Search

Start Over Subject historiography Date Unknown

122. Mezi slovanskou vzájemností a orientalismem: české zobrazování Podkarpatské Rusi a jejích obyvatel v publicistice dvacátých let minulého století

Creator:
Stanislav Holubec
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1918-1938, historiografie, demografie, Rusíni, publicistika, historiography, demography, Ruthenians, publicistic, Podkarpatská Rus (Ukrajina), Carpathian Ruthenia (Ukraine), 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Autor na české publicistice z dvacátých let dvacátého století zkoumá, jaké představy a obrazy si tehdy vytvářeli Češi o Podkarpatské Rusi jako nejvýchodnější části Československé republiky a o jejích obyvatelích. Na dané téma uplatňuje koncept orientalismu, vzešlý z postkoloniálních studií, a prostřednictvím analýzy zvolených pramenů představuje Podkarpatskou Rus v dobovém českém vnímání jako československý Orient, s charakteristickými rysy exotičnosti, malebnosti, divokosti, zaostalosti nebo odlišného plynutí času. Pro Čechy (a v menší míře Slováky), kteří přicházeli po roce 1918 na Podkarpatskou Rus jako úředníci, učitelé nebo policisté v roli nových správců nebo jako turisté, se jednalo zpočátku o téměř neznámé prostředí. Potřeba orientovat se v něm, integrovat je do nového státního celku a legitimizovat novou vládu vedla Čechy k tomu, aby zdejší rusínské obyvatele pojímali buď jako slovanské bratry, kteří trpěli pod staletým útiskem Maďarů, nebo jako prostoduché domorodce, které je nutné civilizovat. Líčení Rusínů jako ''v jádru dobrého lidu'' se ovšem podle autora mísilo s jejich popisy jako indolentních a iracionálních bytostí, náchylných k alkoholu a ohrožovaných ve své naivitě účelovou komunistickou či ukrajinskou nacionální agitací., a2_Další dvě zdejší etnické skupiny, Maďary a Židy, naproti tomu Češi zobrazovali převážně negativně, jako orientálce protikladné Evropanům, jejichž vliv je nutné marginalizovat. Podobně záporné hodnocení platilo také pro podkarpatské komunisty, ukrajinské emigranty a řeckokatolickou církev. Sami Češi se podle autora často charakterizovali jako racionální a efektivní nositelé západní civilizace, avšak někdy též jako příliš mírní nebo idealističtí. Zcela odlišný obraz Podkarpatské Rusi, jak ukazuje autor, nabízela publicistika československých komunistů. Ti zde byli ve dvacátých letech nejsilnější politickou stranou a jejich diskurz nastoloval především narativ české buržoazní diktatury, okupace a koloniálních praktik. V závěrečných kapitolách studie podává autor přehled o tom, jak byla od třicátých do současnosti Podkarpatská Rus přítomná v české kulturní paměti a jak je Československo přítomno v kulturní paměti a historii Zakarpatí., a1_The author examines Czech journalism of the 1920s to find out what ideas and images Czechs had at that time about Carpathian Ruthenia, the easternmost part of their new country, the Czechoslovak Republic. In his research on this topic, the author employs Orientalism, a concept that originates in postcolonial studies, and, after analyzing his sources, he presents Carpathian Ruthenia as it appeared to Czechs at that time, that is, as the Czechoslovak Orient, with the characteristic features of the exotic, the picturesque, the wild, the backward, and with a different sense of time. For Czechs (and to a lesser extent Slovaks too) who came to Carpathian Ruthenia after 1918 as clerks, teachers, and police, in the role of the new administrators, or as tourists, this was initially an almost unknown environment. The need to get one´s bearings in it, to integrate it into the new republic, and to legitimate the new government led the Czechs to conceive of the local Rusyns either as fellow Slavs who had for centuries suffered under Magyar oppression or as simple-minded natives who need civilizing. According to the author, the depiction of the Rusyns as ''good folk and heart'' was, however mixed with descriptions of them as indolent and irrational beings, with an inclination to drink and, in their naiveté, susceptible to Communist or Ukrainian nationalist propaganda. By contrast, the other local ethnic groups, the Magyars and the Jews, were depicted by Czechs in a mainly negative way, as Orientals, the opposite of Europeans, whose influence had to be minimalized. A similarly negative assessment applied also to the Communists of Carpathian Ruthenia, Ukrainian immigrants, and the Ukrainian Greek Orthodox Church., a2_Czechs, according to the author, often described themselves as rational and efficient bearers of Western Civilization, but were, they felt, sometimes excesively lenient or idealistic. A quite different picture of Carpathian Ruthenia, the author argues, was offered by the journalism of the Czechoslovak Communists. In the 1920s, the Communists were the strongest political party here and it was mainly their discourse that established the narrative about a Czech bourgeois dictatorship, occupation, and colonial practices. In the concluding sections of the article, the author presents a summary of how, from the 1930 to the present, Carpathian Ruthenia was present in Czech cultural memory and Czechoslovakia was present in the cultural memory and history of Carpathian Ruthenia., Stanislav Holubec., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

123. Mezinárodní publikační praxe v oborech společenských a humanitních věd

Creator:
Jaroslav Pánek and Baran, Pavel
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Grantová agentura České republiky, Mezinárodní publikační praxe v oborech společenských a humanitních věd (2015 : Praha, Česko), věda a společnost, publikační činnost, společenské vědy, humanitní vědy, granty, vědecké programy, historiografie, evaluace, science and society, publication activity, social sciences, humanities, grants-in-aid, scientific programs, historiography, evaluation, hodnocení vědy, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Stejnojmenný seminář se z iniciativy Grantové agentury ČR uskutečnil 20. května 2015 v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze. Jako hlavní řečníci vystoupili prof. Štěpán Jurajda a doc. Daniel Münich z CERGE-EI (společného pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR) a prof. Jaroslav Pánek z Historického ústavu AV ČR. Grantová agentura ČR jako nejvýznamnější poskytovatel účelových finančních prostředků v oblasti základního výzkumu tímto seminářem poukázala na význam společenských a humanitních oborů a na dopad jejich výsledků. Téma bylo zvoleno i s ohledem na to, že jde o faktor, který hraje významnou roli při přípravě a hodnocení grantových projektů. and Jaroslav Pánek ; autor úvodu Pavel Baran.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

128. Miroslav Hroch a evropské studium formování moderního národa

Creator:
Řezník, Miloš
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Miroslav Hroch, nationalism, nation-building, historiography, and social sciences
Language:
Czech
Description:
The article attempts to define five phases in Hroch's studies on national movements since the 1960s till today as well as the dominant empirical, interpretational and methodical features of his contributions - as they are the internationally reflected. However, in some cases (the "phases A - B - C" of the national movement), this reflection is connected with decontextualization or misunderstandings of Hroch's concepts interpretations (e.g. the above mentioned phases A - B - C were not a result, but an introductory methodical tool of Hroch's comparative study, and they are often interpreted only "by touch"), but that changes nothing on their inspiring impact. On this background, the article poses the question of "productive desinterpretations" of concepts, which are in the historography (or generally cultural and social science) perhaps not an extraordinary phenomenon, and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

129. Morava v časech markraběte Jošta. K 600. výročí zvolení posledního Lucemburka z moravské větve římským králem a jeho úmrtí, ed. Libor Jan

Creator:
Ondřej Schmidt
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
moravský markrabě, Jošt, asi 1354-1411, historiografie, panovnické dynastie, historiography, royal houses, Morava (Česko), Moravia (Czechia), 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Ondřej Schmidt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

130. Na vlnách RFE: první syntéza k dějinám československé redakce Rádia Svobodná Evropa

Creator:
Petr Orság
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Radio Free Europe, historiografie, exilové instituce a organizace, vliv médií, historiography, exile intitutions and organisations, media influence, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Recenzent zasazuje knihu do kontextu současného bádání o dějinách Rádia Svobodná Evropa i Tomkovy vlastní historické práce, v níž představuje syntetické vyústění jeho dosavadního zájmu o dané téma. Přínos knihy podle recenzenta spočívá především ve shromáždění a přehledném utřídění bohaté faktografie, v menší míře také v jejích dílčích analýzách. Autor chronologicky sleduje vývoj rozhlasové stanice Svobodná Evropa, zejména její československé redakce, a zjišťuje také účinky jejího vysílání a vzájemnou interakci s domácím publikem za železnou oponou i reakce zdejších politických špiček. Svou prací tak zaplnil citelnou mezeru v české historiografii exilových médií a vytvořil důležitý základ pro další výzkum., The book under review, whose title translates as "The Czechoslovak Service of Radio Free Europe: Its Development and Influence on Czechoslovak History" is considered here in the context of current research on the history of Radio Free Europe and Tomek´s own work in which he presents a synthesis of his long-standing interest in the topic. The reviewer sees the contribution of the book chiefly in its briging rogerger and clearly soriting out a wide range of facts, and, to a lesser extent, its preliminary analyses. The author chronologically traces the development of Radio Free Europe, especially the Czechoslovak service, and also determines the effects of its broadcasts and the interaction with its audience at home behind the Iron Curtain as will aw amongst the top-level Czechoslovak politicians of the time. With this work, he has filled a palpable gap in the Czech historiography of mass media in exile, and has established an important basis for further research., [autor recenze] Petr Orság., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public