Článek je zaměřen na specifické aspekty náročnosti profese zdravotní sestry, zvl. z hlediska způsobů zvládání těchto nároků včetně kouření. Přináší nejprve přehled prevalence kouření zdravotních sester u nás ve srovnání s prevalencí kouření žen české populace a s některými obdobnými zahraničními údaji. Ukazuje, že prevalence kouření českých zdravotních sester je vyšší než prevalence kouření žen české populace. Empirická část příspěvku přináší informace o výsledcích dotazníkového šetření u souboru 337 respondentů, 329 žen a 8 mužů, pracujících jako zdravotní sestry. V tomto souboru bylo identifikováno celkem 207 nekuřáků (61,4 %) a 130 kuřáků (38,6 %). Výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění úrovně a struktury osobní pohody (well-being), životních událostí (life events), lokalizace kontroly a kuřáckých zvyklostí ukázaly mj., že kouření respondentů – kuřáků se pohybuje na rozhraní mírné a střední závislosti. Průměrná délka kouření u skupiny kouřících je 14,35 let, nejčastěji uvádějí kouřící 10 let trvání kouření a průměrný počet vykouřených cigaret za den je 11,7 cigarety. Výsledky hodnocení Škály sociální readjustace se statisticky významně liší u skupiny kouřících a nekouřících v neprospěch kouřících. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni osobní pohody (well-being) mezi kuřáky a nekuřáky. Průměrná bodová hodnota interní lokalizace kontroly, zjišťovaná vizuální analogovou škálou u celé skupiny kouřících je však mírně nižší než u skupiny nekuřáků.
A total of 7210 unfed adult Ixodes persulcatus Schulze, 1930 and I. ricinus (L., 1758) ticks were collected from the vegetation by flagging in 35 study sites located in the zone of their sympatry (mainly in Leningrad region, Russia). Borrelia infection in ticks was estimated by the dark-field microscopic analysis of gut contents in standard vital preparations at a magnification of ×600. No correlation was revealed between the series of parameters characterising the abundance of each tick species (τ = -0.13) and between the series of these parameters and the prevalence of Borrelia in each vector. It is concluded that in the broad zone of I. persulcatus and I. ricinus sympatry, the presence and proportion of one vector in the ecosystem does not have any significant effect on the extensity of infection and on the epizootic and epidemic significance of the other vector. Each tick species has its independent (of the other species) and relatively original functional role in the focal ecosystem.
Cardiovascular diseases are the most common cause of mortality and morbidity in most populations. As the traditional modifiable risk factors (smoking, hypertension, dyslipidemia, diabetes mellitus, and obesity) were defined decades ago, we decided to analyze recent data in patients who survived acute coronary syndrome (ACS). The Czech part of the study included data from 999 males, and compared them with the post-MONICA study (1,259 males, representing general population). The Lithuanian study included 479 male patients and 456 age-matched controls. The Kazakhstan part included 232 patients and 413 controls. In two countries, the most robust ACS risk factor was smoking (OR 3.85 in the Czech study and 5.76 in the Lithuanian study), followed by diabetes (OR 2.26 and 2.07) and hypertension (moderate risk elevation with OR 1.43 and 1.49). These factors did not influence the ACS risk in Kazakhstan. BMI had no significant effect on ACS and plasma cholesterol was surprisingly significantly lower (P<0.001) in patients than in controls in all countries (4.80 ±1.11 vs. 5.76 ±1.06 mmol /l in Czechs; 5.32 ±1.32 vs. 5.71 ±1.08 mmol /l in Lithuanians; 4.88 ±1.05 vs. 5.38±1.13 mmol /l in Kazakhs/Russians). Results from our study indicate substantial heterogeneity regarding major CVD risk factors in different populations with the exception of plasma total cholesterol which was inversely associated with ACS risk in all involved groups. These data reflect ethnical and geographical differences as well as changing pattern of cardiovascular risk profiles., J. A. Hubacek, V. Stanek, M. Gebauerova, V. Adamkova, V. Lesauskaite, D. Zaliaduonyte-Peksiene, A. Tamosiunas, A. Supiyev, A. Kossumov, A. Zhumadilova, J. Pitha., and Obsahuje bibliografii
During a survey of the coccidian parasites of reptiles, caryosporan oocysts were found in the faeces of wild and captive European viperid snakes Vipera berus (L.) and V. ammodytes (L.). Thirty two of 37 examined V. herus (86%) and 9 of 17 examined V. ammodytes (53%) specimens were found to be passing caryosporan oocysts. Morphological characters of all caryosporan isolates were identical and fitted well with the description of Caryospora simplex Léger, 1904. Experimental inoculation of severe combined immunodeficient (SC1D) mice with seven isolates of C. simplex from V. berus or V. ammodytes confirmed the heteroxenous life cycle pattern, for the first time for isolates of evidently European origin. Caryosporan developmental stages were observed in the connective tissues of the nose, cheeks, ear and scrotum in all inoculated SCID mice. V. berus and V. ammodytes represent new hosts for C. simplex. The present paper represents the first widely based report on coccidian parasites of the genus Caryospora Léger in European viperids. Our findings indicate a wide distribution of C. simplex throughout the range of distribution of snakes of the genus Vipera.