Search

Start Over Subject sebereflexe

6. Dotazník Sebereflexe (SRIS) a Filadelfská škála všímavosti (PHLMS): psychometrické charakteristiky českých verzí

Creator:
Havrdová, Zuzana, Děchtěrenko, Filip, and Šolcová, Iva
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
vhled, sebereflexe, uvědomování, přijímání, empatie, neuroticismus, insight, self-reflection, awareness, acceptance, empathy, and neuroticism
Language:
Czech
Description:
Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky českých verzí Dotazníku sebereflexe a vhledu (SRIS) a Filadelfské škály všímavosti (PHLMS). Soubor a postup. Dotazníky byly prezentovány reprezentativnímu souboru české populace (N=1000) vytvořenému kvótním výběrem. Kvótními znaky byly pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce, kraj. Pro ověření konvergentní validity dotazníku byl použit Dotazník empatie (DE14) a krátká verze Big Five Inventory (BFI-10). Statistické analýzy. Faktorová struktura nástrojů byla ověřována konfirmační faktorovou analýzou. Pro výpočet reliability byly použity Cronbachův koeficient α a McDonaldův koeficient ωT. Korelace mezi proměnnými byly zjišťovány Pearsonovým korelačním koeficientem. Vztahy dotazníků se sociodemografickými faktory byly zjišťovány vícerozměrnou analýzou rozptylu (MANOVA), t-testy, jednocestnou analýzou rozptylu ANOVA a korelační analýzou. Výsledky. Výsledky české verze PHLMS vykázaly dobrou shodu s dvoufaktorovou strukturou originálního nástroje. V případě české verze SRIS přikročili autoři k redukci položek, aby bylo dosaženo dobré shody, a tím i srovnatelnosti s dvoufaktorovou podobou původního nástroje. Oba dotazníky vykázaly vysokou reliabilitu. Limity studie. Ověření validity dotazníku se omezilo na vzájemné vztahy mezi škálami a korelace s Dotazníkem empatie a s neuroticismem (BFI-10). Chybí ověření vztahů s dalšími faktory osobnostní struktury. and Objectives. The aim of this study was to assess psychometric properties of two questionnaires: Self-Reflection and Insight Scale (SRIS) and Philadelphia Mindfulness Scale (PHLMS). Sample and setting. Questionnaires were administered to a representative sample (N=1000) of the Czech population by stratified selection. Statistical analysis. Factor structure was tested by confirmatory factor analysis. Bootstrapped evaluation of two-factor solution using exploratory factor analysis was performed. Relationships of the scores with sociodemographic variables were tested using MANOVAs and follow up t-tests, one-way ANOVAs or correlations. The reliability was tested using Cronbach’s α and McDonald’s ωT. Convergent and divergent validity were analyzed with respect to the Empathy questionnaire (DE14), and short form of Big Five Inventory (BFI-10). Results. PHLMS showed good resemblance with original two-factor solution, while in the case of SRIS, the number of items was reduced to obtain good fit with the original two-factor solution. Both questionnaires showed high reliability and validity. Study limitation. The validity of questionnaires was limited to the relationship between the scales, relationship to the Empathy questionnaire, and neuroticism (BFI-10). Adding additional proofs of validity would strengthen the study.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Experimentální indukce emocí hněvu, radosti, strachu a smutku

Creator:
Kučera, Dalibor and Havigerová, Jana M.
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
metoda emoční indukce, hněv, radost, strach, smutek, sebereflexe, mood induction procedure, anger, joy, fear, sadness, and self-reflection
Language:
Czech
Description:
Příspěvek se věnuje problematice metod emoční indukce (MIPs; Mood Induction Procedures) a dokumentaci výzkumu zaměřeného na jejich aplikaci, resp. na zhodnocení vlivu čtyř indukovaných emočně nabitých situací na emoční sebereflexi u 41 vysokoškolských studentů (M/Ž, ≈ 21 let). Cílem výzkumu (EH-IPCH; 2010–2012; Plzeň, Hradec Králové, Brno) bylo především popsat subjektivní vnímavost účastníků výzkumu vůči uměle navozeným situacím a zároveň blíže charakterizovat komponenty výsledného emočního prožitku. Výsledky výzkumu poukázaly na zjevnou rozdílnost mezi emoční sebereflexí probandů v situaci indukce a sebereflexí v běžném, klidovém stavu; indukce tedy bylo možné považovat za úspěšné. Byly také zjištěny určité rozdílnosti v rovině sebereflexe mužů a žen – ženy byly k prožitku emoce o něco citlivější než muži. Příspěvek poukazuje na výzkumný potenciál i limity představených metod, ale také na perspektivy, které může studium emočních změn a emoční sebereflexe v kontextu společenskovědních disciplín přinést. and The article deals with the methodology of Mood Induction Procedures (MIPs), and presents the results of a research which employed MIPs to evaluate the influence of four different emotionally demanding situations on emotional self-reflection of 41 university students (men and female, average age 21). The primary aim of the given research (EH-IPCH; 2010–2012; Plzeň, Hradec Králové, Brno) was to describe participants’ sensitivity to “artificial” emotional situations, and to characterize components of the resultant emotion. The research findings point to a significant difference between emotional self-reflection of probands when comparing the induction (i.e. experimental) situation and the ordinary (non-experimental) situation; therefore, inductions have been considered successful. Moreover, certain differences have been observed when comparing self-reflection of men and women – women tend to be more sensitive to emotional situations than men. The paper calls attention to both the research potential and limits of MIPs in the context of social science disciplines.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public