Cíl: Analýzou literárních pramenů zjistit možnosti standardizace specializované ošetřovatelské péče k dekanylaci sheathu (vodiče) z arteria radialis, femoralis. Východiska práce: Procesuální standardy ošetřovatelských postupů při výkonech a jejich významnost pro výsledkové hodnocení kvality, se významně uplatňují při odborných výkonech prováděných sestrou. Postup při dekanylaci sheathu z arteriálního povodí po srdeční katetrizaci může ovlivnit fi nální výsledek katetrizace. Standardizace dekanylace sheathu je významný fenomén k redukci komplikací a měřítkem kvality výkonu jako celku. Metodika: Rešerše odborných článků databází PubMed, Medline, Cochrane, MedscapeNurses za období 1998–2010. K vyhledávání byl použit Booleovský operátor-or/and se zadáním klíčových slov. Dohledáno bylo 59 odkazů, dále jsme pracovaly se 16 odkazy, které vyhovovaly záměrům práce. Výsledky: Z dohledaných odkazů vyplývá, že ošetřovatelské standardy k dekanylaci sheathu často vychází ze závěrů ošetřovatelského výzkumu (EBP), zaměřují se na redukci krvácení z místa vpichu již od počátků provádění srdečních katetrizací. Standardy se zaměřují na způsob a délku prováděné komprese na arteria femoralis, tak arteria radialis. Dle odkazů je význam kladen na eliminaci komplikací (hematom, krvácení), jednak zavedením mechanických kompresních pomůcek, ale zejména vyškoleným ošetřovatelským personálem ve způsobech komprese, typech a správnosti použití kompresních zařízení. V odkazech je kladen důraz na časnou mobilizaci pacientů po katetrizaci, toto je možné za dodržení podmínek stanoveným ošetřovatelským standardem k dekanylaci sheathu. Závěry: Ošetřovatelský standard je důležitou součástí výkonu přispívající k redukci komplikací a zlepšení komfortu pacienta, má důležitou platformu zejména v zahraničí., Aim: Main aim of this report was to determine the possibilities of standardisation specialized nursing care for decannulation of the sheath from arteria radialis, femoralis by using analysis of literary sources. Introduction: Processual standards nursing procedures at operation and their importance for quality evaluation are signifi cantly enforced by nurse. Th e procedure of the decannulation of sheath from arterial basin can infl uence the fi nal eff ect of catheterization. Th e sheath standardisation is an important phenomenon contributing to reduction of complications and the quality of the operation as well. Methods: Th e methodology is based on research of professional articles from PubMed, Medline, Cochrane, MedscapeNurses databases for a period 1998–2010. It was used a Boolean operator (or/and), with entering the key words. It was found 59 references by using key words,then we worked with 16 references, which were relevant for the purpose of our report. Results: Th e references point to the fact that nursing standards for decannulation of the sheath are oft en based on conlusions of the nursing research (EBP). Th ey focus on a reduction of bleeding at the injection site from the beginning of the heart catheterization. Th e standards are focusing on manners and the the length of the compression on arteria femoralis, arteria radialis. According to the references the importance is based on elimination of complications (hematoma, hemorrhage) by introducing the mechanical compression devices, but mainly by high-skilled nursing staff trained in manners of compression and accuracy of application compression devices., Ludmila Klemsová, Katarína Žiaková, and Literatura
Cíl: Při celotělovém multidetektorovém CT vyšetření (MDCT) u poranění narůstá počet zobrazených aktivních krvácení v mimobřišní lokalizaci a stoupá počet konzervativně ošetřených pacientů. Cílem sdělení je zhodnotit naše zkušenosti s diagnostikou aktivního krvácení u traumat pomocí MDCT a posoudit vliv lokalizace, velikosti a denzity aktivního krvácení na volbu následné terapie. Metodika: V našem souboru z let 2004-2008 a 2010-2013 je 967 po sobě jdoucích pacientů s celotělovým CT vyšetřením, případně vyšetřením hrudníku a břicha. Retrospektivně jsme hodnotili obrazovou dokumentaci se zaměřením na extravazaci kontrastní látky, která prokazuje aktivní krvácení. Hodnotili jsme lokalizaci a počet zdrojů krvácení. Dále jsme hodnotili velikost, plochu, denzitu a relativní denzitu krvácení. Sledovali jsme vstupní systolický tlak, hemodynamický stav, Injury Severity Score a Glasgow Coma Scale. Výsledky byly porovnány s klinickým sledováním a operačními nálezy (konzervativní postup vs. intervence). Výsledky: Aktivní krvácení jsme detekovali u 128 pacientů z 967 vyšetřených (13,2 %). Celkem bylo nalezeno 183 zdrojů aktivního krvácení. Celkem 86 ložisek krvácení ze 183 (47%) bylo řešeno pomocí intervence - chirurgické či endovaskulární. Volba léčebného postupu významně souvisí s lokalizací krvácení (p = 0,00001). Velikost (p = 0,00001), plocha (p = 0,00001), denzita (p = 0, 01382) a relativní denzita (p = 0,02597) aktivního krvácení je signifikantně vyšší u pacientů s provedenou intervencí. Závěr: Lokalizace aktivního krvácení je významný prognostický faktor pro volbu následné léčby. Dalšími významnými faktory při volbě mezi konzervativní a intervenční léčbou jsou velikost a plocha krvácení, jeho denzita a relativní denzita., Aim: Detection rate of active bleeding in extraabdominal localization and number of nonoperative treatment is increasing in trauma evaluated by whole-body multi-detector row computed tomography (MDCT) imaging. The aim of the study is to evaluate a MDCT detection of the active bleeding in trauma patients, influence of the localization, size and density of active extravasation on subsequent clinical management. Methods: The authors evaluated consecutive trauma patients examined between 2004-2008 and 2010-2013 who underwent whole-body or abdominal MDCT, and were examined 967 patients. We retrospectively reviewed MDCT images for the presence of extravasated contrast material, findings that represents active hemorrhage. The site and number of the bleeding sites was noted. The size, area, density and relative density of the hemorrhage was noted. We also evaluated systolic blood pressure on admission, hemodynamic status, Injury Severity Score and Glasgow coma scale. Results were compared with clinical follow up or intraoperative findings (nonoperative management vs. intervention). Results: Active bleeding was detected in 128 (13,2%) of 967 patients. A total of 183 sources of active extravasation were identified. Eighty-six (47%) of 183 bleeding sites underwent immediate intervention - surgical or endovascular. Subsequent clinical management is strongly dependent on the site of active extravasation (p = 0,00001). The size (p = 0,00001), area (p = 0, 00001), density (p = 0,00542) and relative density (p = 0,01919) of active extravasation were significantly higher in patients who underwent intervention. Conclusion: Location of the site of active extravasation is important predictor of subsequent clinical management. The size, area, density and relative density of active extravasation were also important predictors of subsequent clinical management., Filip Cihlář, Roman Mišičko, Antonín Krajina, Jiří Cihlář, Robert Bartoš, Petr Obruba, Petra Zasadilová, and Literatura