Přestoţe lidé s mentálním postiţením trpí častěji neţ většina populace přidruţenou duševní poruchou, není této oblasti v odborné literatuře věnováno mnoho pozornosti. Podobně není snadné nalézt odborníka, který má praktické zkušenosti s péčí o tuto specifickou skupinu. Nezájem o problematiku můţe být částečně zakotven v tradici sociálních sluţeb, která někdy připisuje symptomy duševní nemoci diagnóze mentální retardace. V teoretickém přehledu nabízíme pohled na prevalenci přidruţené duševní poruchy v souvislostech změn posledních dvou desetiletí. Vlastní explorativní výzkum vychází z polostrukturovaných rozhovorů a ukazuje, jak lidé s mírným stupněm mentálního postiţení (N=8) vnímají odbornou péči: uvědomují si svoji aktivní roli v procesu intervence, dovedou vyjádřit a zdůvodnit spokojenost nebo nespokojenost s intervencí. Důleţitým kriteriem hodnocení je pro ně kvalita vztahu s odborníkem a komunikace respektující specifika jejich postiţení. U většiny respondentů hraje profesionální péče důleţitou roli v jejich systému sociální opory. and People with intellectual disability (ID) suffer from mental illness more often than general population. This fact is not always reflected in the Czech research literature: the psychiatric problems of people with ID are underrepresented. Similarly, it is not easy to find an expert practitioner for this specific group. A lack of interest may be partly rooted in a common practice of social services which sometimes fail to differentiate between symptoms of mental disease and consequences of mental retardation. Our study focuses on dual diagnosis prevalence in the context of changes of last two decades. We present a picture of mental health care for people with ID based on their own perceptions which we obtained from semi-structured face-to-face interviews (N=8). Results show that our respondents realize their own active role in the process of intervention. They are able to express and explain their satisfaction or discontent. A quality of relation with a specialist and a communication respecting specifics of their ID appeared to be important criteria of their evaluations. Professional care plays a significant social support role for most of our respondents.
Role gynekologa je mimořádná z hlediska psychologických nároků, které jsou na specialisty kladeny při péči o gynekologické pacientky. Empirické výzkumy podporují teorie vhodnosti komplexní práce s člověkem (zahrnující biopsychosociální aspekty). Psychologie jako servisní obor může poskytnout podporu pro specialisty v oboru gynekologie v podobě integrace do systémové odborné týmové práce. Pomůže tak dostát komplexnímu modelu péče o pacientku. Klíčová slova: péče o duševní zdraví – komplexní péče – biopsychosociální aspekty – psychologická role gynekologa – psychologie – systémová odborná týmová péče, The role of gynecologists is special because of psychological demands. Scientific researches subscribe to suitability the complex care (including biopsychosocial aspects) for patients. Psychology can provide for gynecologists support in the form of integration to systemic expert team work and helps them to fulfill the complex model of care. Key words: integration to systemic expert team work – mental health care – psychological role of gynecologists – psychology – complex care – biopsychosocial aspects, and Lucie Nápravová