Myeloproliferativní neoplázie (MPN) představují skupinu klonálních onemocnění hematopoetické kmenové buňky s fenotypickými změnami, které jsou důsledkem zvýšené myeloidní proliferace se zachovanou maturací a akumulací myeloidních buněk v periferní krvi: leukocytózou, trombocytózou a zvýšeným počtem červených krvinek nebo různou kombinací proliferace jednotlivých buněčných linií. Cytogenetické analýzy odhalily opakující se chromozomové změny u 5–45 % nemocných, ale specifická chromozomová změna zatím nebyla nalezena. K častým chromozomovým změnám, které u MPN nacházíme, patří především ztráty genetického materiálu v podobě delecí dlouhých ramen chromozomu 20 (20q-), dlouhých ramen chromozomu 13 (13q-) a delece krátkých ramen chromozomu 12 (12p-). Zmnožení genetického materiálu se týká především trisomií chromozomů 8 (+8) a 9 (+9) a parciálních duplikací dlouhých ramen chromozomu 1 (1q+). K dalším pozorovaným změnám patří balancované translokace, například chromozomu 8 s různými chromozomovými partnery. Takový nález je označován jako syndrom 8p11 (EMS – eight myeloproliferative syndrome) a vždy zahrnuje gen FGFR1. Cytogenetika doplněná molekulárně cytogenetickými a genetickými metodami doplňuje diagnostiku MPN, ale má význam i pro stanovení prognózy. Určení přestavby FIP1L1/ PDGFRA u nemocných s MPN s eosinofílií umožňuje zahájit efektivní cílenou léčbu imatinibem. Přesné určení genetických změn umožňuje porozumět molekulární etiopatogenezi MPN a přispívá ke zpřesnění klasifikace, prognózy a personalizace léčby nemocných., Myeloproliferative neoplasias (MPNs) are a group of hematopoietic stem cell clonal diseases with phenotypic changes resulting from increased myeloid proliferation with preserved maturation and accumulation of myeloid cells in peripheral blood: leukocytosis, thrombocytosis and increased red blood cell count or their various combinations. Cytogenetic analyses revealed recurrent chromosomal aberrations in 5–45 % of patients, but so far, a specific chromosomal change has not been found. Frequent chromosomal aberrations observed in MNPs mainly include losses of genetic material such as deletions of the long arms of chromosome 20 (20q-), long arms of chromosome 13 (13q-) and deletions of the short arms of chromosome 12 (12p-). Gains of genetic material are particularly in the form of trisomies of chromosomes 8 (+8) and 9 (+9) and partial duplications of the long arms of chromosome 1 (1q+). Other observed changes are balanced translocations, such as those of chromosome 8 with various chromosomal partners. These findings are referred to as the 8p11 myeloproliferative syndrome (EMS), always involving the FGFR1 gene. Cytogenetic analyses supplemented with molecular cytogenetic and genetic methods play supplementary role in the diagnosis of MPNs but are also contributory prognostic determinants. Recognition of the FIP1L1/PDGFRA rearrangement in patients with NPM with eosinophilia enables initiation of targeted therapy with imatinib, significantly improving their prognosis. Accurate determination of genetic aberrations enables understanding of the molecular etiopathogenesis of MPNs and contributes to more accurate classification and more individual therapy of patients., Marie Jarošová, Milena Holzerová, Radka Nedomová, Pavla Mičková, Antonín Hluší, Karel Indrák, and Literatura 80
Cíl studie: Zhodnocení významu společného cytologického vyšetření likvoru a energetických poměrů v likvorovém kompartmentu pro detekci a určení charakteru zánětlivého procesu v centrálním nervovém systému. Typ studie: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Oddělení klinické biochemie, hematologie a imunologie Nemocnice Kadaň s.r.o.; Oddělení klinické biochemie, Krajská zdravotní, a. s., Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.; Ústav klinické imunologie a alergologie, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze; Laboratoř pro likvorologii a neuroimunologii - Topelex s.r.o., Praha; Neurochirurgická klinika Univerzity J. E. Purkyně, Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.; Mezinárodní centrum klinického výzkumu, Brno; Oddělení intenzivní medicíny, Krajská zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.; Oddělení klinické biochemie, Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Most, o.z. Materiál a metody: Vyšetřili jsme 437 vzorků likvoru pacientů se serózními záněty centrálního nervového systému (170), s purulentními záněty centrálního nervového systému (121), se záněty s oxidačním vzplanutím makrofágů v centrálním nervovém systému (25) a pacientů bez postižení centrálního nervového systému (121). Pro statistické hodnocení energetických poměrů v likvorovém kompartmentu jsme použili Fisherův F-test a Studentův t-test a pro společné hodnocení cytologických obrazů likvoru a energetických poměrů v likvorovém kompartmentu jsme použili výpočtu specificit, senzitivit a diagnostických účinností. Výsledky: Mezi uvedenými skupinami pacientů jsme zjistili statisticky vysoce významné rozdíly (p < 0,001) rozptylů i průměrů hodnot koeficientu energetické bilance. Při společném hodnocení cytologických obrazů CSF a energetických poměrů v likvorovém kompartmentu jsme dospěli k velmi dobrým výsledkům ve skupině pacientů se serózními záněty CNS infekční etiologie (specificita = 100,0 %, senzitivita = 97,1 % a diagnostická účinnost = 98,9 %), ve skupině pacientů s purulentními záněty CNS bakteriální etiologie (specificita = 100,0 %, senzitivita = 96,7 % a diagnostická účinnost = 99,1 %), ve skupině pacientů s oxidačním vzplanutím makrofágů v CNS infekční etiologie (specificita = 98,6 %, senzitivita = 100,0 % a diagnostická účinnost = 98,6 %) i ve skupině pacientů s oxidačním vzplanutím makrofágů v CNS nádorové etiologie (specificita = 98,8 %, senzitivita = 100,0 % a diagnostická účinnost = 98,9 %). Závěr: V našem souboru vyšetřených pacientů vedlo společné hodnocení cytologických obrazů likvoru a energetických poměrů v likvorovém kompartmentu ke spolehlivé diferenciaci postižení centrálního nervového systému na serózní záněty, na purulentní záněty a na záněty s oxidačním vzplanutím makrofágů. Následně byly tímto způsobem umožněny efektivnější specifikace příslušných patogenních agens a v některých případech odhalení nádorové infiltrace mening., Objective: Evaluate the significance of combined cytology and energy balance in the cerebrospinal fluid compartment for the detection and characterization of the inflammatory processes in the central nervous system (CNS). Design: Retrospective study. Settings: Department of Clinical Biochemistry, Haematology and Immunology, Hospital Kadaň; Department of Clinical Biochemistry, Masaryk Hospital in Ústí nad Labem; Institute of Clinical Immunology and Alergology, Faculty of Medicine Hradec Králové, Charles Univerzity Prague; Laboratory for Liquorology and Neuroimmunology Topelex, Prague; Department of Neurosurgery, J. E. Purkinje University, Masaryk Hospital in Ústí nad Labem; International Clinical Research Center, Brno; Department of Intensive Care Medicine, Masaryk Hospital in Ústí nad Labem; Department of Clinical Biochemistry, Hospital Most. Material and Methods: We examined 437 cerebrospinal fluid (CSF) specimens in patients with serous inflammations of infectious etiology in the CNS (170), purulent inflammations bacterial etiology in the CNS (121), inflammations with oxidative burst of macrophages of infectious and tumorous etiology in the CNS (25) and in patients without CNS impairment (121). We used the Fisher’s F-test and the Student’s t-test for the statistical evaluation of the energy balance in the cerebrospinal fluid compartment. We subsequently counted the specificities, sensitivities and diagnostic efficiencies for the combined evaluation of the cytological picture of the CSF and energy balance in the CSF compartment. Results: We found highly statistically significant differences (p<0.001) between the variations and the mean values of coefficients of energy balance in all our groups of patients. We achieved very good results in combined evaluations of cytological pictures and the energy balance in the CSF compartment in the group of patients with serous inflammations in the CNS of infectious etiology (specificity = 100.0 %, sensitivity = 97.1 % and diagnostic efficiency = 98.9 %), in the group of patients with purulent inflammation in the CNS bacterial etiology (specificity = 100.0 %, sensitivity = 96.7 % and diagnostic efficiency = 99.1 %), in the group of patients with oxidative burst of macrophages in the CNS infectious etiology (specificity = 98.6 %, sensitivity = 100.0 % and diagnostic efficiency = 98.6 %) and also in the group of patients with oxidative burst of macrophages in the CNS of tumorous etiology (specificity = 98.8 %, sensitivity = 100.0 % and diagnostic efficiency = 98.9 %). Conclusion: Combined evaluation of the cytological pictures and energy balance in the CSF compartment led to reliable differentiation of the CNS impairment into the serous inflammations, the purulent inflammations and the inflammations with oxidative burst of macrophages in our group of patients. It was subsequently possible to specify the correct pathogens more effectively and to identify tumour infiltration of meninges in some cases., P. Kelbich, A. Hejčl, J. Procházka, E. Hanuljaková, J. Peruthová, J. Špička, and Literatura 25
Cílem přehledového článku je seznámit čtenáře s vybranými charakteristikami zdravotnického systému v Dánsku a jejich srovnání se situací v dalších skandinávských státech. Článek vychází z metodiky mezinárodního srovnávání zdravotnických systémů, kdy využívá statistické údaje WHO a OECD. Článek poukazuje na určitý trend, který se objevuje v systémech, které jsou v převážné míře financovány z daňových zdrojů – růst významu soukromého zdravotního pojištění a spoluplateb.Tato situace by mohla vést již v relativně blízké budoucnosti k výrazným strukturálním změnám ve financování péče o zdraví v Dánsku a z pohledu mezinárodního srovnání k formulaci řady nových výzkumných otázek, týkající se zejména vlivu tohoto vývoje na ekvitu či efektivitu dánského zdravotnictví., Miroslav Barták, Jiří Uhman, and Lit.: 4
Demence se objevuje až u 78 % pacientů v pozdním stádiu Parkinsonovy nemoci (PN), významně snižuje kvalitu života a zkracuje dobu přežití pacientů. Neuropsychologický profil demence u PN (PND) je charakterizován progresivním "dysexekutivním" syndromem s paměťovým deficitem a poruchou abstraktního myšlení. Nacházíme významné snížení kortikální cholinergní aktivity a deficit kortikální acetylcholintransferázy koreluje s tíží kognitivního deficitu a vizuálních halucinací. Proto zjistíme-li kognitivní deficit u pacienta s PN, musíme v prvé řadě postupně vysadit léky s anticholinergním účinkem. Na základě prokázané účinnosti rivastigminu na kognitivní funkce, aktivity denního života a behaviorální projevy byl tento přípravek v ČR registrován pro léčbu demence při PN., Dementia occurs in as much as 78% of advanced stage Parkinson's disease (PD) patients; it importantly affects the patients quality of life and decre ases patient survival. Neuropsychological profile of dementia in PD (PDD) is characterised by progressive "dysexecutive" syndrome with memory deficit and abstract reasoning impairment. Significant decrease in cortical cholinergic activity is found in these patients and the deficit in cortical acetylcholinetranferase correlates with the seriousness of cognitive impairment and visual hallucinations. Therefore, drugs with anticholinergic activity should be gradually withdrawn when cognitive deficit is diagnosed in patients with PD. Based on proven efficacy on cognitive functions, activities of daily living and behaviour, rivastigmine have been licensed for treatment of dementia in PD in the Czech Republic., Irena Rektorová, and Lit.: 59
Úvod: Byly srovnány dvě různé metody izoelektrické fokusace v agarosovém gelu pro detekci oligoklonálních IgG pásů v likvoru a séru: komerční metoda s imunofixací (Sebia) a „home-made“ metoda s použitím přístroje Multiphor II následovaná afinitním imunoblottingem. Byla posouzena shoda mezi metodami i hodnotícími, pokud jde o přítomnost intrathékální syntézy IgG, zařazení nálezu do jednoho z pěti typů podle mezinárodní klasifikace, počet intrathékálně syntezovaných IgG pásů a počet pásů v likvoru a v séru. Výsledky: Pro posouzení shody jsme použili statistiku kappa. Pokud jde o přítomnost intrathékální syntézy IgG, byla shoda velmi dobrá (kappa 0,870 až 1,000 mezi metodami a 0,947 a 0,920 mezi hodnotícími, což představuje 0 až 5 neshodně hodnocených nálezů z celkového počtu 114). V zařazení nálezu do jednoho z pěti typů podle mezinárodní klasifikace byla shoda méně vyjádřená (kappa 0,389 až 0,596 mezi metodami); při použití „home-made“ metody byla shoda mezi hodnotícími horší (kappa 0,478) než v případě komerční imunofixační metody (kappa 0,791). Shoda v počtu intrathékálně syntezovaných IgG pásů byla jen mírná, shoda v počtu oligoklonálních IgG pásů v likvoru a v séru byla slabá. Závěry: Oběma metodami lze spolehlivě detekovat oligoklonální IgG a metody lze považovat za rovnocenné. Pro klasifikaci typu nálezu však byla shoda mezi hodnotícími lepší při použití komerční imunofixační metody. Poměrně špatná reprodukovatelnost počítání oligoklonálních IgG pásů by měla být známa klinickým lékařům, protože porovnávání počtu pásů s sebou přináší potenciální riziko zavádějících interpretací., Background: We compared two different agarose isoelectric focusing methods for detection of oligoclonal IgG bands in cerebrospinal fluid and serum: commercial method with immunofixation (Sebia) and home-made method using Multiphor II apparatus followed by affinity immunoblotting. Interobserver agreement for both methods was tested concerning the presence of intrathecal IgG synthesis, the detailed isoelectric focusing pattern type, the number of CSF-restricted oligoclonal IgG bands, and the number of oligoclonal IgG bands in CSF and in serum. Findings: Using kappa statistics for evaluation of agreement, we found there was very good agreement concerning the presence of intrathecal IgG synthesis (kappa 0.870 to 1.000 between methods, and 0.947 and 0.920 between observers, respectively, representing 0 to 5 out of 114 samples classified differently). The agreement was less pronounced when international consensus classification of isoelectric focusing patterns into 5 different types was taken into account (kappa 0.389 to 0.596 between methods); using home-made method, the interobserver agreement regarding pattern type was worse (kappa 0.478) than using commercial Sebia method (kappa 0.791). There was moderate agreement on the number of CSFrestricted oligoclonal IgG bands, and mostly poor agreement on the number of oligoclonal IgG bands in CSF and serum. Conclusions: Both methods were capable to detect oligoclonal IgG reliably, and neither method could be evaluated as superior to the other. However, better interobserver agreement regarding to the pattern type was obtained using commercial Sebia immunofixation method. Rather poor reproducibility of oligoclonal IgG bands numbering should be known to clinicians, since it entails the risk of potentially misleading interpretations, Nováčková L., Zeman D., and Literatura 20
Centrum pro tyreoidální onkologii a endokrinní orbitopatie Nádory štítné žlázy vycházejí z folikulárního epitelu štítné žlázy, jsou hormonálně dependentní, vyskytují se 5x častěji u žen než u mužů ve všech věkových skupinách, obvykle dobře vychytávají jod. Klinicky se může projevovat jako lokálně rostoucí uzel ve štítné žláze, nádorová infiltrace spádových krčních lymfatických uzlin, vzdálené plicní a kostní metastázy. Diagnostika se opírá o sonografické vyšetření, tenkojehlou aspirační biopisii, hladinu Tg. Léčba je interdisciplinární. Totální tyreoidektomie (TTE), následné doléčení radiojodem v hypotyreóze, supresní léčba tyreoidálními hormony (TSH < 0,1 mIU/l), doživotní dispenzarizace. Podán přehled o současných léčebných postupech., Thyroid carcinoma arises from follicular epithelium, have a hormonal activity, occur 5 more frequent in woman with all ages, Therapy is interdisciplinary: total thyroidectomy, radioiodine treatment in hypothyroidism, supression hormonal therapy and long term follow up. Is given management for patients with differentiated thyroid cancer. Kew words: differentiated thyroid cancer, thyroiectomy, radioiodine, follow up, thyroglobulin., Petr Vlček, and Literatura 6
Bcl-2/IgH přestavba je charakteristickou molekulární přestavbou u nemocných s folikulárním lymfomem (FL), její prognostický význam je však stále nejasný. Cíl práce: Zhodnocení významu dosažení Bcl-2/IgH negativity na prognózu nemocných s FL. Samotnou chemoterapií (CHT) bylo léčeno 27 nemocných (54 %), chemoterapií v kombinaci s monoklonální protilátkou anti- CD20, rituximabem (R-CHT) 23 pacientů (46 %). Výsledky: Molekulárně genetické remise po R-CHT dosáhlo 7 z 11 pacientů (64 %), po CHT jen 2 ze 14 pacientů (14 %) ? tento rozdíl byl statisticky významný (p = 0,037). U 17/27 nemocných, kteří byli léčeni samotnou chemoterapií a nedosáhli kompletní remise, byly podány sekvenčně 4 dávky rituximabu po 1 týdnu. 12 ze 17 nemocných (71 %) takto léčených bylo před léčbou Bcl-2/IgH pozitivních. K vymizení Bcl-2/IgH pozitivity došlo při kontrole za 1 měsíc u 7/12 nemocných (58 %), u 2/5 zbývajících nemocných byla zaznamenána negativita Bcl-2/IgH v intervalu 3 (1 pacient), resp. 6 měsíců (1 pacient). S dosažením Bcl-2/IgH negativity kdykoliv během léčby byly asociovány tyto faktory: věk < 65 let (p = 0,02) a performance status 0 + 1 dle WHO v úvodu (p = 0,02). Nemocní, kteří dosáhli vymizení Bcl-2/IgH po léčbě, měli v porovnání se skupinou Bcl-2/IgH pozitivních nižší riziko relapsu/progrese ? 27 % vs 75 % (p = 0,03), ve 2 letech pak vyšší pravděpodobnost přežití bez progrese ? 81 % vs 38 % (p = 0,004), bez události ? 74 % vs 38 % (p = 0,01) a hraničně celkové přežití ? 87 % vs 74 % (p = 0,05). Závěr: Dosažení Bcl-2/IgH negativity po léčbě folikulárního lymfomu je dle našich zkušeností spojeno s lepší prognózou onemocnění., David Belada, L. Smolej, P. Štěpánková, and Lit. 22
V české společnosti a českém zdravotnictví došlo od roku 1989 k hlubokým změnám. Financování zdravotní péče z daní bylo nahrazeno veřejným zdravotním pojištěním s veřejně-soukromým mixem poskytovatelů zdravotní péče. Dvacet let reforem lze považovat za úspěch, i když se zdravotní systém potýká s mnoha problémy. Radikální a rychlá řešení reformy zdravotního systému neexistují; přednost by měl mít konzervativní přístup. Zdravotní reformy ukazují, že společnost potřebuje více času na přijetí společenských změn. Systém zdravotní péče se složitými komplexními vztahy, není laboratoř pro experimenty na lidech. V textu jsou diskutována některá vybraná reformní opatření, která by měla vést ke zlepšení zdraví a zdravotního systému., Since 1989 the Czech society and the Czech health system have undergone deep changes. Health care financing out of taxation was replaced by public health insurance, with public-private mix of health providers. The twenty years of reforms can be viewed as a success, although the health system faces many problems. The radical and quick solutions do not exist in health system reform; the conservative approach should be preferred. Health reforms show that the society needs more time to accept social changes. The health system with complex relations is not a laboratory for pro experiments on humans. Some selected reform measures to improve health and health system are discussed., Martin Dlouhý, and Lit.: 19
Snížení vysokých hladin plazmatického cholesterolu a triglyceridů je velice důležité v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. U většiny jedinců je léčba změnou životního stylu (úpravou dietních zvyklostí a zvýšenou fyzickou aktivitou) nedostatečná a je nutné přistoupit k farmakologické terapii. Statiny, inhibitory enzymu 3-hydroxy-3-methylglutaryl koenzym- A reduktázy, jsou dobře tolerovaným lékem první volby u pacientů s dyslipidémií. U různých pacientů s identickou terapií je ale prokázána velká variabilita účinku statinů a zdá se, že příčinou je především odlišná genetická predispozice každého jedince. Regulace odpovědi na hypolipidemickou léčbu je pod polygenní kontrolou. Analýza kombinací variant účastněných genů může pomoci detekovat existenci „hyper-“ a „hypo-“ responderů, tj. jedinců, kteří na léčbu reagují dobře (a je možno začít s nižší dávkou medikamentu), nebo špatně či vůbec (zde nebude statin lékem první volby), případně může napomoci identifi kovat nemocné náchylné k nežádoucím vedlejším účinkům. Mezi geny s popsaným efektem na účinnost farmakologické léčby hyperlipidemií patří mimojiné geny pro cytochromy, apolipoproteiny E a A1 a cholesterol 7-? hydroxylázu., Reduction of high plasma levels of cholesterol and triglycerides is one of the most important steps in the prevention and treatment of cardiovascular disease. In most cases, changes in lifestyle (improvement of diet, increased physical activity) are not suffi cient and it is necessary to initiate pharmacological treatment. Statins, inhibitors of 3-hydroxy-3- -methylglutaryl coenzyme-A reductase are well-tolerated drugs of choice in hyperlipidaemic patients. Nevertheless, the effect of statins substantially differs between individuals and it is clear that these differences are caused mostly by the genetic predisposition. The regulation of statin effi cacy is defi nitely under polygenic control. Detailed analysis of gene- -gene interaction could help to detect „hyper-“ and „hypo-“ responders – individuals, who respond well to the treatment (and therefore lower drug doses can be used), or those who respond poorly (then statin would not be the drug of fi rst choice). Also patients susceptible to side effects can be identifi ed. There are several studies showing that some genes (and their variants) (e.g. genes coding for cytochromes, apolipoproteins E and A1, and cholesterol 7-? hydroxylase) are important genetic determinants of statin treatment effi cacy., Hubáček J. A., Adámková V., Hirschfeldová K., Češka R., Zlatohlávek L., Štulc T., Hořínek A., Vrablík M., and Lit.: 27