Search

Start Over Subject philosophy

62. Heideggerův výklad experimentálního charakteru novověké vědy

Creator:
Novák, Aleš
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, Heidegger, Newton, metafyzika, věda, experiment, hypotéza, čas, metaphysics, cience, hypothesis, time, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Martin Heidegger (1889 –1976) svým poukázáním na mathématický charakter novověké vědy vyostřil rozbor její bytnosti prostřednictvím výkladu klíčové části její metody, jež podle něj spočívá v "souvislosti hypo-téza-experiment“. V Heideggerově výkladu experimentální charakter novověké vědy znamená předchůdný metafyzický akt logického stanovení obecného porozumění významu "jsoucna“. Heidegger tedy analyzuje čtyři stupně konceptu "zakoušení“, jenž rozlišuje moderní vědu ode všech starších pojetí "vědy“. Ovšem vše, čeho chce Heidegger dosáhnout, je jasné nahlédnutí do podstaty časového charakteru "existence“., While showing the mathéma-character of modern science, Martin Heidegger (1889–1976) sharpens his analysis of its essence by interpreting the key part of its method, which he claims to consist of the “hypothesis-experiment complex”. In Heidegger’s interpretation, the experimental feature of modern science means the former metaphysical act of logical prescription for the general understanding of the meaning of “being”. Thus, Heidegger analyses the fourfold concept of “experience”, which distinguishes the modern science from all the older conceptions of “science”. Nevertheless, all what Heidegger ultimately tries to achieve, is to gain a clear insight into the essence of the temporal character of “being”., and Aleš Novák.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

63. Heideggerův výklad pojmu mathéma a mathématického charakteru novověké vědy

Creator:
Novák, Aleš
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, Heidegger, metafysika, věda, příroda, pravda, etaphysics, scienc, nature, truth, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Ve 30. letech 20. století se Martin Heidegger pokusil vysvětlit „dějiny Bytí“ vedoucí ke stavu, jejž nazýval „zapomněním Bytí“. Zaměřil se přitom na vliv moderní vědy, jež je podle něj jistým druhem metafyziky. Základní povaha moderní vědy podle Heideggera spočívá v jejím mathématickém charakteru. Řecký výraz " to mathéma“ znamená "to, co se lze naučit“ a "co je předchůdně známo“. Heideggerovým cílem je ukázat, že mathématický charakter moderní vědy rozhoduje o obecném chápání významu "bytí“ a že moderní věda nahrazuje metafyziku, v níž tkví její původ., In the mid of 1930s Martin Heidegger attempted to explain the “history of Being” leading to what he called “the oblivion of Being". In this he focused on the impact of modern science, which he grants to be a sort of metaphysics. According to Heidegger, the main feature of the modern science consists in what he calls the mathéma -character. Th e Greek word “to mathéma” means “that what can be learned” and “what must be know beforehand.” It is Heidegger’s intention to show that the mathéma-character of modern science is deciding about the general understanding of the meaning of “being” and that modern science is replacing the metaphysics, which is the origin of the modern science., and Aleš Novák.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

64. Hermeneutické aspekty Husserlovy fenomenologie

Creator:
Ďurďovič, Martin
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, genetická fenomenologie, teorie vnímání, hermeneutika, pasivní geneze, horizont, genetical phenomenology, the theory of perception, hermeneutics, passive genesis, horizon, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Cílem článku je postihnout nejdůležitější hermeneutické aspekty Husserlova myšlení, ukázat je v jejich vzájemné souvislosti a upozornit na to, že rozvoj hermeneutiky probíhal z podstatné části v návaznosti na Husserla a jako pokračování jeho snah jinými prostředky. Autor se zaměřuje na vyhodnocení hermeneutického smyslu vybraných aspektů Husserlovy fenomenologie, nikoli na podrobnou diskuzi jejího vnitřního vývoje. Článek shrnuje souvislosti Husserlova posunu od statické fenomenologie ke geneticky orientované fenomenologické analýze. Jako předstupeň uvedeného posunu je nejprve představena koncepce motivovanosti vnímání z Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii II. Následně autor na základě rozboru hlavních spisů pozdního Husserla charakterizuje koncepci genetické fenomenologie a analyzuje její hlavní pojmy: pojem pasivní geneze a zejména pojem horizontu. V závěru článku je nastíněna vazba mezi Husserlovou koncepcí genetické fenomenologie a pozicí hermeneutické fenomenologie, která byla postupně formulována M. Heideggerem, H.-G. Gadamerem a P. Ricoeurem., The aim of the article is to capture the most important hermeneutical aspects of Husse­rl’s thinking, to display them in their mutual relatedness, and to draw attention to the fact that the development of hermeneutics drew significantly on the work of Husserl and can be seen as a continuation of his endeavour by other means. The author focuses on an evaluation of the hermeneutical sense of selected aspects of Husserl’s phenomenology, rather than on a detailed discussion of its inner evolution. The article summarises the contexts of Husserl’s move from a static phenomenology to a genetically-orientated phenomenological analysis. As an introductory phase of the move in question, the conception of the motivated perception of the Ideas of a Pure Phenomenology and Phenomenological Philosophy II is presented. Subsequently the author, on the basis of the main works of the late Husserl, characterises the conception of the genetical phenomenology and analyses its main concepts: the concept of passive genesis, and especially the concept of horizon. In the conclusion of the article the connection between Husserl’s conception of genetical phenomenology and the position of hermeneutical phenomenology is sketched, as it is gradually formulated by M. Heidegger, H.-G. Gadamer and P. Ricoeur., and Martin Ďurďovič.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

65. Hledání odpovědi na Kantovu hádanku spojenou s realizací míru

Creator:
Impe, Stijn Van
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, perpetual peace, kingdom of virtue, ethical state, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
A thorough reading of the Idea of a Universal History with a Cosmopolitan Aim, The Conflict of the Faculties, Religion within the Boundaries of Mere Reason and Perpetual Peace shows that Kant embraces two distinct and opposing views on the historical-teleological sequence of establishing peace. According to the first view, the establishment of a political community anticipates the realization of peace, which in turn precedes the formation of an ethical commonwealth. However, according to the second view, the establishment of an ethical commonwealth assures the realization of peace. These opposite views can be reconciled by distinguishing three stages. First, a just political community secures a provisional legal peace that coercively guarantees external freedom and right. Secondly, legal peace in a political community makes it possible for man to realize his moral progress and to respect his moral maxims so that an ethical community is established. Finally, an ethical community upgrades merely legal peace into a moral - and truly perpetual - peace that is no longer based on mere self-interest in external freedom and right, but on communal moral dispositions concerned with inner freedom and virtue., Stijn Van Impe., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

66. Hraniční myšlení a požadavek rigorózní distinkce: k základům Patočkovy filosofie negativního platonismu

Creator:
Sladký, Pavel
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
negativní platonismus, Jan Patočka, metafyzika, filosofie, onticko-ontologická diference, tranzitivita, transcendence, negative Platonism, metaphysics, philosophy, ontic-ontological difference, transitivity, negativer Platonismus, Metaphysik, Philosophie, ontisch-ontologische Differenz, Transitivität, and Transzendenz
Language:
Czech
Description:
Článek se obrací k základům filosofie negativního platonismu Jana Patočky. Sleduje na jedné straně negativně-platónskou otázku po podstatě metafyziky a na straně druhé Patočkovu analýzu onticko‑ontologické diference jako fundamentu celého negativně-platónského projektu. Upozorňuje, že výrazem Patočkova hraničního postavení mezi metafyzikou a filosofií je dvojznačnost negativního platonismu, s níž ovšem nekoresponduje negativně-platónský požadavek jednoznačné onticko‑ontologické diference. Možné řešení tohoto problému hledá v Patočkově studii „Nadcivilizace a její vnitřní konflikt“, resp. v pojmu „veliké distinkce“. Té rozumí jako historickému předobrazu diference z pozdějších textů věnovaných negativnímu platonismu, interpretované jako chórismos., The article looks at the foundations of Jan Patočka’s philosophy of negative Platonism. On the one hand, it pursues the negative-Platonic question of the essence of metaphysics and, on the other, Patočka’s analysis of the ontic-ontological difference as the fundament of the whole negative-Platonic project. The author points out that the expression of Patočka’s borderline position between metaphysics and philosophy is the ambiguousness of negative Platonism, with which, however, the negative-Platonic requirement of a clear ontic-ontological difference does not correspond. He seeks a possible solution to this problem in Patočka’s study “Nadcivilizace a její vnitřní konflikt” (“Supercivilisation and its Inner Conflict“), especially in the notion of “large distinctions”. He understands this as a historical archetype of the difference from later texts devoted to negative Platonism, interpreted as chorismos., and Der Artikel befasst sich mit den Grundlagen der Philosophie des negativen Platonismus von Jan Patočka. Der Autor verfolgt einerseits die negativ-platonische Frage nach dem Wesen der Metaphysik und auf der anderen Seite Patočkas Analyse der ontisch‑ontologischen Differenz als Fundament des negativ-platonischen Projekts. Im Artikel wird darauf hingewiesen, dass die Doppeldeutigkeit des negativen Platonismus Ausdruck von Patočkas Grenzposition zwischen Metaphysik und Philosophie ist, wobei diese Doppeldeutigkeit freilich nicht mit der negativ-platonischen Forderung nach einer eindeutigen ontisch‑ontologischen Differenz korrespondiert. Eine mögliche Lösung sucht der Autor in Patočkas Studie: „Nadcivilizace a její vnitřní konflikt“ („Die Überzivilisation und ihr innerer Konflikt“) bzw. im Begriff „große Distinktion“. Unter diesem Begriff versteht der Autor als historisches Vorbild die Differenz aus späteren, dem negativen Platonismus gewidmeten Texten, die als Chorismos interpretiert werden.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

67. Idea silného hodnotenia a jej význam pre etiku

Creator:
Zuzana Paľovičová
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, strong evaluation, weak evaluation, value, morality, ethics, practical deliberation, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
This article aims to reconstruct Taylor’s concept of strong evaluation as a model of practical rationality. The concept of strong evaluation offers an attractive alternative to proceduralism, whether of a utilitarian or Kantian type, because it enables specific moral claims to be legitimised in the life of a person, and their justification does not abstract from the motivation of the person who lives in harmony with these standards. The sense of the concept of strong evaluation consists in its ability to highlight the all-transcending nature of values and evaluation in the real life. We will seek a response to the question of whether Taylor’s interpretation of the concept of strong evaluation is sufficiently broad as to cover the three relevant components of ethics: the question of values, moral norms and moral evaluation. With respect to this question we will also give an overview of Laitinen’s reinterpretation of this concept which, on the view of the author, illuminates the inner relations between the subject and morality and, by a treatment of the nature of moral norms in concepts or reasons for actions (as distinguished from the Kantian grounding of morality), points to the complementary nature of values and moral norms., Zuzana Palovičová., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

68. Individualizmus, ako ho nepoznáte

Creator:
Ľuboš Blaha
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, autorita, philosophy, authority, autoritářství, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Moderné individualistické ideológie na čele s neoliberalizmom považujú za zdroj väčšiny problémov štát, spoločnosť a komunitárne hodnoty. Aj totalitné a autoritárne režimy sú podľa klasikov liberalizmu výsledkom kolektivistických ideológií, ktoré si údajne nevážia človeka ako indivíduum. Vo svojom príspevku sa snažím ukázať, že presný opak je pravdou. Po prvé, pokúšam sa dokázať, že totalitné a autoritatívne prejavy sú vo svojej podstate vedľajším produktom individualistických, nie kolektivistických projektov. Atomizovaná masová spoločnosť, v ktorej prevládajú hodnoty individualizmu, inštrumentalizmu a konzumerizmu, vytvára predpoklady pre totalitné myslenie väčšmi než ktorákoľvek totalitná ideológia. Politický systém straníckej demokracie takisto prispieva k negatívnym prejavom autoritativizmu, ako aj ku vzniku rasistických predsudkov a totalitných ideológií, napr. fašizmu. V tejto súvislosti rozvíjam myšlienky vybraných predstaviteľov tzv. frankfurtskej školy (Herbert Marcuse), ale aj analýzy niektorých teoretikov totalitarizmu (Hannah Arendtová) či teoretikov sionizmu (Max Nordau, Nachman Syrkin). Po druhé, pokúšam sa ukázať, že kolektivistické ideológie zďaleka nemožno obviniť z toho, že by si nevážili jednotlivca, slobodu či individuálne ľudské práva. Na filozofickej problematike sociálnej spravodlivosti sa v rámci rawlsiánskeho a neomarxistického diskurzu snažím ukázať, že aj z individualistických východísk možno dospieť k veľmi egalitárskym teóriam a princípom spravodlivosti a dajú sa na nich postaviť aj koncepcie, ktoré by klasici liberalizmu označili za kolektivistické (napr. demokratický socializmus). V tejto časti svojej argumentácie vychádzam zo svojej monografie Späť k Marxovi? a v stručnosti predstavujem svoju antiakcidentálnu teóriu spravodlivosti, aby som preukázal, nakoľko je možné z metodologického individualizmu dospieť k normatívnym záverom, ktoré možno považovať za kolektivistické., Modern individualist ideologies, including neo-Liberalism, consider the state, society and communitarian values to be the source of the majority of political and social problems. According to the classics of Liberalism even totalitarian and authoritarian regimes are the consequence of the collectivist ideologies that do not respect the individual. In my contribution, I attempt to prove the opposite thesis. Firstly, I would like to prove that totalitarian and authoritarian phenomena are, substantially, the by-products of individualist (not collectivist) projects. The atomized mass society, dominated by the values of individualism, instrumentalism and consumerism creates the substratum for totalitarian thinking more than any totalitarian ideology. Even the political system of the partocratic democracy contributes to the negative phenomena of authoritarianism including racial prejudices and totalitarian ideologies, e.g. fascism. In this connection I analyse the ideas of chosen representatives of the Frankfurt School (Herbert Marcuse), the theoreticians of totalitarianism (Hannah Arendt) and the theoreticians of Zionism (Max Nordau, Nachman Syrkin). Secondly, I would like to prove that collectivist ideologies cannot be blamed for lack of respect towards individuals, liberties or human rights. I attempt to present philosophical discourse about social justice and its Rawlsian and neo-Marxist connotations to prove that it is possible to use the methodological individualist presuppositions to establish egalitarian theories and principles of justice, i.e. it is possible to use individualism to establish conceptions that would be labelled “collectivist” by the classics of Liberalism (e.g. democratic socialism). I briefly introduce my anti-accidental theory of justice to demonstrate how we might defend collectivist normative conclusions on the basis of methodological individualism., and Ľuboš Blaha.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

69. Inocent-Mária V. Szaniszló o Peteru Singerovi

Creator:
David Černý
Type:
article, studie, studies, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Slovenský teolog Inocent-Mária V. Szaniszló se ve svém článku Má človek vo vesmíre zvláštne postavenie medzi inými živočíchmi? pokouší podrobit filosofické kritice etické myšlení Petera Singera. Ve své polemické reakci ukazuji, že autor interpretuje Singera velmi zavádějícím, často zcela chybným způsobem. Určuji, že příčinou je poměrně závažný fakt: slovenský teolog pravděpodobně nečetl hlavní díla kritizovaného autora. Pokouším se některé nejvážnější omyly uvést na správnou míru a v rámci diskuze přiblížit, jak Singer skutečně smýšlí o speciesismu a o svém preferenčním utilitarismu., The Slovak theologian Inocent-Mária V. Szaniszló, in his article Does man have a special status in the world in relation to other animals?, attempts to subject the ethical thought of Peter Singer to a philosophical critique. In this polemical reaction I show that the author interprets Singer in a very misleading, and often quite mistaken, way. I attribute the reason for this to a relatively serious fact: the Slovak theologian has probably not read the main works of the criticised author. I attempt to set forth the most serious mistakes and, in the context of this discussion, to describe in detail how Singer really understands speciesism and his own preference utilitarianism., and David Černý.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

70. Interpretačný obrat v právnej filozofii

Creator:
Neština, Marek
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
law, philosophy, interpretation, interpretative turn, semantic sting, and legal philosophy
Language:
Slovak
Description:
In this paper the author provides a brief sketch of an interpretative turn in legal philosophy. In Law’s Empire, Ronald Dworkin advances a new theory of law, complex and intriguing. He calls it law as integrity. Dworkin’s conception of legal philosophy consists not in regarding its task as interpretive, for he advances the problem of what he dubbs the ''semantic sting''. The argument purports to establish the thesis that a theory of law cannot be an explanation of the meaning of the word ''law''. He claims that legal theories like H. L. A. Hart’s theory of law cannot explain the theoretical disagreement in legal practice, because they suffer from this semantic sting. The author agrees with Dworkin that Hart’s explanation of law is stung by semantics. It is his Dworkin’s main argument to deny that there is a possible alternative to his way of conceiving the task of legal philosophy. The author argues that the importance of Dworkin’s interpretative turn is not that it provides a substitute for ''semantic theories of law'', but that it provides a new conception of jurisprudence. and Marek Neština
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public