Společenstva mravenců většinou reagují na změny jejich biotopů méně výrazně než společenstva jiných organismů. V biotopech měnících se pozvolněji (např. neobhospodařované louky) se zpravidla dlouho zachovává původní druhová skladba myrmekofauny, zatímco výměna druhů z jiných skupin (rostlin i většiny bezobratlých) je mnohem rychlejší. Podobně na člověkem výrazně pozměněných lokalitách typu výsypek, odkališť nebo pískoven společenstvo mravenců velmi často sestává pouze z několika běžných druhů, zatímco mezi ostatními organismy se obyčejně najde řada druhů z Červené knihy. Mezi příčiny těchto rozdílů patří zejména značná schopnost mravenců regulovat podmínky panující v hnízdě, jejich agresivita a způsob šíření. Nově vzniklou lokalitu nejrychleji osídlí druhy mravenců běžné v okolí, kdežto obecně vzácnější specialisté mají zpoždění a již existující kolonie dříve příchozích je na lokalitu nepustí. Na druhou stranu z výskytu kolonií druhů na místech pro ně nevhodných může ukazovat, že na těchto lokalitách panovaly v uplynulých letech podmínky odlišné., Ant assemblages are usually less affected by environmental alteration than other organisms. They persist without obvious changes in slowly changing habitats (e.g. unmanaged meadows) much longer than assemblages of plants or most invertebrates. Similarly, communities of ants consist of several common species in anthropogenic habitats (spoil dumps, coal ash settling basins or sandpits) whereas assemblages of other organisms usually contain some rare and endangered species. The ability of ants to regulate environmental conditions in nests, their agressivity and mode of dispersion play an important role in this respect. A new locality is often first colonised by common ant species. The occurrence of colonies of certain species in habitats with suboptimal conditions can indicate the past changes of local environmental conditions., and Pavel Pech.
Nález kolonie mravence lužního na dubu na hrázi rybníka Vrkoč posouvá hranici recentního výskytu tohoto druhu o 15 km severozápadním směrem. Podle dosavadních terénních šetření jde o izolovanou kolonii, jejíž původ je nejasný. Obývaná lokalita se přitom velmi liší od preferovaného biotopu v podobě lesních porostů, protože jde o solitérní strom. Solitérní stromy či aleje přitom podle starších výzkumů využívá pouze 7 % kolonií tohoto druhu., A new colony of the ant species Liometopum microcephalum was found on the solitary oak tree growing on the dam of the pond Vrkoč near Pohořelice (southern Moravia). This discovery extends its recent distribution in the Czech Republic about 15 km to the north-west. The new colony is isolated and unusual in respect that only 7 % of south Moravian colonies are living on solitary trees or on trees in alleys., Antonín Krása., and Obsahuje seznam literatury
Entomofilní hlístice, tedy hlístice žijící v asociaci s nějakým druhem hmyzu, můžeme jednoduše rozdělit na foretické, entomopatogenní a entomoparazitické. Tzv. foretické druhy využívají hmyz jako vektor, který je přenáší do nového prostředí, a pro své nositele jsou v drtivé většině případů neškodné. Opakem jsou entomopatogenní hlístice, tj. hlístovky, které žijí v symbióze s bakteriemi zodpovědnými za usmrcení hmyzího hostitele (odtud entomopatogenní) a zároveň pak slouží hlísticím jako potrava. Za entomoparazitické druhy považujeme ostatní entomofilní hlístice, které parazitují v těle hmyzu, ale nejsou obligátně vybaveny bakterií patogenní pro hmyz. Nejrůznější zástupce entomoparazitických hlístic můžeme najít v celkem asi 24 čeledích. Obligátně parazitické druhy se vyskytují v čeledích Mermithidae, Tetradonematidae, Syrphonematidae, Carabonematidae, Oxyuridae, Thelastomatidae, Sphaerulariidae, Allantonematidae a Fergusobiidae. Právě těmto poněkud opomíjeným hlísticím se článek věnuje. Zaměřuje se především na ty druhy, které se vyskytují na území České republiky. Kromě základních údajů o jednotlivých skupinách a obecných informací o ekologii hlístic si všímá i jejich praktického významu, tedy skutečnosti, jak ovlivňují populace různého člověku škodlivého hmyzu a jak jich můžeme využít., This group of parasitic nematodes consists of approximately 24 families, although obligate parasites can be found in eight of them. Some of these enigmatic nematodes adopted amazing life strategies and serve as bioagents to control populations of mosquitoes or woodwasps. In this article we review the biology, ecology and distribution of these organisms and depict their current use in biological control., and Jiří Nermuť, Vladimír Půža.
Pásemnička sladkovodní (Prostoma graecence) je málo známý, ale běžný vodní živočich. Žije na kamenech a vodních rostlinách v tekoucích i stojatých vodách, především v nižších polohách. Živí se drobnými planktonními a bentickými organismy. Na hlavě má 6 očních skvrn (mladší jedinci 4). Loví pomocí chobotku (proboscis), který obsahuje centrální trn s jedovou žlázou a po stranách 2 - 5 přídatných trnů. Tento orgán je typický pro pásnice (Nemertea)., The ribbon worm Prostoma graecense (Nemertea) is a little known but common water animal. It occurs on stones and plants in running and standing waters, mostly in the lowlands. It is a carnivore feeding on tiny planktonic and benthic animals. P. graecense has 6 black eyespots (young specimens have four) on the top of its head. The eversible proboscis is armed with one central stylet with a poison gland and paired pouches each containing two to five accessory stylets. The proboscis is a typical apparatus of ribbon worms, used for hunting., Jan Špaček., and Obsahuje seznam literatury
Adaptive immunity is commonly viewed as a unique vertebrate feature. A misleading view on vertebrate longevity compared to non-vertebrate animals together with oversimplification of ‘invertebrate’ phylogeny sometimes serves for justifying the limitation of adaptive immunity exclusively to vertebrates. However, here we emphasise that the borderline for differentiation between ‘innate’ and ‘adaptive’ immunity may be fuzzy and artificial. In each taxon, the feature of bearing a particular immunological mechanism should reflect its costs and benefits in a given ecological context. Hence, in invertebrates with a long lifespan some kind of acquired immunity could be expected. Indeed, several recent studies support this view. We therefore stress that the definition of ‘adaptivity’ of immune response should reflect the system function instead of a certain molecular mechanism adopted. If these altered criteria are considered then several pieces of recent evidence indicate that the adaptive immunity in animals might have arisen several times independently and in very different forms.
Plachetnatky (čeleď Linyphiidae) jsou po skákavkách (Salticidae) druhově nejbohatší čeledí pavouků. V temperátních zónách, včetně České republiky, dokonce jde o pavoučí čeleď s největším počtem druhů. Jsou to lehcí pavouci, snadno a ochotně se šíří větrem. Jejich dobrá migrační schopnost je obzvlášť výhodná v mírných pásech, které musely být po každé době ledové znovu kolonizovány. Své české jméno dostaly plachetnatky podle lapací sítě - horizontálně upředené plachetky. Většina plachetnatek jsou drobné, nenápadně zbarvené druhy. Poměrně velká a pestře zbarvená plachetnatka keřová (Linyphia triangularis) představuje jednu z mála výjimek., The Common Hammock-Weaver is rather untypical member of the family Linyphiidae due to its large size and clear markings on the cephalothorax. It is found across a large part of the Palaearctic and occurs as a ‘generalist’ in damp forests, meadows, forest edges, parks and gardens. The web consists of a horizontal sheet and a network of loose ‘tripwires’. Mature examples of the species are found from August to October. Males show ‘mate guarding’ behaviour., and Milan Řezáč.
Během našeho intenzivního výzkumu diverzity bezobratlých živočichů na složištích a odkalištích popílku (pro zjednodušení používáme termín popílkoviště) v České republice jsme na těchto narušených stanovištích zaznamenali množství ohrožených druhů hmyzu a pavouků. Zde představujeme nejvýznamnější nálezy, včetně druhů do té doby považovaných za vyhynulé na našem území. Proto v textu diskutujeme popílkoviště jako důležitá druhotná refugia pro biodiverzity bezobratlých ve střední Evropě., During our intensive research of arthropod diversity at fly ash deposits in the Czech Republic we found numerous threatened species of insects and spiders. A review is made of the most significant records, including species previously considered as extinct nationwide. Consequently, the deposits are discussed as important secondary refuges for Central European biodiversity., and Robert Tropek, Jiří Řehounek.
V odborných publikacích začínajících vědeckých pracovníků se někdy objevují logické chyby v metodice a následně i v interpretaci závěrů. Článek přináší dva takové příklady z výzkumné práce autorů. První příklad se týká logických chyb při srovnávání délky vývoje při konstantních a střídavých teplotách. Puparia pestřenek byla chována při velmi rozdílných teplotách, aby změny ve zbarvení dospělců byly velmi zřetelné. Nepřesně pochopený průměr teplotních hodnot může vést ke zkreslení výsledků Druhý příklad upozorňuje na nesprávný způsob odečítání tak zvané přirozené mortality v pokusech, při nichž se sleduje spotřeba mšic predátory., Two examples of potential logical errors in research methodologies and, consequently also in the interpretation of the results are presented. Firstly, an error can be made in the comparison of the length of development at constant and alternating temperatures. Puparia of hoverflies (Syrphidae) were reared at different temperatures in order to accentuate the colour differences between adults. The poorly understood influence of average temperature values on the development can lead to bias in the results. Secondly, the so-called natural mortality has often been assessed incorrectly in the trials in which consumption of aphids by predators is monitored., and Vítězslav Bičík, Pavel Láska.
Článek shrnuje dosavadní znalosti o pavoucích zimujících v ulitách suchozemských plžů v České republice. Jde o dvě studie - jedna ze zimy 2008/2009 (2 448 prázdných ulit tří druhů suchozemských plžů: suchomilka obecná (Xerolenta obvia), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) a hlemýžď zahradní (Helix pomatia)). Druhá studie byla provedena v zimním období 2010/2011 (přes 30 000 ulit, stejné druhy jako v předchozích letech plus druhy: skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida) a plamatka lesní (Arianta arbustorum)). Prozatím jsou souhrnně zpracována data z první studie, z druhé jsou v článku zmíněny pouze faunisticky významnější nálezy. Naše zjištění potvrzují nálezy ze zahraničí, že v ulitách přezimuje, často hojně, celá řada druhů pavouků, které považujeme za vzácné. Asi nejvýznamnější druhy jsou: skálovka šestitečná (Phaeocedus braccatus), snovačka pětitečná (Euryopis quinqueguttata), skákavka dvoutečná (Sitticus penicillatus), zápřednice Pennyova (Cheiracanthium pennyi), zápřednice karmínová (Ch. montanum) a další., This article summarises our knowledge of overwintering spiders in land snail shells in the Czech Republic. The results of two studies, based on the survey of more than 32 000 shells of 5 species, confirmed that many spider species considered rare actually overwinter in shells, often in large numbers. The most important records include Phaeocedus braccatus, Euryopis quinqueguttata, Sitticus penicillatus, Cheiracanthium pennyi and Ch. montanum., and Jana Niedobová, Vladimír Hula, Ondřej Košulič.