During a survey on the biology of Cobitis cf. turcica living in Pınarbaşı Springs (Haymana district, Turkey), symptoms of black spot disease were frequently observed on the specimens. Of the 1295 loach collected, 240 (19 %) specimens were found to be infected with metacercaria of Posthodiplostomum cuticola, a common digenean parasite causing black spot disease in freshwater fish in Eurasia. During spring and autumn, the infection rate was significantly higher than during winter and summer, most probably due to the increasing density of migration of birds in this area. No statistically significant difference was found in condition, weight and length between infected and non-infected specimens; indicating low physiological effects of the encysted metacercaria on the host specimens. However, the prevalence of black spot had a tendency to decrease with age, remarking a higher mortality rate of infected specimens. This increased mortality rate seems to be the most important impact of an infection with metacercaria for a Cobitis population.
Práce je zaměřena na posouzení výskytu anorektických příznaků u reprezentativního vzorku školní mládeže (N = 4653). Kromě vyplnění dotazníku byli respondenti změřeni a zváženi. Jako screeningové kritérium anorexie bylo využito nízké BMI. 1 % chlapců a 2,1 % dívek ve věku 11, 13 a 15 let mělo tělesnou hmotnost nižší než je kritická hodnota BMI stanovená pro danou věkovou skupinu odpovídající BMI 17,5 u dospělé populace. Všechna MKN-10 kritéria splňovalo 0,17 % děvčat a 0,04 % chlapců. Bez ohledu na kritérium amenorey, které nebylo k dispozici, splňovalo kritéria mentální anorexie 0,35 % děvčat. 0,84 % děvčat splňovalo širší kritéria mentální anorexie (nízká tělesná hmotnost, narušená představa o svém těle). Výsledky studie ukazují na velkou variabilitu základních diagnostických kritérií mentální anorexie, resp. na obtíž jasně stanovit hranici mezi normou a patologií ve vztahu k tělu a jídelním zvyklostem.
Článek je zaměřen na specifické aspekty náročnosti profese zdravotní sestry, zvl. z hlediska způsobů zvládání těchto nároků včetně kouření. Přináší nejprve přehled prevalence kouření zdravotních sester u nás ve srovnání s prevalencí kouření žen české populace a s některými obdobnými zahraničními údaji. Ukazuje, že prevalence kouření českých zdravotních sester je vyšší než prevalence kouření žen české populace. Empirická část příspěvku přináší informace o výsledcích dotazníkového šetření u souboru 337 respondentů, 329 žen a 8 mužů, pracujících jako zdravotní sestry. V tomto souboru bylo identifikováno celkem 207 nekuřáků (61,4 %) a 130 kuřáků (38,6 %). Výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění úrovně a struktury osobní pohody (well-being), životních událostí (life events), lokalizace kontroly a kuřáckých zvyklostí ukázaly mj., že kouření respondentů – kuřáků se pohybuje na rozhraní mírné a střední závislosti. Průměrná délka kouření u skupiny kouřících je 14,35 let, nejčastěji uvádějí kouřící 10 let trvání kouření a průměrný počet vykouřených cigaret za den je 11,7 cigarety. Výsledky hodnocení Škály sociální readjustace se statisticky významně liší u skupiny kouřících a nekouřících v neprospěch kouřících. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni osobní pohody (well-being) mezi kuřáky a nekuřáky. Průměrná bodová hodnota interní lokalizace kontroly, zjišťovaná vizuální analogovou škálou u celé skupiny kouřících je však mírně nižší než u skupiny nekuřáků.
Cardiovascular diseases are the most common cause of mortality and morbidity in most populations. As the traditional modifiable risk factors (smoking, hypertension, dyslipidemia, diabetes mellitus, and obesity) were defined decades ago, we decided to analyze recent data in patients who survived acute coronary syndrome (ACS). The Czech part of the study included data from 999 males, and compared them with the post-MONICA study (1,259 males, representing general population). The Lithuanian study included 479 male patients and 456 age-matched controls. The Kazakhstan part included 232 patients and 413 controls. In two countries, the most robust ACS risk factor was smoking (OR 3.85 in the Czech study and 5.76 in the Lithuanian study), followed by diabetes (OR 2.26 and 2.07) and hypertension (moderate risk elevation with OR 1.43 and 1.49). These factors did not influence the ACS risk in Kazakhstan. BMI had no significant effect on ACS and plasma cholesterol was surprisingly significantly lower (P<0.001) in patients than in controls in all countries (4.80 ±1.11 vs. 5.76 ±1.06 mmol /l in Czechs; 5.32 ±1.32 vs. 5.71 ±1.08 mmol /l in Lithuanians; 4.88 ±1.05 vs. 5.38±1.13 mmol /l in Kazakhs/Russians). Results from our study indicate substantial heterogeneity regarding major CVD risk factors in different populations with the exception of plasma total cholesterol which was inversely associated with ACS risk in all involved groups. These data reflect ethnical and geographical differences as well as changing pattern of cardiovascular risk profiles., J. A. Hubacek, V. Stanek, M. Gebauerova, V. Adamkova, V. Lesauskaite, D. Zaliaduonyte-Peksiene, A. Tamosiunas, A. Supiyev, A. Kossumov, A. Zhumadilova, J. Pitha., and Obsahuje bibliografii