Vila v zahradě. Na fasádě hlavního průčelí prvky antického architektonického tvarosloví - portál zdoben vejcovcem, nad portálem vázy. Na nároží ve druhém patře je fasáda sochařsky ozdobená alegorickou postavou nahé ženy, která drží v pravé ruce srp, za ní obilné klasy (Úroda). and Stejný typ plastické dekorace fasády, personifikace úrody, je použit na fasádě nedalekého bloku nájemních činžovních domů (Kisrókus utca, Keleti Károly utca). Jedná se tedy patrně o sériově vyráběnou sochu uplatněnou v širším okolí bez zvláštního výběru funkce domu (vila, nájemní činžovní dům).
Kašna s litinovou sochou: stojící ženská postava v antické říze, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravici srp, u pravé nohy na zemi svazek obilných klasů., Informační tabule Naučná stezka Rosickou historií, Kulturní informační centrum Rosice, 1, 2006., and Kašnu získal pro městys Rosice starosta Tichý jako dar od Jindřicha Rahna z Vídně, majitele Rosických dolů na železnou rudu, do roku 1868 stála na Lidické ulici v Brně. Jedná se o sériově vyráběný odlitek ve slévárnách v Blansku, stejná socha stojí v parku v Opavě (z roku 1862).
Pod kopcem "Tabán" je brána do bývalých zahrad královského paláce "Várbazár". Na atice je architektura zdobená alegorickými plastikami. Čtyři ženy v antické drapérii: první zleva drží květiny v pravici, na levé ruce má holubici, na hlavě věnec z květů (Mír ?); druhá žena, na hlavě věnec, na levé ruce obilí, v pravé ruce svírá nějaký předmět (srp ?) (personifikace hojnosti); třetí stojící žena s věncem na hlavě drží v náručí květiny (Flora); čtvrtá žena s věncem na hlavě drží nádobku s plamenem (personifikace pokroku ?)., Törok 1997, s. 165., and Postavy žen s různými atributy, oděné do antické drapérie, jsou patrně alegorickým ztvárněním předpokladů života v prosperující civilizované společnosti.
Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).
Kresba (14, 6 x 19, 8 cm): Múzy sedí v přrodě, zpívají a hrají hudební nástroje (zleva doprava: přenosné varhany, loutna, cembalo, kniha not, flétna, violoncelo, které nedrží mezi koleny, jak bylo tehdy obvyklé, ale vedle sebe). Napravo sedí naslouchající Pán (kozí nogy, rohy) se syringou v ruce, za ním další Faun. Vozadí socha Pegasa na podstavci, vpravo nahoře sedí Apollón hraje na lyru, vedle něj nalevo sedí pastýř (pastýřská hůl) a napravo sedí Ceres (koruna z obilí na hlavě, srp). V levém dolním rohu lyra, triangl, trubka, housle a košík s ovocem. Na oblacích nahoře Minerva (přilba, kopí) a olympská božstva, nad Minervou letí putto s věncem. zprava přilétá Pegas., Fučíková 1997#, IV/197., and Vianen se odchýlil od Ovidiova líčení Mienrviny návštěvy na Helikónu (Proměny 5, 254-268) a přítomnost Pána, Apollóna a Ceres ukazuje, že se jedná o alegorický výjev. Putto věnčící Minervu ukazuje, že hlavní postavou je bohyně moudrosti a vědění a celý výjev hje třeba chápat jako oslavu Zlatého věku hojnosti a rozkvětu umění pod Minervinou zášťitou.