Search

Start Over Subject philosophy Date Unknown

112. Nekonečné metamorfózy kritické teorie

Creator:
Michael Hauser
Type:
article, diskuse, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, Hrubec, teorie uznání, kritická teorie, marxismus, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
řednosti recenzované knihy jsou následující. Autor rozvíjí svou vlastní teorii a zaujímá kritický postoj k takovým autoritám politické filosofie, jakými jsou Rawls, Taylor či Honneth. Dále je to systematičnost výkladu. Tato studie se zaměřuje především na sporné body Hrubcova díla. Kritika je příliš vázána na pospolitost. V knize se objevuje komunitaristická tendence vzdálená tradici kritické teorie. Autor nepromýšlí vztah mezi pospolitostí a společností. Zásadním problémem je, že Marek Hrubec sice rozšiřuje zorné pole současné kritické teorie o témata první generace frankfurtské školy, např. o společenské struktury nebo obsahovou normativitu (spravedlivá a svobodná společnost), ale uchopuje je prostřednictvím Honnethovy a Taylorovy teorie uznání, která pro svůj formální charakter běží mimo ně. Tato témata tak zůstávají v teoretickém vakuu., The book under review has the following merits: the author develops his own theory and adopts a critical approach to such authorities in political philosophy as Rawls, Taylor, and Honneth; in addition the account given is systematic. This study concentrates primarily on the controversial points of Hrubec’s work. The critique is overly concerned with solidarity. In the book there are to be found communitarian tendencies that are foreign to the tradition of critical theory. The author has not thought through the relationship between solidarity and society. The basic problem is that Marek Hrubec, though he widens the view of contemporary critical theory so as to address themes in the first generation of the Frankfurt School, such as social structures and content normativity (a just and free society), understands these themes by means of Honneth’s and Taylor’s theory of recognition which, because of its formal character, is not relevant to them. These themes therefore remain in a theoretical vacuum., and Michael Hauser.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

114. Noc filozofie / Nuit de la philosophie

Creator:
Olivová, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, filozofie, philosophy, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Noc ze čtvrtka 16. na pátek 17. června 2016 byla v hlavním městě ČR naprosto výjimečná: byla totiž svědkem první „Noci filozofie/Nuit de la philosophie“ v Praze a ve střední Evropě., From June 16 to 17, 2016, the Night of Philosophy presented a wide audience with a round-the-clock program of short and long lectures, debates, readings, art shows and performances, screenings and concerts gathering 55 leading international philosophers from the Czech Republic, France, Hungary, Poland and Slovakia who focused on the topic Images, Sciences and Politics. This very first Night of Philosophy in Prague, organized by the CEFRES Platform with the support of the French Institute and under the patronage of the Czech ministers of Culture (MK), Education (MŠMT) and Foreign affairs (MZV), took place in two locations: the Trade Fair Palace of the National Gallery in Prague and the Faculty of Arts of Charles University in Prague., and Jana Olivová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

115. Normativita života a společenská normalizace

Creator:
Ondřej Švec
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, norma, normativita, jedinec, Georges Canguilhem, Michel Foucault, norms, normativity, individual, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Předložený článek si na základě rozboru hlavních motivů ve Foucaultově a Canguilhemově pojetí norem klade za cíl vymezit, jaká je vzájemná vazba mezi biologickou a společenskou normativitou a jakým typem moci na nás normy vlastně působí. V souladu s interpretací navrženou Pierrem Macherey se pokusíme sílu norem vystihnout v termínech jejich „imanence a produktivity" a ukázat, proč nelze normy chápat dle modelu zákona, který by ke svému předmětu přistupoval zvnějšku. Poslední část pak přináší odpověď na otázku, jaký typ individualizace či subjektivizace toto pojetí diskvalifikuje a jaké možnosti ponechává pro svébytnou singularitu v rámci normativního pole., The present paper is based on the analysis of Georges Canguilhem's and Michel Foucault's conception of norms and seeks to define the reciprocal relation between biological and social normativity. Both Canguilhem and Foucault are challenging our usual ideas about the manner in which the norms are exercising their power upon us. Following the interpretation proposed by Pierre Macherey, the paper tries to define the power of norms in terms of their "immanence and productivity". Such a conception prevents us from understanding the norm according to the model of Law, which is imposed on its subjects from outside. The final part of the paper seeks to determine, which kind of individualization or subjectivation this new concept of norms disqualifies and which possibilities does it leave open for autonomous singularity within the normative field., and Ondřej Švec.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

116. Normatívnosť tvrdenia

Creator:
Koreň, Ladislav
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, tvrdenie, normy, odôvodnenie, poznanie, assertion, norms, inferentialism, knowledge, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Cieľom štúdie je vysvetliť motiváciu a podstatu filozofických koncepcií, podľa ktorých je tvrdenie normatívny fenomén. Začnem tým, že zmapujem kľúčové myšlienky k problematike tvrdenia, a lokalizujem typické normatívne prístupy. Potom rozoberiem, čo vlastne znamená povedať, že tvrdenie je normatívnym fenoménom špecifického druhu, a predložím špekulatívno-hypotetickú rekonštrukciu genézy tvrdiacej jazykovej hry - presnejšie, jej protoformy - ktorá by mala vyzdvihnúť jej charakteristické sociálno-normatívne aspekty. Na tomto základe postavím kritické porovnanie dvoch reprezentatívnych normatívnych prístupov k tvrdeniu: pragmatického inferencializmu Roberta Brandoma a Knowledge Account of Assertion Timothyho Williamsona. Budem argumentovať, že Brandomov prístup adekvátnejšie vystihuje sociálnu povahu tvrdenia, esenciálnu pre túto rečovú hru., My aim in this study is to explain both motivation and main ideas of those philosophical accounts of assertion that take it to be a normative phenomenon. I first draw a map of key ideas pertaining to the problem and localize on it typical normative accounts. Then I take up the issue of what it means to say that assertion is a normative phenomenon, putting forward a speculative-hypothetical reconstruction of the genesis of the assertoric game - or, rather, its protoform - to bring to the fore social-normative aspects characteristic of it. This will provide the basis for a critical comparison of two representative normative approaches to assertion: pragmatic inferentialism of Robert Brandom, and Knowledge Account of Assertion of Timothy Williamson. I shall argue that Brandom's normative approach to assertion is superior, as it much better accounts for a social dimension of assertion that is essential to this language game., and Ladislav Koreň.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

117. Nový věk v dějinách filosofie: světový dialog mezi filosofickými tradicemi

Creator:
Enrique Dussel
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Tento text vychází z následujících tezí: 1. Lidstvo vždy hledalo odpovědi na určité stěžejní otázky, které jsou přítomny ve všech kulturách. 2. Tato „lidská racionalita“ historicky nabývala dvou forem: mytologických narativů a filosofických kategorických diskursů. 3. V každém případě existují formální universální aspekty, v rámci kterých se mohou všechny regionální filosofie setkat, a které na abstraktní rovině odpovídají na stěžejní otázky. 4. Všechny tyto momenty otevírají bránu novému věku inter-filosofického dialogu, který respektuje rozdíly a je schopen se poučit z užitečných objevů ostatních tradic. 5. Nový filosofický projekt musí být rozvinut tak, aby byl schopen pomocí vytváření globálního trans-moderního pluriversalismu překročit eurocentrickou filosofickou modernitu. Tento transmoderní pluriversalismus musí vycházet ze zdrojů periferní, podřízené (subaltern) a postkoloniální filosofie jako takové, které byly modernitou „odložené“., This paper argues the following points: all of humanity has always sought to address core universal problems that are present in all cultures; this human rationality has historically assumed two forms: mythological narratives and categorical philosophical discourses; in every case there are formal universal aspects in which all regional philosophies can coincide, and which respond to the core problems at an abstract level; all of this is an impulse for the entry into a new age of inter-philosophical dialogue, respectful of differences and ready to learn from the useful discoveries of other traditions; and a new philosophical project must be developed that is capable of going beyond Eurocentric philosophical Modernity by shaping a global trans-modern pluriverse, drawing upon the (by Modernity) discarded resources of peripheral, subordinate, post-colonial philosophies., and Enrique Dussel.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

118. O dialektickom charaktere Antisthenovho „Aianta“ a „Odyssea“

Creator:
Vladislav Suvák
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, Antisthenés (Aias a Odysseus), Xenofón, Platón, dialektika, rétorika, sókratovská etika, Antisthenes (Ajax and Odysseus), Xenophon, Plato, dialectic, rhetoric, Socratic ethics, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Cieľom tejto štúdie je uvedenie Antisthenových rečí Aias a Odysseus do širšieho kontextu sókratovskej literatúry. Výklad vychádza z otázky, či je možné čítať tieto reči z hľadiska sókratovskej dialektiky. Prvá časť pripomína diferenciu medzi rétorikou a dialektikou, ktorú naznačuje Platón v Prótagorovi, keď stavia do protikladu dlhú monologickú reč (makros logos) a krátku dialogickú reč (brachylogia). Druhá časť sa venuje výkladu niektorých Antisthenových zlomkov, ktoré naznačujú, že Antisthenés spájal brachylogiu so skúmaním zdatnosti (areté), ale zároveň kritizoval Platónove pokusy o jej esencialistické uchopenie. Proti Platónovi namieril zrejme aj svoj koncept oikeios logos a tézu o nemožnosti sporu, ktorú by sme mohli uchopiť pomocou sókratovského učenia o škodlivosti nevedenia. Posledná časť sa zaoberá viacerými aspektmi Antisthenových rečí, dáva ich do vzťahu s predošlým výkladom a poukazuje na ich dialektický charakter, ako aj na Antisthenovo osobité poňatie vzťahu medzi rétorikou a dialektikou., The aim of this study is to introduce Antisthenes’ declamations Ajax and Odysseus into the wider context of Socratic literature. The interpretation has as its starting point the question of whether it is possible to read these declamations from the viewpoint of Socratic dialectic. The first part reminds us of the difference between rhetoric and dialectic, which Plato adumbrated in the Protagoras, where the long monological declamation (makros logos) is opposed to the short dialogical declamation (brachulogia). The second part is devoted to the interpretation of some of Antisthenes’ fragments which adumbrate how Antisthenes connects brachulogia with the investigation of virtue (aretē), but at the same time criticised Plato’s attempts to find an essentialist understanding of them. It was against Plato that he evidently aimed his concept oikeios logos and the thesis concerning the impossibility of contradiction, which we might understand with the help of the Socratic doctrine of the harmfulness of unknowing. The last part tackles the various aspects of Antisthenes’ declamations, relates them to the foregoing interpretation and shows their dialectical character, as well as Antisthenes’ peculiar understanding of the relation between rhetoric and dialectic., and Vladislav Suvák.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

119. O dvou kulturách před sto lety

Creator:
Jan Janko
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Esejem Jana Janka připomínáme uplynulé 50. výročí slavné „Rede Lecture“ C. P. Snowa nazvané „Dvě kultury“ – přednáška byla násle- dovně publikována pod názvem Dvě kultury a vědecká revoluce (Cambridge: Cambridge University Press 1959) a autor se k ní vrátil a některé z jejich tezí revidoval v knize Dvě kultury a druhý pohled: rozšířená verze dvou kultur a vědecké revoluce (Cambridge: Cambridge University Press 1963). Jakkoli byla Snowova teze o mezeře mezi uměním, literaturou a humanitní vzdělaností na straně jedné a přírodními vědami na straně druhé mnohými zpochybňována a kritizována, představovala a stále představuje (především v anglosaském světě) jeden z nejvýraznějších podnětů pro úvahy o společenském postavení a funkcích vědy a vztazích mezi různými vědními disciplínami. and Jan Janko.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

120. O idealizácii v exaktných vedách

Creator:
Ladislav Kvasz
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, Husserl, Edmund, 1859-1938, McMullin, Ernan, 1924-2011, filozofie, philosophy, deformative idealization, Galilean idealization, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Filozofická analýza procesu idealizácie je rozvíjaná v dvoch nezávislých smeroch. V rámci analytickej filozofie vedy je idealizácia chápaná ako zjednodušenie či deformácia opisu určitého javu či prírodného zákona. V rámci fenomenologickej tradície je idealizácia chápaná ako kvantifikácia určitého fenoménu žitého sveta. Cieľom predkladanej state je obe tieto pojatia idealizácie stručne predstaviť a pokúsiť sa objasniť ich vzájomný vzťah. V závere state je načrtnuté tretie pojatie idealizácie, ktorému zatiaľ v literatúre nebola venovaná pozornosť., The philosophical analysis of the process of idealisation has developed in two independent directions. In the framework of analytical philosophy of science, idealisation is understood as a simplification or deformation of the description of a certain appearance or natural law. In the framework of the phenomenological tradition idealisation is understood as the quantification of a certain phenomenon of the life-world. The aim of this paper is to give an exposition of these two conceptions of idealisation and to attempt to clarify their mutual relation. In conclusion I sketch a third conception of idealisation which has not received attention in the literature., and Ladislav Kvasz.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public