Článek se zabývá hledáním počátků pojmu právního státu od antiky do vrcholného středověku. Prezentuje koncepce pocházející z legislativních textů, právnické literatury i filozofických děl (zejména Platóna, Aristotela, Cicerona, ale i Jana ze Salisbury a Tomáše Akvinského) v tomto velmi dlouhém období, aby ukázal, že antice i středověku byla vlastní myšlenka omezení arbitrární vlády právem, jinými slovy vázanosti panovníka či „státu“ právními pravidly. V závěru pak upozorňuje na zásadní rozdíly mezi antickým a středověkým chápáním vztahu práva a „státu“ na straně jedné a moderním chápáním tohoto vztahu na straně druhé (jde především o to, že moderní době je vlastní odlišování práva od jiných normativních systémů jako je morálka či náboženství, což je antice a středověku cizí, cílem moderního práva je zajistit soužití uvnitř lidské společnosti, nikoli výchova ke ctnosti jako třeba v antice, moderní právo počítá s rovností mezi lidmi na rozdíl od antiky a středověku, smyslem ideje moderního právního státu je ochránit jedince jakožto nositele lidských práv před svévolí státu, což opět v antice a středověku chybí, když smyslem právních omezení moci politického společenství či jeho vládce je spíše zachovat stabilitu společenství). Zároveň se však zdůrazňuje to, že na mnohé antické a středověké myšlenky se navazuje i v moderní době, byť dochází k jejich reinterpretaci v odlišném společenském a politickém kontextu. and The main topic of this article is the genealogy of the concept of the rule of law since ancient times until the late Middle Ages. It presents conceptions originating from legislative texts, juridical literature and philosophical writings (especially of Plato, Aristotle, Cicero, John of Salisbury and Aquinas) in order to show that in ancient and medieval times it was firmly accepted that arbitrary power shall be limited by law, in other words the idea of binding character of law for the ruler or “state”. In conclusion it describes fundamental differences between ancient and medieval conceptions
of the rule of law on the one hand and modern conceptions (namely the modern difference between law, morality or religion, different goals of the modern state that lies no more in the education to virtue or in preparation for the eternal life and the fact that modern rule of law wants to protect an
individual as a subject of human rights against state power, while ancient or medieval conceptions of the rule of law rather wanted maintain the stability of society).However, the conclusion emphasizes that many ancient and medieval ideas concerning rule of law were influential even in modern times and have been reinterpreted in new contexts.
Studie připomíná osmisté výročí přijetí Magny Carty Libertatum a její význam pro vývoj konstitucionalismu v současném světě. Obsahuje analýzu podmínek, v jejichž kontextu Magna Carta vznikala. Po rozboru struktury Magny Carty a obecném hodnocení jejího významu pro vývoj anglického a potažmo britského konstitucionalismu zdůrazňuje obecný přínos Magny Carty pro vývoj ústavnosti soudobých států světa v éře globalizace, kdy prolínání a vzájemné ovlivňování ústavních institucí a jejich historických
vzorů se stává samozřejmou realitou. Zvláštní pozornost je věnována těm oblastem ústavnosti, pro něž Magna Carta znamenala především prvotní konkrétní přínos. Analýza se zde soustřeďuje na ustanovení Magny Carty, které jsou předstupněm, respektive otevírají cestu ke vzniku parlamentu, konceptu svobody a lidských práv, principu Rule of Law, Due process of Law – v kontinentálně evropském pojetí právního státu. Studie analyzuje rovněž náznak soudní kontroly ústavnosti, který Magna Carta obsahuje. Stále žijící hodnota Magny Carty je shledávána v jejím rozhodujícím vlivu, jaký sehrávala v právu anglických kolonií v Severní Americe a rovněž v průběhu amerického boje za nezávislost, při vytváření Ústavy USA (čtrnáctý dodatek) a ústav jednotlivých členských států USA. Analyzován je ohlas Magny Carty v judikatuře Nejvyššího soudu USA, jakož i v mnoha dalších státech světa podstatně ovlivněných angloamerickou právní kulturou. Stranou pozornosti nezůstává ani význam vzdáleného odkazu Magny Carty pro konkrétní ústavní vývoj a ústavnost států kontinentální Evropy. and The article recalls the eight hundred years anniversary of the enactment of the Magna Carta Libertatum. The author highly appreciates the historical and constitutional importance of the Magna Carta Libertatum. The study explains the origins of Magna Carta Libertatum. The article contains the analysis of the structure and general evaluation of the significance of the Magna Carta Libertatum in the development of the globalized constitutionality of contemporary states (the process of participation, negotiation, coordination and cross national constitutional impact). The author especially focuses on those aspects of constitutionality in which Magna Carta Libertatum was the first step to the further constitutional development (gradual development of parliamentarism, basic constitutional principles – Liberty,Human Rights,Democracy,Rule of Law,Due process of Law, Limited government
and the concept of the state according to the Rule of Law in Continental Europe). The study explains the origins of judicial review (article 61 of the Magna Carta Libertatum).Very important is the influence of Magna Carta Libertatum during the colonial period in North America. According
to the author the American War of Independence was fought to vindicate rights won in England and embodied in the doctrines of Common Law, the Bill of Right and the idea of Magna Carta Libertatum. Very important is the influence of Magna Carta Libertatum during the preparation and enactment
of the Constitution of the United States, as symbol of the concept of the sovereign power of the people to impose the will of the government. The Magna Carta Libertatum serves as guide to the meaning of the Due process clause of the Fourteenth Amendment. In the centre of our interest are the citations of the Magna Carta Libertatum in the decisions of the Supreme Court. In conclusion the article deals with the far – off echo of Magna Carta Libertatum in many constitutions of Asia (namely India), Africa and Continental Europe