Příspěvek seznamuje čtenáře s hlavními závěry výzkumného projektu, který byl realizován v rámci diplomové práce. Autorka čtenářům představuje základní teoretické modely citové vazby v romantickém vztahu. Kvantitativní výzkum byl realizován na vzorku 258 respondentů z České republiky. Výsledky potvrzují předchozí zahraniční studie, podle kterých jsou jedinci s jistou citovou vazbou spokojenější než jedinci s nejistou citovou vazbou. Faktory citové vazby se ukázaly jako lepší prediktory spokojenosti ve vztahu než věk, pohlaví nebo druh vztahu respondenta (partnerský vztah / manželství)., The article informs the readers about main conclusions of the research, what was realized in pursuance of the thesis. The author acquaints the readers with the main theoretical models of attachment in romantic relationship. Quantitative research was conducted on a sample of 258 respondents from Czech Republic. The results confirm the former foreign researches of attachment, according to which more securely attached individuals are more satisfied in a relationship than those less securely attached. The factors of attachment have proved to be better predictors of relationship satisfaction than age, gender or type of relationship (couple relationship / marriage)., Komárková S., and Literatura
Článek poskytuje základní přehled o historii, hlavních výsledcích, současném stavu a dalších výhledech pražské (N = 98) a brněnské (N = 83) longitudinální studie celoživotního vývoje člověka, které trvají od r. 1956 (Praha), resp. 1961 (Brno). Obě studie navazují na longitudinální výzkumy psychického vývoje v dětství a adolescenci, které byly v šedesátých a sedmdesátých letech řešeny v Praze ve Státním zdravotním ústavu a v Brně v Psychologickém ústavu ČSAV. Nejprve podáváme informace o původních projektech, o procesu vyhledávání bývalých účastníků dětských studií a o charakteristikách současných výzkumných souborů. Dále uvádíme hlavní závěry z dosud uskutečněných etap výzkumu v dospělosti participantů. Pokud jde o současný status studií, od r. 2010 pražský a brněnský tým postupují koordinovaně a používají společnou metodiku. Na závěr podáváme informaci o výzkumných cílech další etapy studie, která je zaměřena na téma optimálního vývoje. and Studying human development longitudinaly: History, results, and perspectives of Prague and Brno studies on human life-span development
Paper gives an overview of brief history, main results, current status, and further perspectives of the Prague (N = 98) and Brno (N = 83) Longitudinal Studies on Life-span Development running since 1956 (Prague) and 1961 (Brno). These build upon the longitudinal studies of children carried in the National Institute of Public Health at Prague and Institute of Psychology of the Czechoslovak Academy of Sciences at Brno in the sixties and seventies. The paper starts with information about the original project and how we have searched for participants and built on current samples from the original cohorts. Then the main conclusions from the first two stages of the research in adulthood are reported. As to the current status of the studies, from 2010 both research teams act in a coordinated way and share common methodology. Finally, paper presents research plan for the next stage of the study focused on optimal development.
Dnešní podmínky na trhu vyžadují, aby vedoucí pracovníci neziskových organizací jednali stále více obchodním způsobem. Studie zjišťuje, zda vedoucí pracovníci neziskových organizací mají podobné dispozice k podnikatelskému jednání jako podnikatelé, ale jsou jinak motivováni. Při výzkumu byly pomocí standardních osobnostních testů a rozhovorů porovnány osobnostní rysy a vyjádřené motivy 72 vedoucích pracovníků neziskových organizací s 117 podnikateli. Obě skupiny vykazují podobné obecné a specificky podnikatelské osobnostní rysy, ale významně se liší, pokud jde o jejich motivaci. Zatímco motivace vedoucích pracovníků neziskových organizací pramení především ze smyslu jejich práce, podnikatelé jsou motivováni především nezávislostí a příjmem, které jim jejich práce poskytuje. Článek umožňuje lépe pochopit, kdo jsou vedoucí pracovníci neziskových organizací., Today's market conditions require nonprofit leaders to act in an increasingly business-like fashion. This study asks whether NPO leaders have a similar disposition to act entrepreneurially as for-profit entrepreneurs, but hold different underlying motives. For this purpose, the study contrasts a sample of 72 leaders of nonprofit organizations with 117 entrepreneurs on their personality traits and explicit motives using standard personality tests and interviews. Both groups exhibit similar general and entrepreneurship-specific personality traits but differ significantly regarding their motivation. While nonprofit leaders motivation stems primarily from the meaningfulness of their work; entrepreneurs are mainly motivated by the independence as well as by the income and profit provided by their work. This paper helps us understand who leaders of nonprofit organizations are., Martin Lukeš, Ute Stephan., and Obsahuje seznam literatury
Cieľ: Osobnostné charakteristiky môžu významným spôsobom ovplyvňovať individuálne schopnosti jedinca zvládať vyhorenie. Cieľom tejto výskumnej štúdie bolo preskúmať vzťah medzi osobnostnými charakteristikami sebaúcty a zmyslu pre integritu a syndrómom vyhorenia u študentov pomáhajúcich profesií. Metódy: Výskumu sa zúčastnilo 109 univerzitných študentov denného bakalárskeho štúdia odborov ošetrovateľstva, pôrodnej asistencie, verejného zdravotníctva a psychológie (priemerný vek 20,64±2,74; 86,1 % žien). Na meranie úrovne syndrómu vyhorenia bola použitá Škála syndrómu vyhorenia v škole (SBI); ďalej boli použité Antonovského škála zmyslu pre integritu (SOC) a Rosenbergova škála sebaúcty (RSS). Na štatistické spracovanie údajov bola použitá korelačná analýza (r) a viacnásobná lineárna regresná analýza. Výsledky: Bol zistený významný negatívny vzťah medzi syndrómom vyhorenia a osobnostnými charakteristikami sebaúcty (r = -0,33, P≤0,01) a zmyslom pre integritu (r = -0,40, P ≤ 0,01); teda vysoká sebaúcta a vysoká úroveň zmyslu pre integritu bola spojená s nižším vyhorením u študentov. Ako významný prediktor syndrómu vyhorenia v rámci regresnej analýzy sa ukázal najmä zmysel pre integritu (β = -0,36; 95 % konfidenčný interval: -0,50, -0,06). Záver: Osobnostné faktory sa ukázali ako významne prepojené so syndrómom vyhorenia u študentov. Keďže predispozície využívané pri zvládaní nárokov štúdia majú tendenciu pretrvávať aj neskôr počas profesionálnej praxe, je možné predpokladať, že zlepšovanie zručností zvládania stresu u študentov je užitočné v prevencii neskoršieho výskytu vyhorenia., Aim: Personality characteristic might be important factors influencing the individual abilities to cope with the burnout syndrome. Aim of the study was to examine the relationship between personality factors such as self-evaluation and sense of coherence and burnout syndrome among university students of helping professions. Methods: Together 109 university students of nursing, obstetrics, public health and psychology were included in the study (average age 20.64 ±2.74, 86.1% females). Scale Burnout Inventory (SBI) in the school was used for assessing the burnout levels. Sense of Coherence Questionnaire (SOC) and Rosenberger’s Self Esteem Scale (SES) were used as well. Correlation analysis (r) and multiple linear regression analysis were used for statistical analysis of results. Results: Significant negative relationship was found between burnout syndrome and self esteem (r = -0.33, P ≤ 0.01), as well as sense of coherence (r = -0.40, P ≤ 0.01); it means that higher levels of self esteem and sense of coherence was associated with lower burnout syndrome levels among students. In the linear regression model, burnout syndrome was significantly predicted by sense of coherence (β = -0.36; 95% Confidence Interval: - 0.50, -0.06). Conclusion: Personality characteristics were found to be significantly associated with the burnout levels in our study. As coping strategies applied during the study tend to be significantly associated with the strategies later applied at work, it is possible to assume that improving stress managing competences among students will be useful in prevention of later burnout syndrome onset., Zuzana Škodová, Ľubica Bánovčinová, and Literatura
Výzkumná studie se zaměřuje na osobnost odsouzených žen a má explorační charakter. Osobnost byla zkoumána pomocí Cloningerova osobnostního dotazníku temperamentu a charakteru (TCI-R). Výzkum byl proveden ve věznici Světlá nad Sázavou a vzorek zahrnoval 263 odsouzených žen. Analýza dat se soustředila na identifikaci rozdílů v osobnostních dimenzích mezi kriminální a nekriminální ženskou populací. Celkem bylo identifikováno pět osobnostních dimenzí, ve kterých se kriminální ženská populace statisticky významně liší od normy – Vyhledávání nového, Závislost na odměně, Odolnost, Sebeřízení a Sebepřesah. and The research study concentrated on the personality of convicted women and has an exploratory character. The personality was examined by the Cloningers´ Temperament and Character Inventory – revised (TCI-R). The research took place in Prison Světlá nad Sázavou and the sample included 263 convicted women. Data analysis was focused on identifying personality differences in the dimensions between criminal and non-criminal female populations. Overall, five personality dimensions were identified in which the criminal female population statistically significantly differs from the norm – Novelty seeking, Reward dependence, Persistence, Self-directedness, and Selftranscendence.
Předkládaný článek se zaměřuje na osobnostní vlastnosti a na výkonovou motivaci úspěšných manažerů. Ověřujeme, jestli existují významné rozdíly v osobnostní struktuře a výkonové motivaci mezi manažery v podnikatelském sektoru a v neziskových organizacích.
Používáme testovou baterii, která se skládá ze dvou testů - NEO pětifaktorový osobnostní inventář a LMI – motivace k výkonu.
Výzkumný soubor tvoří 134 manažerů střední a vrcholové úrovně, 71 manažerů pochází z prostředí podnikatelského sektoru, 63 manažerů působí v nestátních neziskových organizacích.
Z výsledků konstatujeme, že mezi oběma skupinami manažerů jsou statisticky významné rozdíly ve všech sledovaných škálách pro osobnostní charakteristiky, kromě škály neuroticismu. V charakteristikách výkonové motivace výsledky studie rovněž prokázaly statisticky významné rozdíly mezi oběma skupinami manažerů ve všech sledovaných škálách pro motivaci k výkonu, kromě škály kompenzační úsilí. Uzavíráme, že manažeři neziskových organizací a manažeři podnikatelského prostředí se liší jak v osobnostních charakteristikách, tak také ve struktuře výkonové motivace. and Background: Our contribution focuses on leadership effectiveness in organisations from manager’s point of view. We concentrate on personality traits and achievement motivation of successful managers. We try to verify if there is a significant difference in personality structure, achievement and work motivation between managers working in NGOs and managers working in business. Furthermore, we specify characteristic personality traits and the structure of achievement motivation for both groups – managers in business and managers in NGOs.
Methods: we used test battery of two standardizes psychometric tests: NEO Big Five Personality Inventory and Achievement Motivation Test (LMI).
Explorative sample: included 134 managers (middle level and top level) – 71 working in business, 63 working in NGOs.
Outcomes: In both measured characteristics – personality traits and achievement motivation – we found significant differences between the two groups of managers (except for neuroticism scale and compensatory effort scale). We can conclude that there are differences in personality structure and achievement motivation between managers working in NGOs and managers working in business.
Článek se věnuje popisu osobnosti pachatelů vloupání. Osobnost pachatelů byla zkoumána pomocí Clonigerova dotazníku temperamentu a charakteru (TCI-r). Výzkum se konal v 19 věznicích v České republice a soubor obsahoval 149 pachatelů. Analýza dat byla zaměřena na zjištění prevalence charakterových a temperamentových typů u pachatelů vloupání. Celkem bylo identifikováno 10 pachatelů s extrémním typem osobnosti, 29 pachatelů s výrazným typem osobnosti a 51 pachatelů s mírným typem osobnosti. 24 pachatelů bylo identifikováno jako flexibilních a 26 bylo identifikováno s poruchou osobnosti. Celkově daná populace obsahuje více flexibilních a „mírných“ jedinců než uvádí Cloninger et al. Článek představuje explorativní studii, jejíž cílem je detailně popsat osobnostní charakteristiky pachatelů.
Studie navazuje na předchozí studii věnovanou teoriím a modelům posttraumatického rozvoje osobnosti. Tato studie podává přehled nejčastějších kvantitativních i kvalitativních metod pro diagnostikování posttraumatického rozvoje a diskutuje metodologické problémy, s nimiž se měření pozitivních změn potýká. Upozorňuje, že posttraumatický rozvoj má z věcného i výzkumného hlediska širší kontext: netýká se jen jedince, ale také skupiny a lidského společenství; netýká se jen aktuálních zážitků aktérů, ale celé jejich životní cesty; netýká se jen jedné generace, ale lze o něm uvažovat i z pohledu vývoje lidského druhu. S oporou o práce Christophera (2004) studie poukazuje na širší bio-psycho-sociálně-vývojový kontext vyrovnávání se člověka s traumaty, která život přináší. Zvláštní pozornost věnuje studie cíleným intervencím. Připomíná, že terapeut má k dispozici v zásadě dva přístupy: jeden je obecný pro všechny posttraumatické intervence, zatímco druhý je specifický právě pro posttraumatický rozvoj. Na příkladech z literatury ukazuje, jak mohou příslušníci pomáhajících profesí napomoci jedincům vyrovnávajícím se s traumatem, aby se nejen vrátili na úroveň před traumatem, ale dostali se i nad ni, aby našli nový smysl života.
Cílem výzkumu bylo zkoumat rozdíly v osobnosti a sociálních dovednostech u studentů exaktních a humanitních věd. Výzkumný soubor sestával z 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky, kterým byla administrována česká verze NEO osobnostního inventáře (NEO-FFI) a český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI). Výsledky nasvědčují tomu, že studenti psychologie jsou otevřenější vůči novým zkušenostem a méně neurotičtí než studenti matematiky a informatiky. Studenti psychologie skórovali signifikantně výše ve škálách emoční senzitivity, sociální kontroly i v souhrnných škálách celkových emočních a sociálních dovedností. Studenti matematiky a informatiky měli významně vyšší skór ve škále sociální vnímavosti. Byly nalezeny také signifikantní rodové rozdíly: ženy skórovaly výše než muži zejména v senzitivitě a emoční expresivitě. Český překlad Inventáře sociálních dovedností se jeví jako užitečná výzkumná metoda.