Informace o nové sídlištní lokalitě na střední Moravě, která má počátek na konci stupně LT B2 a rozkvět v období LT C1-2, v jehož závěru osídlení na ní končí. Nálezy ukazují, že jde o důležité výrobní a obchodní centrum nadregionálního významu, srovnatelné s nedalekým oppidem Staré Hradisko, které na ně časově navazuje. Na rozdíl od Starého Hradiska se silnými vazbami především na českou bójskou oblast vykazuje lokalita Němčice silný vztah k střednímu Podunají s kontakty se slovinským a severoitalským územím. Příčinu časově následné existence obou mocenských center s výrazně odlišnými nadregionálními vazbami lze spatřovat s největší pravděpodobností v závažných historických změnách ze závěru 2. stol. př. n. l., spojených s pohyby germánských kmenů na našem území. Z lokality pochází doposud největší a skladbou nejvýznamnější soubor mincí z doby laténské nejen na Moravě, ale i v celém středodunajském prostoru. Doposud evidovaných 424 mincí lze rozdělit do tří skupin: domácí keltské, cizí keltské a jiné (antické) ražby. and Information regarding a new settlement site in central Moravia, which appeared at the end of the LT B2 phase and flourished in the LT C1-2, when occupation ended. The finds indicate that this was an important production and trading centre of supra-regional importance, comparable to the nearby oppidum at Staré Hradisko, to which it is related in time. Unlike Staré Hradisko, with its strong links above all to the Bohemia Boii territory, the site of Němčice displays a marked relationship with the Danube basin, with contacts to Slovene and northern Italian territories. The cause underlying the successive existence of the two power centres, with their conspicuously different supra-regional ties, is most likely associated with the major historical changes that took place at the close of the 2nd century BC, with the influx of Germanic tribes into what are now the Czech Lands. This site has yielded what is thus far the largest and, in terms of composition, most significant collection of La Tène coins not only from Moravia but from anywhere on the Middle Danube. The 424 coins identified thus far can be divided into three groups: domestic Celtic, foreign Celtic and other (ancient) mintings.
Článek je příspěvkem do diskuse, zda v době laténské existoval rozvinutý obchod, kdo jej ovládal, jaký měl význam v tehdejším hospodářství. Po vymezení pojmu (za obchod je považována každá mírová směna) je otázka zkoumána na území střední Evropy. Zde lze pozorovat rozvinutý obchod již od neolitu. Obchod v době laténské plynule navazoval na dávné místní tradice této činnosti. Veškeré obchodní aktivity Čech se sousedními krajinami musely překonávat neosídlená území hraničních pohoří, a lze je tedy považovat za dálkové obchodní kontakty. V článku je na příkladech distribuce soli a mlýnských kamenů ukázáno, že obchod v době laténské hrál mimořádně významnou hospodářskou i společenskou roli. Ve střední Evropě byl obchod výhradně v rukou domácího obyvatelstva, nejspíše tedy Keltů. Není proto nutné pochybovat o tom, že podobně tomu bylo i v Galii, kde je některými historiky existence keltského obchodu zpochybňována. and This article is a contribution to the discussion of whether highly developed trade existed in the La Tène, who controlled it, and how significant it was for the economies of the time. After a definition of terms (‘trade’ is here understood to mean any peaceful exchange of goods), the question is considered for the lands of Central Europe. In this region, developed trade can be observed as early as during the Neolithic; trade in the La Tène period was entirely related to the ancient local traditions of such activity. Any trading activity between Bohemia and the neighbouring regions had to cope with the unsettled territory of the border mountains, and can thus be regarded as comprising long distance trade contacts. Using the examples of the distribution of salt and quernstones, the article demonstrates that trade played an exceptionally important economic and social role in the La Tène. In Central Europe trade was exclusively in the hands of the local population, most likely Celts; there is thus no need to doubt that the situation in Gaul was similar, where some historians have cast doubt on the existence of Celtic trade.
Článek si klade za cíl zkoumat rychlost dopravy v době železné a pokusit se využít získané poznatky při poznávání organizace dopravy a obchodu, při interpretaci sídelních struktur i při obecném pohledu na vývoj starých společností. V textu je nejprve předložen výběr údajů z písemných pramenů od antiky po raný novověk týkajících se rychlosti dopravy. Tento výběr ukázal, že se dosahované rychlosti po celé toto období (až do zavedení železnice) nijak výrazně neměnily, proto lze pro modelování určitých situací v pravěké dopravě údaje z písemných zpráv, a to nejen antických, s opatrností využívat. Následně se autor věnuje hlavním faktorům, které (nejen) v pravěku ovlivňovaly rychlost dopravy. V závěrečných pasážích autor využívá dosažené údaje při rekonstrukci dovozu soli do Čech a hodnocení organizace osídlení Čech v době laténské. Vyjadřuje se rovněž k problematice geografického a sociálního prostoru. and The aim of the article was to study the speed of transport in the Iron Age and to attempt to use the acquired information to learn about the organisation of transport and trade, during interpretations of settlement structures, and while using a general view of the development of early societies. The text first presents a selection of information on the subject of the speed of transport from written sources dating from Antiquity through to the Early Modern period. This selection showed that transport speed throughout this entire period (up until the advent of the railway) did not change significantly, and it is therefore possible to use information from written sources (and not only antique) to model certain situations in prehistoric transport. The author then addresses the main factors that influenced the speed of transport in prehistoric times and in the subsequent period. In the closing passages the author uses the obtained information to reconstruct the transport of salt to Bohemia and for an evaluation of the organisation of settlement in Bohemia in the La Tène period. The author also deals with the issue of geographic and social space.