Vřeckovýtrusná houba druhu Hymenoscyphus pseudoalbidus s anamorfou Chalara fraxinea způsobuje onemocnění známé jako nekróza jasanu na různých druzích jasanů v Evropě. Onemocnění se objevilo v Polsku na počátku 90. let po introdukci patogenu z Východní Asie. Následně se epidemie rozšířila do celého areálu přirozeného rozšíření hostitelských druhů a zasáhla i umělé výsadby a školky. Článek shrnuje historii a současný stav našeho poznání od objevu patogenu až po nejnovější poznatky., The ascomycete Hymenoscyphus pseudoalbidus with its anamorph Chalara fraxinea causes a disease known as ash dieback on various ash (Fraxinus) species in Europe. The disease emerged in Poland in the early 1990s after introduction of the pathogen from East Asia. The epidemic spread across the entire native distribution range of the host trees also affected artificial plantations and nurseries. This review presents the history and the state of research from the discovery of the pathogen to the most recent findings., and Ondřej Koukol, Ludmila Havrdová.
Chocholouš obecný (Galerida cristata) patří v současnosti k ptačím druhům s nejvíce se zmenšujícím areálem výskytu i celkovou početností na našem území. Do 60. let 20. století chocholouši hojně obývali nezastavěná řídce porostlá místa a úhory na městské periferii a v okolí cest a silnic. V následném období se početnost druhu dramaticky snížila. Chocholouši zcela vymizeli z vyšších poloh. Zbytkové populace se udržely téměř výlučně na nově postavených sídlištích, nákupních centrech a průmyslových zónách na okrajích větších měst, zejména na jižní Moravě. Pro dlouhodobou existenci druhu na našem území může být klíčové prostředí v okolí větších zemědělských družstev s chovem krav. Tento biotop byl chocholouši opětovně osídlen pravděpodobně v průběhu posledních 15 let a populace zde na rozdíl od městských stanovišť nevykazují klesající trend., During the last five decades, the number of Crested Larks (Galerida cristata) breeding in the Czech Republic has decreased dramatically. This species has probably completely disappeared from higher altitudes and small villages. Currently, the Crested Larks rarely inhabit newly finished housing estates and shopping centres at urban periphery, mainly in the South Moravian Region. However, since 2000 this species has probably recolonised agricultural landscape in the vicinity of cattle farms in lowlands along the Elbe and Morava Rivers. These newly established small farmland populations of Crested Larks seem to be stable., Libor Praus., and Obsahuje seznam použité literatury
V článku je popsán původ, domestikace a současný význam kapra obecného (Cyprinus carpio) jako nejdůležitějšího druhu rybničních chovů v Evropě. Stručně je vysvětlena technologie chovu kapra a její vlivy na ekosystémy rybníků., The origin, domestication process and present value of Common Carp (Cyprinus carpio) as the most important species in pond aquaculture in Europe is described. The technology of carp production and the impact of carp culture on the ecosystems of fishponds are briefly explained., Josef Matěna, Martin Flajšhans., and Obsahuj seznam literatury
Boj o záchranu jednoho z nejvzácnějších a nejunikátnějších ptačích druhů - Kakapa sovího (Strigops habroptilus) - trvá už několik desítek let. Veškeré snahy dlouhou dobu selhávaly, než vědci odhalili, jak úzce záhadné rozmnožování tohoto druhu souvisí s jeho výživou. Od roku 2000 se tak podařilo populaci více než zdvojnásobit. Za zachráněný však druh bude považován až ve chvíli, kdy dokáže přežít a rozmnožovat se bez pomoci člověka. Záchrana kakapa sovího je běh na dlouhou trať, čím víc ale o jeho biologii víme, tím větší máme naději, že se to podaří., The endeavour to save one of the rarest and most unique species of birds - Kakapo (Strigops habroptilus) - has been going on for decades. All efforts were unsuccessful until the scientists discovered how closely is the reproduction of this species related to its diet. Since the year of 2000 the population has doubled its original. However, the recovery of Kakapo populations is a long process, the species can only be considered salvaged when it is able to reproduce without human assistance., and Petra Tumová.
S rozvojem molekulární a evoluční biologie si víc a víc uvědomujeme komplikovanost sítí vztahů mezi jednotlivými organismy v biosféře. Každý druh ve své existenci životně závisí na jiných druzích a ty zase na dalších. Někdy je souhra dvou druhů tak těsná, že vyhynutí jednoho druhu znamená zánik obou, někdy dokonce již popisujeme soustavu jako jeden druh. Evoluční vznik každého druhu je silně ovlivněn horizontálními přenosy genů, endosymbiózami etc. Jakýkoli eukaryotický organismus na Zemi, včetně člověka, je složitou stavebnicí genů rozmanitého původu. S nástupem epigenetiky a epigenetické dědičnosti vzniká představa, že prostředí změnu nejen vybírá, nýbrž především vytváří a že tato změna se různými mechanismy může dědit. Člověk tedy není izolován od okolní přírody. Je její součástí v mnohem silnějším smyslu, než jsme si kdy mysleli., The contemporary development of molecular genetics and evolutionary biology and new informations stemming from both these fields learn us, that the complexity of life and global net of relationships in each and every ecosystem is much more complex as previously thought. Every species is in its existence dependent on other species and they still on others. Cooperation between the two species is sometimes so tightly connected, that extinction of one species inevitably leads to the extinction of the other. We even sometimes describe the system as one species altogether. Each and every eucaryotic organism on this planet is a complicated system of genes of different origin, with strong influence of horizontal gene transfer, endosymbiosis etc. The research in the field of epigenetics and epigenetic inheritance lead us to the idea, that the environment not only select the new forms of a species, but that the environemnt first and foremost induces the emergence of new phenotypes and that these changes are or at least sometimes can be inherited. Human being is not isolated from the rest of the nature. We are part of the nature in much stronger sense than we have ever considered., Vácha M. O., and Literatura