvířecích kosterních pozůstatků, dále druhovému určení zvířat, jejich úmrtnímu věku a některým tafonomickým ukazatelům. Do zpracování jsou zahrnuty informace o dalších chronologicky současných lokalitách z ČR. Výsledky jednotlivých částí analýzy jsou konfrontovány na základě chronologického a tvarově-funkčního třídění objektů v rámci lokality. Součástí práce je srovnávací analýza nálezů z objektů chronologicky současných s mladoneolitickým rondelem. and This work on the Vchynice site in northwestern Bohemia (Litoměřice district) is divided into two parts. In the first part, features are dated and clearly dated features with a sufficient number of finds from the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) are chosen for archaeozoological analysis. The second part addresses the condition of the animal skeletal remains, including an identification of the animal species, their age of death and certain taphonomic indicators. Information regarding other chronologically contemporary sites in the Czech Republic is included in the analysis. The results of the individual parts of the analysis are then compared based on the chronological and formal-functional classification of features at the site. The work also includes a comparative analysis of finds from features that were contemporary with the Late Neolithic rondel.
Na k. ú. obce Hrádečná (okr. Chomutov, Ústecký kraj) byl při amatérském detektorovém průzkumu v roce 2003 objeven hromadný nález výzbroje a výstroje z doby římské čítající celkem 21 železných předmětů a vážící 2,3 kg. Součást výzbroje tvoří meč a 11 hrotů kopí/oštěpů; výstroj je zastoupena elementy několika štítů (4 puklice, 5 držadel). Na základě typologicko-chronologické analýzy lze předměty datovat rámcovým rozpětím stupňů B1–C1. Charakteristickým rysem souboru je jeho intencionální zničení. Nález umístěný mimo sídelní a funerální areály představuje ojedinělý doklad lidské aktivity v době římské v centrální části Krušných hor. Přes nejisté nálezové okolnosti lze klást soubor do souvislostí s rituálním chováním a interpretovat jej jako ireverzibilní depot uložený někdy na přelomu starší a mladší doby římské z votivních důvodů. and An amateur metal detector survey conducted in 2003 in the cadastre of the town of Hrádečná (Chomutov district, Ústí nad Labem Region) uncovered a mass find of arms and gear from the Roman Period with a total of 21 iron artefacts weighing 2.3 kg. The weapons include a sword and 11 lances/spears; gear is made up of parts of several shield (4 bosses, 5 grips). Based on a typological-chronological analysis, the artefacts can be dated in general to the interval between phases B1–C1. A characteristic trait of the assemblage is its intentional destruction. Made outside settlement and burial areas, the find is an extraordinary document of human activity in the Roman Period in central Erzgebirge Mts. Despite the uncertain find circumstances, the assemblage can be connected with ritual behaviour and interpreted as an irreversible hoard buried for votive reasons roughly between the Early and Late Roman Period.
Tématem článku jsou železné sekery s raménky nalezené v letech 2016–2017 na katastrech obcí Drmaly a Vysoká Pec (okr. Chomutov, severozápadní Čechy). Metalograficky bylo prokázáno, že jde o kvalitně zpracované sečné zbraně/nástroje s místně kalenými ocelovými břity; u jednoho z nich byla doložena unikátní vložka z arzénového železa. Sekery s raménky převážně datované do rozpětí stupňů Ha C2–D12 se na českém území nacházejí v menší míře v depotech, na pohřebištích, sídlištích a hradištích doby halštatské. Jejich největší skupinu tvoří solitérní, tzv. ojedinělé nálezy intencionálně deponované mimo soudobé areály běžných lidských aktivit a situované převážně ve vysokohorském lesním terénu, někdy v blízkosti vodních zdrojů, komunikací či hradišť. Vazba monodepositů a depotů na markantní přírodně formovaná místa (hory, skály, jeskyně, prameniště ad.) může představovat archeologický projev rituálního chování obyvatel doby halštatské v sakrální krajině. and The subject of the article is iron trunnion axes found in the years 2016–2017 in the cadastral territory of the villages of Drmaly and Vysoká Pec (Chomutov district, northwest Bohemia). It was metallographically proven that the artefacts are finely crafted cutting weapons/tools with differentially quenchhardened steel cutting edges. A unique inlay from arsenic iron was documented on one of the axes. Trunnion axes mostly dated to Ha C2–D12 are found in Bohemia to a lesser extent in Hallstatt period hoards, cemeteries, settlements and hillforts. Their largest group is composed of solitary finds intentionally deposited outside of contemporary areas of regular human activities and situated primarily in forested mountain terrain, sometimes in the vicinity of water sources, routes or hillforts. The connection between deposits and striking natural locations (mountains, cliffs, caves, river sources, etc.) could represent an archaeological manifestation of the ritual behaviour of Hallstatt period man in the sacred landscape.
Práce je zaměřena na štípanou industrii z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000–4500/4400 cal. BC). V souboru byly sledovány technologické kategorie štípané industrie, morfologicko-funkční skupiny nástrojů a spektrum využívaných surovin v rámci STK. Soubor artefaktů z obj. 37 umožnil detailnější studium postupu výroby při zpracování silicitů z glacigenních sedimentů. Na základě dílčích výsledků u jednotlivých kategorií a skupin artefaktů proběhlo srovnání nálezů z výplní sídlištních objektů a příkopu rondelu. Soubor byl dále konfrontován s jinými publikovanými lokalitami STK se závěrem, že množství a charakter nálezů ze sídelního areálu s rondelem ve Vchynicích odpovídá dosavadním poznatkům o regionálním zastoupení surovin, o způsobu výroby štípané industrie a o výskytu a typech retušovaných nástrojů. and The article focuses on chipped stone industry of the Stroke Pottery culture (STK, 5100/5000–4500/4400 cal. BC) from the Late Neolithic settlement area with rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) at Vchynice (Litoměřice distr.). The assemblage was examined in terms of technological categories of chipped stone industry, morphologic-functional tool groups, and the spectrum of raw materials used in the STK period. The set of artefacts from feature no. 37 allowed a more detailed study of erratic silicites production sequence. Based on the intermediate results of analysis of the individual categories and artefact groups, comparison of finds from the fill of settlement features and the rondel ditch was undertaken. The assemblage was also compared with material from other published STK sites; the conclusion is that the quantity and nature of the finds from the settlement area with rondel at Vchynice corresponds with the existing knowledge of raw material regional occurence, chipped stone industry production technology, and incidence and types of retouched tools.