Uvádíme a porovnáváme názory největších myslitelů antiky a středověku - Platóna, Aristotela, Augustina a Tomáše Akvinského - na povahu a vlastnosti času. Všímáme si, jak se jimi formulované názory a problémy odrážejí v současné fyzice., Pavel Macků, Jan Novotný., and Obsahuje seznam literatury
Martin Heidegger (1889 –1976) svým poukázáním na mathématický charakter novověké vědy vyostřil rozbor její bytnosti prostřednictvím výkladu klíčové části její metody, jež podle něj spočívá v "souvislosti hypo-téza-experiment“. V Heideggerově výkladu experimentální charakter novověké vědy znamená předchůdný metafyzický akt logického stanovení obecného porozumění významu "jsoucna“. Heidegger tedy analyzuje čtyři stupně konceptu "zakoušení“, jenž rozlišuje moderní vědu ode všech starších pojetí "vědy“. Ovšem vše, čeho chce Heidegger dosáhnout, je jasné nahlédnutí do podstaty časového charakteru "existence“., While showing the mathéma-character of modern science, Martin Heidegger (1889–1976) sharpens his analysis of its essence by interpreting the key part of its method, which he claims to consist of the “hypothesis-experiment complex”. In Heidegger’s interpretation, the experimental feature of modern science means the former metaphysical act of logical prescription for the general understanding of the meaning of “being”. Thus, Heidegger analyses the fourfold concept of “experience”, which distinguishes the modern science from all the older conceptions of “science”. Nevertheless, all what Heidegger ultimately tries to achieve, is to gain a clear insight into the essence of the temporal character of “being”., and Aleš Novák.
Článek se obrací k základům filosofie negativního platonismu Jana Patočky. Sleduje na jedné straně negativně-platónskou otázku po podstatě metafyziky a na straně druhé Patočkovu analýzu onticko‑ontologické diference jako fundamentu celého negativně-platónského projektu. Upozorňuje, že výrazem Patočkova hraničního postavení mezi metafyzikou a filosofií je dvojznačnost negativního platonismu, s níž ovšem nekoresponduje negativně-platónský požadavek jednoznačné onticko‑ontologické diference. Možné řešení tohoto problému hledá v Patočkově studii „Nadcivilizace a její vnitřní konflikt“, resp. v pojmu „veliké distinkce“. Té rozumí jako historickému předobrazu diference z pozdějších textů věnovaných negativnímu platonismu, interpretované jako chórismos., The article looks at the foundations of Jan Patočka’s philosophy of negative Platonism. On the one hand, it pursues the negative-Platonic question of the essence of metaphysics and, on the other, Patočka’s analysis of the ontic-ontological difference as the fundament of the whole negative-Platonic project. The author points out that the expression of Patočka’s borderline position between metaphysics and philosophy is the ambiguousness of negative Platonism, with which, however, the negative-Platonic requirement of a clear ontic-ontological difference does not correspond. He seeks a possible solution to this problem in Patočka’s study “Nadcivilizace a její vnitřní konflikt” (“Supercivilisation and its Inner Conflict“), especially in the notion of “large distinctions”. He understands this as a historical archetype of the difference from later texts devoted to negative Platonism, interpreted as chorismos., and Der Artikel befasst sich mit den Grundlagen der Philosophie des negativen Platonismus von Jan Patočka. Der Autor verfolgt einerseits die negativ-platonische Frage nach dem Wesen der Metaphysik und auf der anderen Seite Patočkas Analyse der ontisch‑ontologischen Differenz als Fundament des negativ-platonischen Projekts. Im Artikel wird darauf hingewiesen, dass die Doppeldeutigkeit des negativen Platonismus Ausdruck von Patočkas Grenzposition zwischen Metaphysik und Philosophie ist, wobei diese Doppeldeutigkeit freilich nicht mit der negativ-platonischen Forderung nach einer eindeutigen ontisch‑ontologischen Differenz korrespondiert. Eine mögliche Lösung sucht der Autor in Patočkas Studie: „Nadcivilizace a její vnitřní konflikt“ („Die Überzivilisation und ihr innerer Konflikt“) bzw. im Begriff „große Distinktion“. Unter diesem Begriff versteht der Autor als historisches Vorbild die Differenz aus späteren, dem negativen Platonismus gewidmeten Texten, die als Chorismos interpretiert werden.
The subject of the study is the analysis of two arguments that have appeared in the Czech-Slovak philosophical setting in the context of discussions about the moral evaluation of research into stem cells of human embryos. We have presented various reasons (varied understandings of potentiality and the vagueness of the expression “living human body”), on the basis of which we must reject the argument of P. Volek concerning the unconditional protection of each human zygote. With respect to the argument of A. Doležal, D. Černý a T. Doležal, we have shown that their critique of the conception of non-individuality of the early human embryo relies on the identification of the concept of the “individual” with the concept “particular” which, for ontological reasons, cannot be accepted. In both of the analysed bioethical arguments the key role of metaphysical concepts and conceptions is easily demonstrated., Peter Sýkora., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Článek Lidské embryo v perspektivě bioetiky se podrobně věnuje současné bioetické diskuzi o morálním statusu lidského embrya. Nejdříve si klade otázku, zda je lidské embryo od okamžiku oplození individuálním jedincem lidského druhu a kriticky hodnotí některé námitky proti individualitě lidského embrya. Poté se zaměřuje na problematiku kritérií personální identity a jejich relevanci pro bioetickou diskuzi. Kriticky se vyrovnává rovněž s tzv. konstitucionalizmem. Metafyzickou reflexi uzavírá obhajoba animalismu. V poslední části článku se hodnotí etický relativismus, utilitarismus a předkládá se nárys etické teorie Johna M. Finnise. Závěr práce tvoří teze, že lidské embryo je od okamžiku svého vzniku lidskou osobou obdařenou inherentními, nezcizitelnými lidskými právy., The article The Human Embryo from a Bioethical Perspective devotes in detail to the contemporary bioethical discussion on the moral status of the human embryo. First, it rises an issue whether a human embryo is an individual being of a human kind since the moment of fertilization and it critically assesses some objections against individuality of the human embryo. Following that it focuses on criteria of personal identity and its relevance for bioethical discussion. It critically deals with the so called constitutionalism. Metaphysical reflection is concluded by a defense of animalism. The last part of the article evaluates ethical relativism, utilitarianism and brings in an outline of an ethical theory of John M. Finnis. The conclusion of the work consists of the thesis that the human embryo is a human being since the moment of its creation, abounding in inherent, inalienable human rights., and David Černý
Článek Lidské embryo v perspektivě bioetiky se podrobně věnuje současné bioetické diskuzi o morálním statusu lidského embrya. Nejdříve si klade otázku, zda je lidské embryo od okamžiku oplození individuálním jedincem lidského druhu a kriticky hodnotí některé námitky proti individualitě lidského embrya. Poté se zaměřuje na problematiku kritérií personální identity a jejich relevanci pro bioetickou diskuzi. Kriticky se vyrovnává rovněž s tzv. konstitucionalizmem. Metafyzickou reflexi uzavírá obhajoba animalismu. V poslední části článku se hodnotí etický relativismus, utilitarismus a předkládá se nárys etické teorie Johna M. Finnise. Závěr práce tvoří teze, že lidské embryo je od okamžiku svého vzniku lidskou osobou obdařenou inherentními, nezcizitelnými lidskými právy., The article The Human Embryo from a Bioethical Perspective devotes in detail to the contemporary bioethical discussion on the moral status of the human embryo. First, it rises an issue whether a human embryo is an individual being of a human kind since the moment of fertilization and it critically assesses some objections against individuality of the human embryo. Following that it focuses on criteria of personal identity and its relevance for bioethical discussion. It critically deals with the so called constitutionalism. Metaphysical reflection is concluded by a defense of animalism. The last part of the article evaluates ethical relativism, utilitarianism and brings in an outline of an ethical theory of John M. Finnis. The conclusion of the work consists of the thesis that the human embryo is a human being since the moment of its creation, abounding in inherent, inalienable human rights., and David Černý