Search

Start Over Subject entomology Type články

11. Entomologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR, v. v. i., v Českých Budějovicích

Creator:
František Marec, Šula, Jan, and Vladimír Košťál
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, Entomologický ústav (Akademie věd ČR), entomologie, vědecká práce, entomology, scientific reports, Česko, Czechia, 2, and 59
Language:
Czech
Description:
František Marec, Jan Šula, Vladimír Košťál.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

12. Entomologický výzkum na Univerzitě Komenského v Bratislavě

Creator:
Milada Holecová
Type:
article, biography, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, Univerzita Komenského v Bratislave., Prírodovedecká fakulta, entomologie, vědecká práce, entomology, scientific work, Bratislava (Slovensko), Bratislavský kraj (Slovakia), 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Milada Holecová.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

13. Entomologie na Masarykově univerzitě: téměř stoletá cesta z chudobince do kampusu 3. tisíciletí

Creator:
Jaromír Vaňhara
Type:
article, biography, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, Masarykova univerzita., Ústav botaniky a zoologie, entomologie, vědecká práce, entomology, scientific work, Brno (Česko), Brno (Czechia), 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Jaromír Vaňhara.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

14. Fast slide preparation for thrips (Thysanoptera) routine identifications

Creator:
Silveira, Luís C. P. and Haro, Marcelo M.
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, entomologie, entomology, Thysanoptera, Thripidae, Phlaeothripidae, pest, IPM, Hoyer's solution, slide mount, identification, 2, and 59
Language:
English
Description:
Thrips are important agricultural pests and accurate identification is important for their effective management. In order to determine species, however, they need to be mounted on slides and the traditional process is time-consuming. The aim of this paper is to describe a simple and fast method to prepare temporary slides for the routine identification of thrips, which is not dependent on their colour and hardness. Four species of thrips of different colours were used in the preparations: Frankliniella occidentalis (yellow with brown tergal markings), Frankliniella schultzei (entirely brown), Haplothrips gowdeyii (dark brown to carmine) and Caliothrips phaseoli (brown to black). Slides of each species were prepared using three different methods: traditional (3 days), simplified (6 h) and fast method (10 min). The thrips on the resulting slides were observed under a microscope and important structures used in their identification were compared. The quality of the slides prepared using the traditional method was superior to those prepared using the other two methods if only the transparency and general position of the insects on the slides were considered. The transparency of the slides prepared using the simplified method was also good, but only for the pale coloured species (yellow and grey-brown). The fast method, on the other hand, was very efficient for routine identification since it resulted in slides of sufficient quality for identifying species regardless of their colour. It is important, however, to stress that the fast method is only suitable for preparing temporary slides for routine identification and is not a substitute for the traditional method of preparing permanent slides., Luís C.P. Silveira, Marcelo M. Haro., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

16. Forenzní entomologie - když smrt je začátek

Creator:
Hana Šuláková
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, aplikovaná biologie, forenzní vědy, entomologie, applied biophysics, forensic sciences, entomology, 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Forenzní entomologie představuje oblast aplikované biologie, která propojuje přírodní vědy a právní systém. Tento obor lze rozdělit na tři hlavní oblasti: problematiku škůdců potravin a zemědělských produktů, oblast parazitů lidí a zvířat (zejména otázku myiáz) a patrně nejznámější a nejčastěji využívanou oblast stanovení doby smrti člověka, resp. post mortem intervalu (PMI). Jeho základem je přirozený proces degradace mrtvých obratlovců v přírodě, kdy během sukcese tělo postupně kolonizují mouchy, brouci a další bezobratlí. Znalost těchto procesů nám dává možnost určit dobu kolonizace, a tím i PMI s přesností na den i několik týdnů po smrti člověka. Avšak pole působnosti forenzní entomologie je natolik široké, že článek přináší pouze malé nahlédnutí do základů tohoto multidisciplinárního oboru. Proto není překvapením, že přes všechny naše dosavadní znalosti a poznatky forenzní entomologie, každý den přináší stále nové otázky a odpovědi., Forensic entomology is a field of applied biology in which natural science and the judicial system interact. It can be divided into three main areas: the issue of pests, the field of ​​human and animal parasites, mainly a phenomenon called myiasis, and probably the best known and most frequently used area of estimating the period of time since human death or post mortem interval (PMI). It is based on the natural process of degradation of animal cadavers and human corpses when during the process of succession flies, beetles and other invertebrates subsequently colonize a corpse. Good knowledge of the processes allows us to determine the time of colonization as well as PMI within a day even several weeks after the human death. However, the scope of forensic entomology is so wide that this article provides only a small insight into the foundations of this multidisciplinary field. Therefore it is not surprising that despite all of our current knowledge forensic entomology presents new questions and answers every day., and Hana Šuláková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

17. Fosilní doklady asociací rostlin a hmyzu

Creator:
Knor, Stanislav and Jakub Prokop
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Obecná botanika, paleontologie, paleobotanika, entomologie, paleontology, paleobotany, entomology, 2, and 581
Language:
Czech
Description:
Dnešní terestrické ekosystémy jsou do značné míry produktem koevoluce rostlin a hmyzu, který představuje vůbec nejpočetnější a nejrozmanitější skupinu živočichů. Počátky tohoto vzájemného působení lze vysledovat stovky milionů let do minulosti, přičemž postupně docházelo k nárůstu jeho komplexity. Nejčastějšími doklady těchto složitých vztahů jsou fosilizované listy nebo jejich otisky, vykazující často specifické i nespecifické poškození, jako jsou miny nebo hálky, stopy po ovipozici, popřípadě nejrůznější typy okusů. Kvalitativní a kvantitativní analýza těchto stop má velký význam při studiu evolučních procesů v rámci výše uvedených skupin organismů. Detekované změny v dynamice trofických vztahů mezi hmyzem a jeho rostlinnými hostiteli pomáhají zpřesnit představu o vlivu měnícího se prostředí na okolní biotu, jakož i poskytují vodítko pro stanovování průběhu klimatických změn v čase., Contemporary terrestrial ecosystems are largely a product of the coevolution of plants and insects, which are the most prevalent and diverse group of animals. The origin of these interactions can be traced hundreds of millions of years back followed by a gradual increase in their complexity. The most common evidence of these complex relationships is represented by the fossilized leaves, often having specific and non-specific damage such as the mines, galls, traces of oviposition, or various types of feeding. Qualitative and quantitative analyses of these ichnofossils are of great importance with regard to the study of the evolutionary processes occurring among these groups of organisms. The detected changes in the dynamics of trophic relationships between insects and their host plants help to clarify ideas regarding the impact on the developing environment and organisms, and provide evidence for the recognition of trends in climate changes in the past., and Stanislav Knor, Jakub Prokop.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

18. Harmonia axyridis (Coleoptera: Coccinellidae) as a host of the parasitic fungus Hesperomyces virescens (Ascomycota: Laboulbeniales, Laboulbeniaceae): A case report and short review

Creator:
Ceryngier, Piotr and Twardowska, Kamila
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, entomologie, entomology, Ascomycota, Laboulbeniales, Hesperomyces virescens, Coleoptera, Coccinellidae, Harmonia axyridis, host-parasite association, novel host, range shift, host suitability, Acari, Podapolipidae, Coccipolipus hippodamiae, Nematoda, Allantonematidae, Parasitylenchus, 2, and 59
Language:
English
Description:
a1_Hesperomyces virescens is an ectoparasite of some Coccinellidae, which until the mid-1990s was relatively rarely only reported from warm regions in various parts of the world. Analysis of the host and distribution data of H. virescens recorded in the Western Palaearctic and North America reveals several trends in the occurrence and abundance of H. virescens: (1) it has recently been much more frequently recorded, (2) most of the recent records are for more northerly (colder) localities than the early records and (3) the recent records are mostly of a novel host, the invasive harlequin ladybird (Harmonia axyridis). While in North America H. virescens is almost exclusively found on H. axyridis, all European records of this association are very recent and still less numerous than records of Adalia bipunctata as a host. However, based on a relatively few published cases of the H. axyridis-H. virescens association in Europe and the case described in this paper, it is clear that the harlequin ladybird is currently the main host of this parasite. These changes in the abundance and geographical distribution of H. virescens are probably linked to some features of H. axyridis, such as its abundance, multivoltinism with overlapping generations, high level of promiscuity and overwintering in mass aggregations. The occurrence of these features in one species may make it especially suitable for H. virescens and other parasites that require close contact of host individuals for efficient transmission. Indeed, some of the data indicate that parasites other than H. virescens, like the podapolipid mite Coccipolipus hippodamiae and allantonematid nematodes of the genus Parasitylenchus may also heavily parasitize H. axyridis., a2_We hypothesize that the acquisition of H. axyridis as a host by H. virescens, C. hippodamiae and Parasitylenchus spp. may have further consequences for the abundance and distribution of these parasites, including the expansion of their ranges to other continents colonized by invasive populations of this ladybird and areas in Asia where H. axyridis is native., Piotr Ceryngier, Kamila Twardowska., and Seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

19. Historie a současnost entomologie na Mendelově univerzitě v Brně

Creator:
Hana Šefrová and Zdeněk Laštůvka
Type:
article, biography, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, Mendelova univerzita., Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství, entomologie, vědecká práce, entomology, scientific work, Brno (Česko), Brno (Czechia), 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Hana Šefrová, Zdeněk Laštůvka.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

20. Mravenec lužní - mýty a fakta

Creator:
Jiří Schlaghamerský and Lenka Petráková
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Zoologie, entomologie, mravencovití, entomology, ants, 2, and 59
Language:
Czech
Description:
Mravenec lužní (Liometopum microcephalum) dosahuje na jižní Moravě (v jihovýchodních Čechách) severozápadní hranice svého rozšíření, a druhu se tak dostávalo velké pozornosti mezi českými přírodovědci. Mnohé informace publikované v literatuře nebo na internetu však jsou spíše mýty než fakta. O areálu druhu se často uvádí, že se rozkládá od Iberského poloostrova do východní Evropy a nejzápadnější části Asie, někdy dokonce až na ruský Dálný východ. Ve skutečnosti neexistují žádné doklady o historickém ani současném výskytu mravence lužního na západ od Alp (severní Itálie). Populace na Dálném východě byla již před dlouhou dobou odlišena jako samostatný druh. Článek detailně popisuje historické a současné rozšíření tohoto mravence na jižní Moravě. Ačkoli jde o nejsevernější populaci druhu, populace na Ukrajině a v Rusku dosahují téměř stejné zeměpisné šířky. Mravenec lužní kolonizuje staré, ale živé stromy s dutinami, zpravidla duby, v lesích i mimo les. Na severní hranici svého areálu dává jednoznačně přednost lužním stanovištím, na jihu je preferuje mnohem méně. Jasné doklady uváděné ochrany hnízdních stromů mravenčími koloniemi scházejí. Přes protichůdné názory publikované v literatuře tvoří trofobióza významnou součást potravní strategie druhu, ale stanovení důležitosti jednotlivých složek potravy stále chybí. Druh se vyznačuje jasným polymorfismem dělnic, ale stupeň polymorfismu se liší mezi koloniemi, mění se v průběhu roku a také závisí na podmínkách prostředí, jako je přítomnost silných kompetitorů. Mnohé otázky týkající se biologie a ekologie mravence lužního zatím zůstávají nezodpovězeny., The arboricolous ant Liometopum microcephalum, which reaches the north-western edge of its range in South Moravia (south-eastern Czechia), has been receiving substantial attention by Czech naturalists. However, many pieces of information presented in the literature or on the internet are more myth then fact. Its range is often reported to reach from the Iberian Peninsula to Eastern Europe and western-most Asia, sometimes even to the Russian Far East. In fact, there is no evidence of its historic or present occurrence west of the Alps (northern Italy). The Far Eastern population has been recognized as a separate species a long time ago. The historic and current range in South Moravia is described in detail. Although being indeed the northern-most population of the species, populations in the Ukraine and Russia reach almost the same latitude. Old but living trees with cavities, mostly oaks, are colonized both in and outside of forests. There is a clear preference for alluvial habitats in the northern part of its range, much less so in the south. There is hardly any evidence for the reported protection of nest trees by its ant colonies. Despite contrary opinions published, trophobiosis is an important part of the species’ foraging behaviour, but an assessment of the importance of different components of its diet is still lacking. Worker polymorphism is apparent but its degree varies among colonies and changes in the course of the year and also mirrors environmental variables such as the presence of strong competitors. Many questions regarding the species’ biology and ecology remain open., and Jiří Schlaghamerský, Lenka Petráková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public