Search

Start Over Subject philosophy Date Unknown

32. Darwinismus a portmannismus: střetnutí nesouměřitelných biologických paradigmat?

Creator:
Filip Jaroš
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, Portmann, darwinismus, selekce, testovatelnost teorií, paradigma, Darwinism;, selection, stability of theories, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Tzv. portmannismus je specifický, v biologii kořenící myšlenkový směr, jehož dosah je v současné době omezen převážně na české země. Řada prací ukazuje, že na platformě Portmannových myšlenek vznikla v Čechách originální myšlenková škola. Portmann uznával Darwinovu teorii, upozorňoval však na množství jevů, které si žádají interpretaci nad rámec známých darwinistických mechanismů. Mezi zastánci Portmannovy nauky a hlavním proudem (neo) darwinistů existuje napětí vyrůstající z různých pojetích vědy. Portmannismus je často považován za nauku mířící mimo oblast vědy. Analýza se zabývá oprávněností takových poukazů a zasazuje je do kontextu teorie vědy. Ukazuje, že přes rozdíly v cílech a užitích metodologických prostředků není hranice mezi oběma přístupy ostře dána. Připomíná skutečnost, že od doby přenesení Portmannových myšlenek do českých zemí došlo ke generační obměně jejich nositelů. Portmannismus lze z hledisek teoretických, faktických i sociálních do jisté míry smířit s hlavním proudem vědy., The article examines the possibility of cultivating biology inspired by a biologist A. Portmann. The problem is to some extent limited to the Czech language area, where Portmann’s ideas are relatively well established. The paper analyses the causes of latent tension between so-called Darwinists and Portmannists. It must be emphasized that Portmann did not disregard Darwin’s theory. The article aims to show that Portmann’s ideas transcend traditional Darwinian reduction of life form to adaptive function. Divergence of these schools of thought comes from different opinions on the nature of science. Th e paper shows how the dissimilarities of aims and means of biological exploration lead to different conclusions about living creatures. For research that would grow out of Portmann’s ideas, it is necessary not to consider Darwinism as a competitor, but as a thought-provoking partner for a dialogue., and Filip Jaroš.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

33. Dějiny a problém zla. Hegelova teodicea

Creator:
Ivan Landa
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Záměrem této studie je interpretovat Hegelovu tezi, že filosofie dějin je teodiceou. Interpretace postupuje v několika krocích: (1) Na příkladu Hegelovy formulace problému zla ukazuji, že jsou v ní přítomny dvě roviny: teoretická a praktická. Hegel se na jedné straně domnívá, že dějiny jsou přístupné rozumovému poznání, a na druhé straně je přesvědčen, že toto poznání může v důsledku vést ke smíření myšlení a skutečnosti, resp. člověka a světa (včetně existujícího zla). (2) Uvedené domněnky objasňuji v kontextu teze týkající se přítomnosti rozumu v dějinách, přičemž seznamuji s Hegelovou koncepcí rozumu. (3) Následně rozlišuji dva výkladové modely minulých a přítomných událostí: mechanistický a teleologický. Toto rozlišení je mj. motivováno dvěma skutečnostmi: za prvé tím, že dějinní aktéři jednají intencionálně, a za druhé tím, že v tomto svém jednání nevědomě uskutečňují svou povahu, kterou je svoboda. (4) Tezi, že filosofie dějin je teodiceou, se v dalším pokouším odstínit od moralismu a fatalismu. (5) Na závěr uvádím důvody v neprospěch instrumentalistické interpretace Hegelovy filosofie dějin., The aim of this paper is to develop Hegel’s thesis that the philosophy of history is a theodicy. My interpretation proceeds by several steps: Firstly, I examine Hegel’s formulation of the problem of evil and show that his solution has two interconnected dimensions: theoretical and practical. Accordingly, it operates with two presuppositions: (a) history is accessible to rational inquiry, and (b) this kind of inquiry can recon­cile a man with the actual world, including existent evil. My next step is to further develop the first presupposition in the context of the thesis about reason in history, and I analyse Hegel’s peculiar understanding of “reason”. I then distinguish two ways of explaining present and past events: mechanical and teleological, and I clarify why teleological explanations are unavoidable. Within the teleological I differentiate two models: intentional and functional. This distinction is motivated by two circumstances: (1) historical agents act intentionally, and in doing so (2) they also unintentionally actualize their own nature, i.e. freedom. Subsequently, I approach the thesis about the philosophy of history as a theodicy. I contrast Hegel´s own position to moralism and fatalism. The last section gives some reasons against an instrumentalist interpretation of Hegel’s philosophy of history., and Ivan Landa.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

35. Does systems differentiation present a risk for contemporary society?

Creator:
Jiří Šubrt
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, systems differentiation, subsystems, self-reference, media, codes, risk, supervision, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
For Niklas Luhmann modern society is a functionally differentiated society, i. e. it is composed of heterogeneous but equal parts which are relatively independent and are defined as social subsystems. Luhmann’s analysis presents contemporary society as a whole differentiated into functionally dependent yet autonomous sub-systems that constitute neighbouring worlds for each other. This raises the question of the existence or non-existence of potential unifying forces or integration mechanisms. In Luhmann’s view the main problem is the non-existence of means of “metacommunication”. The development of specialised media and codes in the individual sub-systems increases the overall complexity of the social system, but does not entail the metacom¬munication that would make possible the self-observation and self-reference of the social system as a whole. and Jiří Šubrt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

36. Doleželovy fikční světy

Creator:
Bohumil Fořt
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Teorie fikčních světů se ve světovém kontextu rozvíjí od sedmdesátých let minulého století a od svých počátků je inspirována nejrůznějšími logickými a filozofickými koncepty. Dnes její plně ustavená forma nabízí konkrétní nástroje a strategie vhodné pro řešení široké škály literárně teoretických problémů. Samotné založení teorie fikčních světů je spojeno se jménem Lubomíra Doležela, který později její vývoj obohacuje o klíčové rozlišení mezi extensionální a intensionální strukturou fikčních světů. Tato distinkce rozvíjí budoucí instrumentální potenciál celé teorie. Nicméně i díky Doleželovu následnému bádání v oblasti fikčních a historických narativů se jedním ze současných použití této teorie stala její aplikace na otázky identity literatury a podstaty fikce a fikčnosti literárních děl., The theory of fictional worlds has developed, in the world context, since the 1970s and has, from its beginnings, been inspired by various logical and philosophical concepts. Today, in its fully established form, it offers concrete instruments and strategies suited to the solution of a wide range of literary-theoretical problems. The actual founding of the theory of fictional worlds is linked with the name of Lubomír Doležel, who later enriched its development with the key distinction between the extensional and intensional structures of fictional worlds. This distinction has enhanced the future instrumental potential of the whole theory. Nevertheless, due also to Doležel’s subsequent research in the area of fictional and historical narratives, one contemporary use of this theory has become its application to the questions of the identity of literature and the basis of fiction and the fictionality of literary works., and Bohumil Fořt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

38. Durdík a Hostinský: počátky darwinismu v Čechách

Creator:
Stibral, Karel
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, český darwinismus, estetika, Durdík, Hostinský, Czech Darwinism, aesthetics, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Text se zaměřuje na při jetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy un verzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu (na rozdíl od tehdejších biologů působících v Čechách). Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah k Darwinově výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků (Tyrš, Klácel, Volek)., The text is focused on the acceptance and perception of Darwinism in 19th-century Bohemia, when the diffusion and interpretation of Darwin’s teachings were paradoxical connected with two professors of aesthetics from Charles-Ferdinand University in Prague, Josef Durdík and Otakar Hostinský. Although they somewhat simplified the theory of natural selection, they understood Darwin’s theory to be the arrival of a new paradigm (in contrast to contemporary biologists working in the Czech lands). This text presents and compares both aestheticians’ interpretations of Darwinism, mainly their stance on the theory of natural selection, the possibilities for applying this theory to aesthetics and art theory, as well as their relationship to Darwin’s interpretation of aesthetic phenomena in nature. As a supplement, a short emphasis on Darwin’s teaching in texts of other Czech aesteticians (Tyrš, Klácel, Vol ek) follows., and Karel Stibral.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

39. Ethik der Technik als Ausgangspunkt für die Praxis der Technikfolgenbeurteilung

Creator:
Machleidt, Petr
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, ethics of technology, technology assessment, respon sibility, technological culture, values, sustainable development, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
This article concentrates on development of the mutual relations between ethics of technology (taken as a philosophical discipline) and so called technology assessment (as a branch dealing with multi- and transdisciplinary socio-scientific issues). It shows both identical and different signs of the interactions on examples taken from Germany and from the Czech Republic. Discussion on technology in Germany is noted for its strong moral charge - we can find here both enthusiasm for technology as well as very clean cut anti-technology attitudes. As for the Czech environment, there comes to mutual mixing of various attitudes - we can trace here inspiration taken from other countries - for example from France. The original contribution of the Czech way of thinking in the field of philosophy on technology in relation to ethics represents also so called conception of laboretism. Globally said, it appears that disputes over technology have their cause in various ethical attitudes of interested stakeholders. But different conceptions of what is and/or what is not ethical can be and should be analysed by rational means. Various practical objectives of the social technology assessment should not displace ethics in technology as a methodology of discursive management of technology conflicts. Scientific consultancy has to comprise both its descriptive and prescriptive aspects. It gives a new sense to interdisciplinary co-operation among various scientific disciplines and science and technology ethics. and Petr Machleidt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

40. Evropská občanská společnost a taylorovská inspirace: veřejné sféry a identity v proměnách evropeizace

Creator:
Karel B. Müller
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, Charles Taylor, European civil society, European public sphere, European identity, Europeanisation, active border, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
This article examines Taylor’s approach to the conception of civil society and attempts to interpret the relation of this approach to contemporary debates on the forming of European civil society. By way of introduction, Taylor’s interpretation of the medieval socio-political assumptions for the creation of the extra-political public sphere is presented. Next, there is a discussion of Taylor’s interpretational conception of the two most significant traditions of civil society which take their rise from a confrontation with European enlightenment absolutism - the traditions of Locke and Montesquieu. The author attempts to make sense of the way in which Taylor’s approach resonates with the concept of civil society in discussions about the presuppositions and forms of the creation of the European public sphere and trans-national (European) identities as two key forms of European civil society. In conclusion, the concept of the active border is presented as a key matrix of the conceptual constellation of the public sphere, identity and Europeanisation., Karel B. Müller., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public