Obezita je v kombinaci s dalšími složkami syndromu inzulinové rezistence výrazným rizikovým faktorem aterosklerózy a jejich komplikací. Přesné mechanizmy propojení uvedených onemocnění jsou dosud objasněny pouze zčásti. Jedním z možných pojítek je porucha endokrinní funkce tukové tkáně, která při obezitě produkuje zvýšené množství prozánětlivých a proaterogenních hormonů a cytokinů a méně faktorů protektivních. Prakticky jediným z hormonů tukové tkáně s prokázaným protizánětlivým a antiaterosklerotickým účinkem je hormon adiponektin. Tento hormon je produkován převážně adipocyty a jeho hladiny jsou sníženy právě u pacientů s obezitou, inzulinovou rezistencí a aterosklerózou. Cílem tohoto článku je shrnout současné experimentální a klinické poznatky o vztahu adiponektinu k ateroskleróze a diskutovat možné využití tohoto hormonu v predikci aterosklerózy a případné perspektivy jeho využití v prevenci a léčbě tohoto onemocnění., Denisa Haluzíková, T. Roubíček, Martin Haluzík, and Lit. 39
Akutní koronárni syndrom je velmi důležitou oblastí současně akutní a invazivní kardiológie. Ve stáří je doprovážen řadou dalších závažných onemocnění, která ovlivňují průběh nemoci i prognózu; obvyklý je i netypický průběh nemoci. Autor stručně vymezuje AKS obecně, zvláštní oddíl věnuje problematice onemocnění ve stáří., Acute coronary syndrome (ACS) is a very important domain of contemporary acute and invasive cardiology. Many severe concomitant disorders influence the progress and prognosis of the disease; an unusual progress of the illness is also common. The author specifies ACS in general, a special part is dedicated to ACS in elderly., Petr Kala, Martin Poloczek, and Lit. 34
Některé studie prokázaly cirkadiánní výskyt náhlé srdeční smrti (NSS), komorových ektopií, akutních koronárních syndromů a variability srdeční frekvence. Jedním z nových parametrů neinvazivní stratifikace náhlé srdeční smrti je turbulence srdeční frekvence (HRT). Nalezení cirkadiánních oscilací HRT a optimalizace měření HRT může zvýšit pozitivní prediktivní hodnotu HRT jako znaku rizika NSS. Soubor tvořilo 48 po sobě jdoucích pacientů průměrného věku 45 ? 12 let (23 mužů, 25 žen) indikovaných k EKG holterovskému monitorování pro výskyt komorových ektopií, kteří měli dobrou funkci levé srdeční komory s EF LK 0,53 ? 0,11. HRT byla měřena ve 2hodinových intervalech v průběhu 24 hod a následně byla provedena analýza cirkadiánní závislosti tohoto znaku. Byla zaznamenána významná cirkadiánní oscilace parametru TS (turbulence slope). U parametru TO (turbulence onset) nebyly cirkadiánní znaky zachyceny. Tento projekt je podporován grantem NR/8478-3., Pavel Trčka, M. Kozák, M. Sepši, and Lit. 20
Úbytek svalové hmoty a zvyšování množství tělesného tuku je ve stáří fyziologickým jevem, při malnutrici či akutních stavech však dochází k rychlému snížení svaloviny a významnému poklesu svalové síly. V práci je uveden přehled základních antropometrických vyšetření a jsou zde prezentovány výsledky studie porovnávající antropometrická měření (obvod paže, měření kožní řasy nad tricepsem, dynamometrické vyšetření) na souboru hospitalizovaných geriatrických pacientů a mladých zdravých dobrovolníků. Prokázali jsme statisticky významný (p < 0,001) pokles svalové síly a snížení kožní řasy v celém souboru gerontologických pacientů. Zmenšení obvodu paže bylo statisticky významné pouze ve skupině mužů, u žen bylo zmenšení statisticky nevýznamné., Dana Hrnčiariková, Božena Jurašková, Petr Klemera, Zdeněk Zadák, and Lit.: 7
Tento článek je určen geriatrům, praktikům, internistům i kardiologům, aby staří nemocní, kteří trpí aortální stenózou, byli zavčas diagnostikováni, správně vyšetřeni a aby byla nalezena optimální léčba. A samozřejmé v prvé řadě je publikace věnována nemocným s aortální stenózou, kteří jsou v pokročilém věku, neboť těch se uvedeně lékařské postupy týkají nejvíce., This article is dedicated to geriatritians, internists and cardiologists to early diagnose, properly investigate and find an optimal treatment for elderly patients suffering from aortal stenosis. And of course, this publication is dedicated especially to patients with aortal stenosis at an advanced age because the mentioned medical procedures concern them the most., Roman Čerbák, and Lit. 21
Cíl studie: Asymetrický dimethylarginin (ADMA) je endogenní inhibitor syntázy oxidu dusnatého a je považován za rizikový faktor aterosklerózy. Úloha ADMA v predikci přežití u hemodialyzovaných (HD) nemocných není objasněná. Rozhodli jsme se porovnat ADMA jako prognostický faktor s vybranými rizikovými faktory celkové mortality v této skupině pacientů. Typ studie: Observační, prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Ústav klinické biochemie a hematologie a 1. interní klinika, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni; Dialyzační středisko B. Braun Avitum v Plzni, Česká republika. Materiál a metody: Analyzovali jsme sérové hladiny ADMA pomocí ELISA metody, C-reaktivní protein (CRP) ultrasenzitivní metodou, homocystein (hcy), albumin (alb), troponin I (cTnI) a natriuretický peptid B (BNP) u 202 chronicky hemodialyzovaných nemocných (77 žen, 125 mužů; medián věku [interkvartilové rozpětí] = 68 [60–74] let. V čase statistické analýzy bylo v naší studijní populaci zaznamenáno 44 úmrtí (medián času sledování byl 17,1 [10,4–17,3] měsíců. Testovali jsme každý měřený parametr jako prediktor přežití v Coxově modelu poměrného hazardu (s adjustací na věk, pohlaví a délku dialyzační léčby). Výsledky: Relativní rizika (RR) celkové mortality s 95% konfidenčními intervaly (CI) pro všechny měřené parametry byla následující [data jsou uvedena v následujícím pořadí: hodnota cut-off; RR (CI)]: ADMA 1,14–1,3 μmol/l; 2,44 (1,24– 4,79), hcy 34,1–41,8 μmol/l; 1,81 (0,89–3,68), CRP > 21,8 mg/l; 2,28 (1,17–4,43), alb < 35,4 g/l; 3,29 (1,63–6,63), cTnI > 0,04 μg/l; 2,18 (1,14-4,17) a BNP > 1485 ng/l; 1,23 (0,62–2,45). Závěr: Ze všech měřených parametrů pouze ADMA, alb, CRP a cTnI statisticky významně predikovaly celkovou mortalitu u hemodialyzovaných nemocných. Nicméně ADMA se neukázal jako hodnotný klinický marker v predikci přežití u hemodialyzovaných nemocných., Objective: Asymmetric dimethylarginine (ADMA) is an endogenous inhibitor of nitric oxide synthase and is considered as a risk factor for atherosclerosis. The role of ADMA in survival prediction of hemodialysis (HD) patients is not clear. We decided to compare ADMA as a prognostic factor with selected risk factors for overall mortality in this group of patients. Design: Observational, prospective study. Settings: Institute of Clinical Biochemistry and Hematology and 1st Department of Internal Medicine, Charles University in Prague, Faculty of Medicine and Faculty Hospital in Pilsen; Dialysis Centre B. Braun Avitum in Pilsen, Czech Republic. Material and Methods: We analyzed ADMA levels by ELISA method, C-reactive protein (CRP) measured by ultrasensitive method, homocysteine (hcy), albumin (alb), troponin I (cTnI) and brain natriuretic peptide (BNP) in serum of 202 chronically HD patients (77 females, 125 males; median age [interquartile range] = 68 [60–74] years). At the time of statistic analysis, there were 44 deaths in our study population (median [interquartile range] follow-time was 17.1 [10.4–17.3] months). We tested each measured parameter as a predictor of patients’ survival in a Cox proportional hazard model (adjusted for age, sex and duration of HD treatment). Results: Relative risks (RR) of overall mortality with their 95% confidence intervals (CI) for all measured parameters were [data are presented as follows: cut-off point; RR (CI)]: ADMA 1.14 to 1.3 μmol/l; 2.44 (1.24–4.79), hcy 34.1 to 41.8 μmol/l; 1.81 (0.89–3.68), CRP > 21.8 mg/l; 2.28 (1.17–4.43), alb < 35.4 g/l; 3.29 (1.63–6.63), cTnI > 0.04 μg/l; 2.18 (1.14–4.17) and BNP > 1485 ng/l; 1.23 (0.62–2.45). Conclusion: From all measured variables ADMA, alb, CRP and cTnI statistically significantly predicted overall mortality in HD patients. Nevertheless, ADMA doesn’t seem to have a clinical value in survival prediction of HD patients., Roman Cibulka, D. Rajdl, R. Široká, and Lit. 11
Cíl studie: Asymetrický dimethylarginin (ADMA) působí jako endogenní inhibitor syntázy oxidu dusnatého a je považován za nový kardiovaskulární rizikový faktor. Plazmatická koncentrace ADMA je zvýšená u nemocných léčených hemodialýzou (HD) a může u nich přispívat k endotelové dysfunkci. V literatuře bylo publikováno, že metabolismus ADMA je úzce spojen s metabolismem homocysteinu. Cílem naší studie bylo otestovat vztah ADMA a dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů u HD nemocných. Typ studie: Observační. Pracoviště: Ústav klinické biochemie a hematologie a 1. interní klinika LF UK a FN v Plzni, Česká republika. Materiál a metody: Stanovili jsme hladiny ADMA metodou ELISA, celkový cholesterol a HDL-cholesterol, apolipoproteiny AI (apoA) a B (apoB), triglyceridy (TG), oxidované LDL částice (oxLDL), C-reaktivní protein (CRP) měřením ultrasenzitivní metodou, lipoprotein (a), látky reagující s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) a homocystein (Hcy) v plazmě u 176 dlouhodobě HD nemocných (70 žen, 106 mužů; průměrný věk ± SD = 66,4 ± 10,63 roků). Plazmatické hladiny ADMA jsme stanovili navíc u 73 zdravých mužů (průměrný věk ± SD = 48,15 ± 5,78 roků), kteří tvořili kontrolní skupinu. Pro porovnání koncentrace ADMA mezi těmito dvěma skupinami byl použit Wilcoxonův nepárový test. Vztahy mezi proměnnými ve skupině HD nemocných byly vyhodnoceny použitím korelačního koeficientu podle Spearmana. Nezávislost ADMA byla hodnocena mnohočetnou regresní analýzou. Výsledky: Průměrná koncentrace ADMA u skupiny HD nemocných byla statisticky významně vyšší než u kontrolní skupiny (1,13 ± 0,22; medián = 1,14 μmol/l vs 0,75 ± 0,15; median = 0,72 μmol/l; CI = 0,33 – 0,44; p < 0,001). Významné korelace byly nalezeny mezi BMI a oxLDL (r = 0,33; p < 0,001), apoA a CRP (r = -0,28; p < 0,001); apoB a oxLDL (r = 0,75; p < 0,001) a mezi TG a oxLDL (r = 0,45; p < 0,001). Žádný vztah nebyl nalezen mezi ADMA a Hcy (r = -0,07; p = 0,39). Mnohočetná regrese prokázala, že hladina ADMA je nezávislá na BMI, věku, i na všech ostatních měřených parametrech. Závěr: Hladina ADMA je nezávislá na všech ostatních kardiovaskulárních rizikových faktorech včetně homocysteinu u HD nemocných., Objective: Asymmetric dimethylarginine (ADMA) is an endogenous inhibitor of nitric oxide synthase and is regarded as a novel risk factor for cardiovascular disease. ADMA concentrations are increased in blood of haemodialysis (HD) patients and may contribute to endothelial dysfunction in them. It was published that the metabolic pathways of ADMA are connected to the metabolic cycle of homocysteine. The aim of our study was to test a relation of ADMA to other cardiovascular risk factors in HD patients. Design: Observational study. Settings: Institute of Clinical Biochemistry and Haematology and 1st Department of Internal Medicine of Charles University Medical Faculty and Faculty Hospital, Pilsen, Czech Republic. Material and Methods: We analysed ADMA levels by ELISA method, total and HDL cholesterols, apolipoproteins AI (apoA) and B (apoB), triglycerides (TG), oxidized LDL (oxLDL), C-reactive protein measured by ultrasensitive method (CRP), lipoprotein (a), thiobarbituric acid reactive substances (TBARS) and homocysteine (Hcy) in plasma of 176 chronically HD patients (70 females, 106 males; mean age ± SD = 66.4 ± 10.63 years). ADMA levels were determined also in 73 healthy men (mean age ± SD = 48.15 ± 5.78). Comparison of ADMA concentration between the two studied groups was performed by the Wilcoxon unpaired test. Relations among variables in the group of HD patients were evaluated using the Spearman correlation. Independence of ADMA was assessed by multiple regression analysis. Results: Average ADMA concentration in HD patients was significantly higher than control values (1.13 ± 0.22, median = 1.14 μmol/l vs. 0.75 ± 0.15, median = 0.72 μmol/l; CI = 0.33 to 0.44, p < 0.001). Interesting correlations were found between BMI and oxLDL (r = 0.33, p < 0.001), apoA and CRP (r = -0.28, p < 0.001), apoB and oxLDL (r = 0.75, p < 0.001) and finally TG and oxLDL (r = 0.45, p < 0.001). No correlation was found between ADMA and Hcy (r = -0.07, p = 0.39). Multiple regression analysis revealed that ADMA is independent from BMI, age and all other measured parameters. Conclusion: ADMA is independent of all other measured cardiovascular risk factors including homocysteine in HD patients., Roman Cibulka, R. Široká, D. Rajdl, and Lit. 20
V následujícím článku je krátce shrnuta problematika bipolární poruchy včetně dostupných údajů týkajících se starší populace. Věnujeme pozornost klinickému obrazu a diferenciální diagnóze relevantní pro gerontopsychiatrícké nemocné. Upozorňujeme hlavně na možnost sekundární mánie na bázi organického postižení CNS a na zvýšené riziko suicidálního jednání. Nejpodrobněji je zpracována léčba, tj. léčba mánie, deprese a udržovací léčba. Léčebný účinek je stejný u seniorů jako u mladší populace, avšak starší nemocní jsou citlivější k léčebněmu účinku i vedlejším účinkům. Uvádíme specifika terapie jednodivými preparáty (lithium, valproát, karbamazepin, antipsychotika, antidepresiva) u starší populace. U mánie i profylaktické (udržovací) léčby zůstává lithium stále lékem první volby, musíme však zohlednit snížení lithiové clearence. Zvláště u tohoto preparátu je zapotřebí dodržovat zásadu pomalé dtrace a nižších dávek. V léčbě bipolární deprese preferujeme specifické inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a další antidepresiva s minimem anticholinergních a kardiovaskulárních účinků (bupropion). Další možností jsou atypická antipsychotika (quetiapin). U starší populace obecně platí, že při individuální volbě medikace je na prvním místě bezpečnost., Briefly a topic of bipolar disorder, including data concerning elderly population, is summarised. Attention is paid to the clinical picture and differential diagnostics associated with gerontopsychiatric patients. Especially the possibility of secondary mania based on organic brain impairment and risk of suicidal behaviour is mentioned. The treatment, i.e. treatment of mania, depression and prophylaxis is comprehensively described. The treatment efficacy is the same in both eldedy and younger populations, but elderly patients are more sensitive to treatment efficacy and side effects. Some special treatment characteristics of individual drugs (lithium, valproate, carbamazepine, antipsychotics, antidepressants) in elderly patients are reviewed. In both acute and maintenance (prophylactic) treatment lithium is a first-choice drug, however decreased Uthium clearance must be taken into consideration and the rule of slow titration and lower doses must be kept. In bipolar depression, specific serotonin re-uptake inhibitors and other antidepressants with minimal anticholinergic and cardiovascular side effects (bupropion) are preferred. Further possibilities include atypical antipsychotics (quetiapine). Generally, the safety should be placed first when choosing treatment for elderly patients., Eva Češková, and Lit. 34