Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování., a1_Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES)., a2_Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics., and Lucie Foltová, Šárka Portešová, Lubomír Kukla.
Současné údaje o vysoké prevalenci (až 1% populace) poruch autistického spektra (PAS) stimulují výzkum časné identifikace těchto poruch. Článek představuje přehled současných poznatků o časné autistické symptomatologii a metodách časné diagnostiky PAS. Podrobně jsou popsány hlavní screeningové studie provedené celopopulačně či na souboru mladších rizikových sourozenců dětí s PAS. Diskutovány jsou parametry screeningových nástrojů Checklist for Autism in Toddlers (CHAT), Modified – Checklist for Autism in Toddlers (M-CHAT), Quantitative Checklist for Autism in Toddlers (Q-CHAT), Early Screening of Autistic Traits (ESAT), Infant Toddler Checklist (ITC) a First Year Inventory (FYI). V závěru je shrnut význam časné intervence., Current findings on high prevalence (up to 1%) of autism spectrum disorders (ASD) encourage further research in the field of early identifica(ion of these disorders. The article presents a review of current knowledge on early autistic symptomatology as well as on the methods of early diagnosis of ASD. Main screening studies carried out both on general population and sam- pies of high-risk siblings of children already diagnosed with ASD are analysed. Pararneters of following screening tests are discussed - Checklist for Autism in Toddlers (CHAT), Modified- Checklist for Autism in Toddlers (M-CHAT), Quantitative Checklist for Autism in Toddlers (Q-CHAT), Early Screening of Autistic Traits (ESAT), Infant Toddler Checklist (ITC) and First Year Inventory (FYI). In the end of the article the importance of early intervention is emphasized., Štěpánka Beranová, Michal Hrdlička., and Obsahuje seznam literatury