Cieľ: Cieľom štúdie bolo preskúmať, ako sestry vnímajú svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb (DSS) a identifikovať, či existujú významné vzťahy medzi úrovňou dôstojného prístupu k pacientom v DSS a demografickými znakmi (vek sestier, dĺžka praxe, vzdelanie a pod.). Metodika: Výskumný súbor tvorilo 106 sestier pracujúcich v domovoch sociálnych služieb v zriaďovateľskej pôsobnosti Trnavského samosprávneho kraja. Výskum prebiehal v období december 2011 až február 2012. Na zistenie úrovne dôstojného prístupu sme využili autorizovaný dotazník: Posudzovanie etických problémov – dôstojný prístup k pacientovi. Tvorí ho 5 subškál (informovanosť pacientov; autonómia; dodržiavanie dôvernosti a ochrany informácií; princíp spravodlivosti; intimita). Štatistická analýza bola realizovaná softvérom SPSS, verzia 15.0. Výsledky: Svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb hodnotili sestry ako primeranú. Medzi vnímanou úrovňou dôstojného prístupu sestier a demografickými údajmi boli nízke korelácie. Signifikantne vyššiu úroveň dôstojného prístupu sme zistili u sestier s vyšším vzdelaním (Bc.). Najnižšiu úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb sme zaznamenali v subškále zameranej na autonómiu pacienta. Záver: Na základe poznania týchto výsledkov môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať k zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti v domovoch sociálnych služieb., Aim: The aim of the study was to examine nurses’ perception of their own level of dignified approach to patients in social care homes and to identify potential statistically significant relationships between the level of dignified approach to patients in social care homes and demographic data (nurses’ age, duration of clinical experience, education etc.). Methods: The sample consisted of 106 nurses working in social care homes run by the Trnava Region. An authorized questionnaire called Assessment of Ethical Issues – Dignified Approach to a Patient was used to determine the level of dignified approach. The questionnaire consisted of five subscales (patient awareness; autonomy; respecting confidentiality; principle of justice; intimacy). Statistical analysis was carried out using the SPSS version 15.0 software. Results: The level of dignified approach to patients in social care homes was self-assessed by nurses as adequate. There was a low correlation between the perceived level of dignified approach to patients and demographic data. Nurses with higher education (bachelor’s degree) demonstrated significantly higher levels of dignified approach. The lowest level of dignified approach was found in the subscale focused on patient autonomy. Conclusion: Based on the knowledge of these results, changes may be promoted that will contribute to increased quality of nursing care provided in social care homes., Silvia Lelkešová, Ingrid Juhásová, and Literatura 19
Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi sociální oporou, socioekonomickými determinantami a průběhem onkologické léčby. Byl sledován výskyt komplikací souvisejících s toxicitou protinádorové terapie, výskyt viróz během 6 měsíců po operaci a pooperační komplikace. Ve studii participovalo 139 pacientek s karcinomem prsu (medián věku 65 let), sociální opora (SO) a socioekonomický status (SES) byly hodnoceny na základě strukturovaného interview. SES byl odhadován na základě kategorií ekonomického příjmu a dosaženého vzdělání. Ze zdravotnické dokumentace byly do analýz zařazeny údaje o výskytu obecně léčebných komplikací, komplikací po operaci a o výskytu infekčních onemocnění typu viróz do 6 měsíců po operaci. Statistická významnost rozdílů v kategoriálních proměnných mezi testovanými skupinami byla hodnocena Fisherovým přesným testem. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami s a bez SO byly zjištěny u celého souboru pacientek v méně častém výskytu viróz u pacientek se SO (bez viróz 70,3 % vs 48,3 % bez SO). U pacientek se SO ve věku do 60 let byl zjištěn nižší výskyt pooperačních komplikací (56,7 % vs 0 %) i obecně nižší počet komplikací v souvislosti s onkologickou léčbou (více než 4 komplikace se projevily u 47,1 % se SO vs 100 % bez SO). U pacientek se SO ve stadiu nemoci II–III byl zjištěn nižší výskyt viróz (bez viróz 63,2 % vs 28,6 %) a nižší četnost komplikací (více než 4 komplikace 35,5 % vs 73,3 %). Statisticky významný vztah (P = 0,015) byl zjištěn mezi vzděláním a počtem komplikací u pacientek se stadiem II–III, u pacientek se základním a učňovským vzděláním byl vyšší podíl více než 4 komplikací (55,9 %) oproti skupině se středním a vyšším vzděláním (32,6 %). Zvýšený trend byl nalezen pro vztah mezi SES a výskytem komplikací souvisejících s onkologickou léčbou (P = 0,06) ve skupině pacientek s karcinomem prsu ve stadiu II–III.Zjistili jsme indicie pro vztah sociální opory a průběh onkologické léčby pro starší pacientky napříč klinickými stadii a pro vztah SES a výskyt léčebných komplikací pro starší ženy ve stadiu II–III. Sociální opora je velmi důležitý faktor pro zdraví pacientek, významnou pozitivní roli hraje také vyšší socioekonomický status a vzdělání. Klíčová slova: karcinom prsu – onkologická léčba – sociální opora – socioekonomický status, The objective of the study was to investigate the relationship between social support, socioeconomic determinants and oncological treatment progress in patients with complications due to the toxicity of antitumor therapy, viral diseases during 6 months following surgery, as well as postoperative complications. The study sample consisted of 139 female patients with breast cancer (age median: 65 years), and social support (SS) and socioeconomic status (SES) were evaluated based on a structured interview. SES was estimated based on income and education classification. The analyses performed included information from patients’ documentation, including data on the occurrence of general therapy complications, postoperative complications, and the occurrence of infectious viral diseases within the first 6 months following surgery. The level of statistical significance of the differences within category-specific variables between the analysed groups was evaluated with Fisher’s exact test. The differences in statistical significance between groups with and without SS were found within the entire group of patients, while viral diseases occurred less in patients with SS (no viral diseases 70.3% vs 48.3% without SS). Patients with SS and below 60 years of age experienced a lower occurrence of postoperative complications (56.7% vs 0%), as well as generally lower numbers of complications resulting from oncological treatment (more than 4 complications occurred in 47.1% of patients with SS vs 100% of patients without SS). Patients with SS in the Stage II–III experienced a lower occurrence of viral diseases (63.2% no virosis vs 28.6%) and a lower occurrence of complications (35.5% more than four complications vs 73.3%). A statistically significant relationship (P = 0.015) was determined between the education of patients and the number of complications in patients in Stage II–III: more than four complications occurred in patients with basic and vocational education (55.9%), compared to patients with secondary and higher education (32.6%). An increasing trend was determined for the relationship between SES and the occurrence of complications due to oncological treatment (P = 0.06) within the group of patients with Stage II–III breast cancer. We have found evidence supporting the idea of a relationship between social support and oncological treatment for older patients across clinical stages and for the relationship between SES and the occurrence of complications for older women in Stage II–III. Social support is a factor which is of great importance for patient health, while higher socioeconomic status and education play a significant role, too. Keywords: breast cancer – oncological treatment – social support – socioeconomic status, and Kateřina Skřivanová, Dagmar Brančíková, Tomáš Svěrák, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Marcela Bendová, Hana Peterková, Eva Holoubková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Markéta Protivánková, Luboš Minář, Ladislav Dušek