Cieľom kohortového kontrolovaného experimentu bolo preukázať vplyv biofeedbackovej metodiky (HRV biofeedback) na anxietu, depresiu, nezameranú hostilitu, časovú tieseň, vnímanie stresu, vnímanie sociálnej opory, kvalitu života a variabilitu srdcovej frekvencie (HRV). Zrovnocenený súbor (N = 66) bol získaný štatistickým vyvážením skupín pacientov absolvujúcich kúpeľnú liečbu podľa veku, pohlavia, society, farmakoterapie, kardiorehabilitačných procedúr a časového obdobia absolvovania kúpeľnej liečby po konzultácii s lekárom. Experimentálnej skupine (N = 39) bola poskytnutá štandardná kardiorehabilitácia a HRV biofeedback. Kontrolnej skupine (N = 27) sa poskytla len štandardná liečebná kardiorehabilitácia. Výsledky boli spracované parametrickou štatistikou s možnosťou zrovnocenenia vstupných údajov merania, analýzu kovariancie a viacnásobnou hierarchickou regresnou analýzou. Preukázal sa signifikantne pozitívny vplyv absolvovania HRV biofeedbacku na všetky sledované biopsychosociálne oblasti osobnosti pacientov. Pozitívny efekt sa potvrdil aj zmenami HRV v sede, v stoji, v ľahu, ale predovšetkým pri mentálnej záťaži. Dosiahnuté výsledky podnietili implementáciu tejto metódy do štandardných kardiorehabilitačných intervencií FNsP L. Pasteura v Košiciach.
V súčasnosti možno identifikovať tri odlišné prístupy ku konceptualizácii kvality života (Dijkers, 2005): kvalita života ako subjektívna pohoda (subjective well-being), kvalita života ako úspech (achievement) a kvalita života ako úžitok (utility). V príspevku je stotožňovanie kvality života a subjektívnej pohody považované z hľadiska ďalšieho výskumu za obmedzujúce a v intenciách konceptualizácie kvality života ako úspechu - toho, čo osoba má, čo dosiahla a dosahuje, bol navrhnutý multidimenzionálny model významných oblastí kvality života. Šesť teoreticky postulovaných oblastí kvality života - psychická, fyzická, sociálna, environmentálna, kognitívna a spirituálna - bolo operacionalizovaných pomocou 36 položiek dotazníka, na ktoré skúmané osoby reagovali simultánne dvoma spôsobmi: hodnotili jednotlivé oblasti pomocou odpoveďovej stupnice dobrý - zlý (kvalita) a spokojný - nespokojný (spokojnosť). Na súbore 93 adolescentov boli pomocou faktorovej analýzy namiesto šiestich teoreticky postulovaných významných oblastí kvality života identifikované tri: psychicko-sociálna, kognitívno- spirituálna a environmentálna oblasť. Reakcie na identické položky sa v prípade 7 zo 14 položiek, ktoré tvorili tri extrahované faktory, štatisticky významne líšili: hodnotenie pomocou stupnice dobrý - zlý a hodnotenie pomocou stupnice spokojný - nespokojný produkovalo v prípade 50 % položiek odpovede so štatisticky významne odlišnou varianciou. V ďalšom výskume je zámerom overiť faktorovú štruktúru na iných súboroch a overiť predpokladanú vhodnosť hodnotenia na stupnici kvalita pred stupnicou spokojnosť., At present there can be identified three different approaches to the conceptualization of QoL (Dijkers, 2005): quality of life as subjective well-being, quality of life as achievement, and quality of life as utility. In light of further research, the paper considers the identification of quality of life with subjective well-being as restrictive, and proposes a multidimensional model of significant areas of quality of life which falls within its conceptualization as achievement, i.e. as what a person has already achieved or has been achieving. Six theoretically postulated areas of quality of life, viz. psychological, physical, social, environmental, cognitive and spiritual, are operationalized through 36 items to which respondents offered simultaneous two types of responses whereby they assessed individual areas using the ’good-bad’ (quality) and ’satisfied - dissatisfied’ (satisfaction) response scales respectively. On the sample of 93 adolescents, and with the use of factor analysis, three areas, instead of six, of theoretically postulated significant areas of quality of life were identified, viz. psycho-social, cognitive-spiritual and environmental. Reactions to identical items, in the case of 7 out of 14 items, which represented three extracted factors, differed significantly: the assessment using the ’good-bad’ scale and that using the ’satisfied - dissatisfied’ scale produces in the case of 50% of items responses with statistically significant difference in variation. Our ensuing research will attempt to verify the factor structure on other items and the assumption that the assessment using the quality scale is more appropriate than that using the satisfaction scale., and Jozef Džuka.
Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
Psychosociálne faktory sú súčasťou komplexného funkčného postihnutia pri rôznych chronických ochoreniach. Cieľom práce bolo zistiť, ako sa líšia pacientky od zdravých žien v depresii a kvalite života a ako vzájomne súvisia funkčné poruchy, depresia a kvalita života pacientiek s diagnózou karcinóm prsníka. Skupina 35 pacientiek s karcinómom prsníka bola porovnávaná s kontrolnou skupinou 35 zdravých žien. Posudzovali sme funkčné poruchy, ktoré vychádzali z Medzinárodnej klasifikácie funkcií, dizabilít a zdravia WHO. Použili sme špecifické dotazníky ICF pre pacientov a zdravotníckych pracovníkov, kvality života (SF-36) a depresie (SDS). Štatisticky významný rozdiel sa ukázal v úrovni depresie, ako aj vo všetkých dimenziách SF-36 medzi skupinou žien s rakovinou prsníka a kontrolnou skupinou. Bol zistený signifikantný negatívny vzťah medzi skóre depresie a sumárnou psychickou subškálou SF-36, ako aj medzi ICF doménami porúch telesných funkcií a obmedzení aktivity a participácie a kvalitou života SF-36 u skúmaného súboru. Tieto výsledky je potrebné zahrnúť do konceptu komprehenzívnej rehabilitácie a psychologických intervencií. and Defects in functions, depression, and quality of life in patients with breast cancer
Psycho-social factors represent the part of complex functional handicap in different chronic diseases. The goal of the study was to assess how the patients differ from healthy women in depression and quality of life and how mutually interrelate the defects in functions, depression, and quality of life in patients with the breast cancer diagnosis. The group of 35 patients with breast cancer was compared to equivalent group of 35 healthy women. The defects in functions issued from International classification of functions, disabilities and health of WHO were assessed. Specific questionnaires ICF for patients and medical workers, quality of life (SF-36), and depression were used. A statistically significant difference was showed in depression level, as well as in all dimensions of SF-36 between the group of women with breast cancer and the control group. A negative significant relation of the depression score to summary mental subscale SF-36 was assessed as well as the relation of ICF domains of defects in body functions and restrictions on activity and participation and the quality of life SF-36 in surveyed group. These results should be taken in the concept of comprehensive rehabilitation and psychological interventions.
Studie navazuje na předchozí studii věnovanou teoriím a modelům posttraumatického rozvoje osobnosti. Tato studie podává přehled nejčastějších kvantitativních i kvalitativních metod pro diagnostikování posttraumatického rozvoje a diskutuje metodologické problémy, s nimiž se měření pozitivních změn potýká. Upozorňuje, že posttraumatický rozvoj má z věcného i výzkumného hlediska širší kontext: netýká se jen jedince, ale také skupiny a lidského společenství; netýká se jen aktuálních zážitků aktérů, ale celé jejich životní cesty; netýká se jen jedné generace, ale lze o něm uvažovat i z pohledu vývoje lidského druhu. S oporou o práce Christophera (2004) studie poukazuje na širší bio-psycho-sociálně-vývojový kontext vyrovnávání se člověka s traumaty, která život přináší. Zvláštní pozornost věnuje studie cíleným intervencím. Připomíná, že terapeut má k dispozici v zásadě dva přístupy: jeden je obecný pro všechny posttraumatické intervence, zatímco druhý je specifický právě pro posttraumatický rozvoj. Na příkladech z literatury ukazuje, jak mohou příslušníci pomáhajících profesí napomoci jedincům vyrovnávajícím se s traumatem, aby se nejen vrátili na úroveň před traumatem, ale dostali se i nad ni, aby našli nový smysl života.
Přehledová studie se zabývá psychologickými aspekty implantabilních kardioverterů-defibrilátorů (ICD), přístrojů, které se používají k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti. Nejčastějšími psychickými komplikacemi po implantaci jsou depresivní a úzkostné stavy, které se objevují nejméně u třetiny pacientů a dále pak stres a další izolované psychické potíže různého spektra. Zdroje těchto stavů jsou ve strachu z bolestivého a nepředvídatelného výboje přístroje, či naopak z jeho nefunkčnosti v případě potřeby a velikost přístroje. Projektivním faktorem je spokojenost s léčbou a ukazatel kvality života, který se ovšem většinou po implantaci významně nemění. Psychický stav pacientů významně ovlivňuje úspěšnost léčby, je proto nezbytné jej neopomíjet. Pozitivně může působit edukace a kvalitní poradenství, u rizikových skupin pacientů by měly být doporučeny psychologické konzultace a případně i intervence. and In this review article, we summarize the psychological aspects of implantable cardioverter-defibrillators (ICDs) that are used to treat cardiac arrhythmias and prevent sudden cardiac death. Depression, anxiety and stress are the most common psychological symptoms that occur in as many as one third of the ICD patients. Fears from unpredictable and painful shocks and fears that the ICD would not work are the main sources of these adverse symptoms. Satisfaction with the treatment has a positive impact on the overall quality of life, but it does not change significantly after the implantation. One of the factors influencing successful treatment is a satisfactory psychological status that may be positively affected by education, psychological consultations and interventions.
Onkologické onemocnění dítěte zasáhne do života všech členů rodiny. Dochází ke změnám režimu, rytmu a životního stylu rodiny. Je přirozené, že maximum péče a zájmu rodičů, zdravotníků, přátel i příbuzných je věnováno nemocnému dítěti. Potřeby a zájmy zdravých sourozenců se ocitají na druhém místě. Zdraví sourozenci dětí s onkologickým onemocněním jsou přitom vystaveni mnoha náročným změnám, se kterými může být obtížné se vyrovnat – například změny v rolích jednotlivých členů rodiny, nutnost větší samostatnosti a zodpovědnosti, omezení svých vlastních sociálních a zájmových aktivit. Děti popisují zaplavení silnými pocity, jako je například pocit osamocení, odmítnutí, úzkost, smutek, strach, vztek, žárlivost, závist a pocity viny. Nedostatek informací vede ke vzniku mýtů a obavám z nejhoršího. Výsledky výzkumů poukazují na fakt, že včasná psychologicko-edukativní intervence může pomoci s usnadněním adaptace a zabránit vzniku pozdějších možných psychických problémů.
The focus of this paper is to provide a draft methodology for municipalities in environmental-noise-affected areas, which can be used to quickly and easily determine the satisfaction of the inhabitants with the quality of life and the noise burden in the given municipality. The paper describes a process of conducting a quality of life survey focused on wind turbine noise issues. A part of the present paper is also dedicated to examples of questions used for a questionnaire survey. Another part of this article is devoted to introducing of a ''Noise Diary'', which is related to wind turbine noise. and Tento příspěvek je zaměřen na předkládání návrhu metodiky pro obce v oblastech postižených hlukem ze životního prostředí, kterou lze využít k rychlému a snadnému určení spokojenosti obyvatel s kvalitou života a hlukovou zátěží v dané obci. Článek popisuje proces provedení průzkumu kvality života zaměřeného na problematiku hluku větrných turbín. Část tohoto příspěvku je věnována také příkladům otázek používaných pro dotazníkové šetření. Další část tohoto článku je věnována představení noise diary, který se vztahuje k hluku větrných elektráren.
Kvalita života dětí po léčbě onkologického onemocnění: handicapy i benefity
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii jsou prezentována data z projektu „qolop“, prospektivní longitudinální studie kvality života dětí po léčbě náVýzkumné studie nádorového onemocnění (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). Jsou analyzována data od 91 bývalých onkologických pacientů (44 chlapců a 47 dívek) ve věku 9 – 19 let, která byla porovnána se skupinou dětí ze základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Analýzy byly provedeny zvlášť pro mladší (9 – 12 let) a starší (13 – 19 let) věkovou skupinu. Autoři se zaměřili na co nejširší spektrum oblastí kvality života. Bývalým pacientům byl administrován dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument) a další metody, pomocí nichž autoři zjišťovali zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči a emoční pohodu vyjádřenou mírou depresivních symptomů. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit (obě věkové skupiny) a zhoršený fyzický výkon (mladší děti), na druhou stranu lepší vztahy s rodiči (obě věkové skupiny) a dále nižší míru depresivity, lepší kognitivní výkon a vyšší míru celkové životní spokojenosti (starší děti). and Objectives. The study deals with psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment.
Subjects and setting. In this study, data from the “qolop” project (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) are presented. Data from 91 cancer survivors (44 boys and 47 girls) aged 9-19 which were compared to a control group of healthy children attending elementary and secondary schools in the South Moravian region were analyzed.
Hypothesis. The quality of life of children in short-term remission will not be significantly affected, as many late effects occur only after a longer period of time.
Statistical analysis. Multivariate analysis of variance (MANOVA) and univariate tests of between-subjects effects were used to compare individual characteristics of children and adolescents with oncologic disease to their healthy peers.
Results. The analyses were done separately for younger (9-12 years) and older (13-19 years) age groups. As many areas of quality of life as possible were targeted. Cancer survivors were asked to complete the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL) and other methods measuring involvement in everyday life activities, parent-child interactions, and emotional well-being, expressed by the degree of depressive symptoms. Children cancer survivors expressed less social involvement (both age groups) and worse physical functioning (younger group). On the other hand, cancer survivors had better parent-child interactions (both age groups), a lower level of depressiveness, better cognitive functioning and a higher level of general life satisfaction (older group).
Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a range of selfreport methods were used. This applies particularly to the results of the questionnaire measuring depressiveness (CDI) which should be verified using projective testing and an interview.