Článek se zabývá problematikou násilí v rodinách s mezinárodním prvkem, kdy řešením této
konfliktní situace je útěk rodiče s dítětem do země, z níž rodič pochází. Často jsou tyto situace spojeny
zejména se skutečností, že si osoby, které se rozhodnou založit rodinu v zahraničí, neuvědomí všechny
důsledky svého rozhodnutí a nezajímají se o právní režim své životní situace. Nadále se domnívají, že
ačkoliv žijí trvale v zahraničí, stále spadají pod jurisdikci své rodné země a orgány jejich rodného státu jsou
příslušné a schopné řešit veškeré jejich problémy a problematické životní situace. Článek uvádí několik
faktorů, které mohou mít vliv na vznik krizové situace v mezinárodní rodině, stručně definuje mezinárodní
únos dítěte, a rozebírá specifika návratového řízení v případech, kdy v rodině docházelo k domácímu
násilí.Věnuje se rovněž problémům spojeným s dokazováním domácího násilí, k němuž mělo docházet
v jiné zemi, a otázce postavení dítěte jako přímé a nepřímé oběti domácího násilí.V závěru autorky shrnují
doporučený postup, jak řešit problematickou situaci výskytu násilí v rodině s mezinárodním prvkem,
aniž by konflikt ještě musel být vyhrocen řešením mezinárodního únosu dítěte. and The article deals with questions of domestic violence in international families, resulting
in an escape of one parent, together with the child, to the country of origin. These situations are frequently
caused by the fact that those who decide to establish a family abroad do not realize all the
aspects of their decision and are not aware of the legal framework in place. They believe that, although
they live permanently abroad, their marriage is governed by the legal framework of their country of
birth and that their country of origin are capable of to solving their situations. The article names some
factors that can influence the development of a crisis in an international family, it defines shortly
international child abduction and analyses the specificity of return proceedings in the cases where
domestic violence in a family occurs. Also it tackles the problem of evidence of domestic violence
which allegedly happened in a foreign country, as well the question of the position of the child
as direct or indirect victim of domestic violence. Finally, the authoresses recommends a procedure
to solve a problematic situation of domestic violence in an international family, without the need
to escalate the conflict with the international child abduction.
Měření rodinných vztahů a charakteristických rodinných interakcí provází mnoho problémů díky nedostatku teorie v dané oblasti, stejně jako interpretaci získaných výsledků. Většinou se zabýváme vztahy v rodině pomocí standardizovaných dotazníků a inventářů nebo jednoduchých seznamů otázek. Existuje však mnoho dalších metod, přístupů a nápadů, jak operacionalizovat vztahy v rodině. Tato studie přináší přehled některých problematických oblastí v měření rodinných vztahů a jejích dopadů, příklady méně používaných nástrojů na měření vztahů a dalších metod, se kterými se setkáváme v souvislosti se zkoumáním vztahů v rodinách. Cílem studie je zmapovat metody, které tvoří alternativu k dotazníkům a inventářům, a prozkoumat jejich možnosti v oblasti měření rodinných vztahů a interakcí. Věnujeme se zejména semiprojektivním a projektivním metodám. Mnoho metod, které jsou zmíněné ve studii, se pro měření vztahů používá jen málo, ale mají velký potenciál pro použití v této oblasti. Ve studii jsou naznačeny některé problémy s interpretací poznatků: kulturní diverzita, problém s rozlišováním subjektivního a osobnostního hlediska, které respondent vnáší do svého hodnocení rodinných vztahů, sociální desirabilita. and A gap in the theoretical background created numerous difficulties and inconsistencies in the measurement of the characteristic of family relationships and family interactions, but also in the interpretation of obtained results. Mostly we deal with family relationships using standardized questionnaires and inventories or simple lists of questions. However, there are many other methods, approaches and ideas on how to operationalize family relationships. This study provides an overview of some of the problematic areas in the measurement of family relationships and its consequences. The aim of the study is to explore methods that form an alternative to the questionnaires and inventories, and explore their potential for the measurement of family relationships and interactions. We pay particular attention to projective techniques. Many methods that are mentioned in the study are uncommon, but they have a great potential for use in this area. The study indicated some problems with the interpretation of results: cultural diversity, the problem of distinguishing subjective and personal point of view, social desirability.