Urodynamická stresová inkontinence je definována jako nechtěný únik moči při zvýšení intraabdominálního tlaku za nepřítomnosti detruzorových kontrakcí. Tento typ inkontinence moči může zlepšit či napravit řada operačních metod, které indikujeme po kompletním urogynekologickém vyšetření. Jaký typ operace bude proveden, záleží těž na celkovém fyzickém a psychickém stavu starších pacientek. Pokud je dobrý, pak je operační léčba stresového typu inkontinence moči obdobná jako u žen mladších. Pokud však starší pacientka trpí řadou dalších onemocnění, je volba správně léčby velmi obtížná, často i proto, že pacientku nemůžeme kompletně vyšetřit. Jednou z nejčastěji prováděných operací u starších žen je metoda, která užívá k podpoře uretry polypropylenovou pásku. Je to zákrok minimálně invazivní a operační čas je zde krátký. V poslední době byly nejčastěji prováděny 2 typy minimálně invazivní páskové operace TVT (the tension-free vaginal tape; tahuprostá poševní páska) and TOT (the tension - free obturator tape; tahuprostá obturátorová páska). Později byl popsán nový postup v této operační technice „zevnitř-ven" (TVT - O). Tato operační technika snižuje riziko perforace močového měchýře, jakož i poškození střev a velkých cév. V současností začínáme s novou páskovou operací s TVT S-metodou (tahuprostá poševní páska - bezpečná metoda), Urodynamic stress incontinence is the involuntary leakage of urine during increased abdominal pressure in the absence of a detrusor contraction. This type of urinary inconúnence can be improved and corrected by a number of surgical procedures, which are indicaied after an overall uro-gynecological examination. For elderly patients, the type of operation to be carried out also depends on overall physical and psychical condition. If this is good, the surgical treatment of stress incontinence is similar to that applied to young women. If, however, the patient suffers from a number of other diseases, it is quite difficult to select the most suitable treatment, often also because we cannot examine the patient to a sufficient degree. The operation that is carried out most t often for elderly patients, being the one that involves minimum invasion and a very short operation time, is a surgical procedure using a polypropylene tape (sling) to support the urethra. Two minimally invasive sling procec^dures have been used recently: TVT (tension-free vaginal tape) and TOT (tension-free obturator tape). Lately a a new approach has been described, an „inside-out" technique (TVT - O). This technique has reduced the risk of bladder perforation and injuries to the bowels and large vessels. At present we are starting to work with a new ^ sling procedure, the TVT S-System (tension-free vaginal tape secure system)., Alois Martan, and Lit. 16
Příspěvek obsahuje podrobný právní rozbor metod působení na zdraví z hlediska přírodního léčitelství a soukromého práva. Podstatná pozornost je věnována rozdílu mezi přírodním léčitelstvím a zdravotními službami na trhu podle českého práva. Část příspěvku se zaobírá otázkou dokazování účinnosti a bezpečnosti, jakož i vazby na veřejné zdravotní pojištění. Článek se týká právních otázek občanského a zdravotnického práva a obsahuje řadu konkrétních návrhů de lege ferenda. Autor podrobně analyzuje právní otázku postupu podle náležité odborné úrovně zdravotních služeb (lege artis medicinae) podle současného českého zdravotnického práva. Činí tak i v porovnání s péčí řádného odborníka podle občanského zákoníku. Uváděny jsou také podrobnosti z dějin práva duševního vlastnictví, které se týkají právní ochrany zdravotnických metod v současnosti a minulosti. Článek též obsahuje řadu konkrétních příkladů používání jednotlivých metod. Návrhy na změny zákonů nebo jiných předpisů se týkají práva zdravotnického, veřejného zdravotního pojištění, práva živnostenského, profesního a školského včetně dalšího vzdělávání. Autor si zároveň kriticky všímá i některých souvisících otázek světonázorových. V tomto ohledu je ale nutno vycházet z ústavního zákazu vázanosti státu výlučnou ideologií nebo náboženstvím. Autor dospívá k závěru, že přírodní léčitelství patří mezi běžné služby na českém i světovém trhu, které často souvisí s tradiční západní nebo východní medicínou. and The paper contains a detailed legal analysis of the methods concerning the effects on the health in the terms of natural healing and private law. Substantial attention is paid to the difference between the natural healing and health services in the market under the Czech law. The part of the paper is dealing with the issue of evidence of efficacy and safety, as well as the relations to the public health insurance. The article concerns the legal issues of the civil and medical law and includes a number of specific proposals de lege ferenda. The author analyzes in detail the legal question of the appropriate professional level of medical services (lege artis medicinae) by the recent Czech health care law also in the comparison with the proper professional care under the Czech Civil Code of 2012. The details of the history of intellectual property rights relating to the legal protection of the medical methods in the past and present are also featured in this contribution. The article also contains a number of real examples of the using of various methods. The proposals for changes in the laws or regulations are affecting the health care law, the health insurance law, commercial law and educational law including the professional and further educational training. The author also critically examines some interrelated issues concerning the ideology and the world-view. In this regard it must be based on the constitutional prohibition of bounding of the state by the exclusive ideology or religion. The author concludes that natural healing belongs to the normal services in the Czech market and globally, too. The natural healing is usually associated with the traditional western or eastern medicine.
Vzhledem k značným rozdílům odhadu věku dožití uváděným pro kosterní pozůstatky jedince ztotožňovaného s knížetem Spytihněvem I. († 915) se autoři pokusili přehodnotit výsledky z hlediska reliability použitých metod a ukázat na některá jejich omezení vyplývající z rozvoje oboru. Užití metod antropologického určení pohlaví a odhadu věku dožití dle kostry musí provázet statistická indukce, při níž se uplatňují dva základní a zároveň protichůdně působící principy – přesnost a spolehlivost. Je úkolem biologického antropologa zvážit výpovědní hodnotu znaků, které jsou v konkrétním případě na skeletu zachovány, a nabídnout archeologovi takovou odpověď, která optimalizuje vztah přesnosti a spolehlivosti. Rozvoj znaků na kostře, která je přisuzována knížeti Spytihněvovi I., přesný a zároveň spolehlivý odhad dožití neumožňuje. Z těchto důvodů autoři považují oba předchozí odhady věku dožití za přesné, avšak značně nespolehlivé. V posledním desetiletí biologická antropologie dospěla k závěrům, že výpovědní hodnota metod odhadu věku dožití podle kostry neumožnuje tak přesné a spolehlivé zařazení jedinců do úzkých věkových tříd, jak se dříve praktikovalo. Tato skutečnost v důsledku omezuje i platnost výsledků některých postupů, jakož i kvantifikace úmrtnostních poměrů v pravěkých či středověkých populacích. and Given the pronounced differences in the estimates of the age at death of the skeletal remains of an individual identified with Prince Spytihněv I († 915), the authors attempted to reappraise the results from the point of view of the reliability of the methods used, and to show that the limitations of several spring from the development of the discipline. The anthropological methods of sex identification and estimation of age at death must be accompanied by statistical induction, in which two basic and antagonistic principles apply – precision and reliability. It is the task of the physical anthropologist to weight the value as evidence of the markers preserved on the skeleton in specific cases, and to offer the archaeologist an answer that optimises the relationship between precision and reliability. The development of the markers on the skeleton attributed to Spytihněv I does not allow for a precise and at the same time reliable estimate of age at death. For this reason, the authors hold both attempts at age estimation to date to be precise, but grossly unreliable. Over the last decade physical anthropology has advanced to conclude that the value as evidence of methods of age estimation from the skeleton does not allow such precise and reliable classification of individuals into narrow age categories, as was previously practised. The consequence of this fact is the limitation of the validity of the results of certain approaches, such as the quantification of mortality rates in prehistoric or medieval populations.