Votivní nástěnná malba, obraz Michaela Smíška z Vrchoviště. Na čelní stěně kaple je iluzivně zobrazena sakristie s trojicí mužů připravujících oltář k oběti, která je od reálného prostoru oddělena malovanou architekturou (obloukem se zábradlím). Postavy patrně představují donátora a jeho dva syny. Iluzivně je pojata i západní stěna, na níž jsou namalovány dva výklenky, v levém jsou liturgické předměty, pravý je jen potevřen. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Chadraba 1984#, 574., Šmahel 1984#., Homolka 1985#, 266-270., Všetečková 1999#., and Jeden z prvních dokladů iluzivního prohloubení obrazového prostoru v záalpském umění. Muž s ukazovátkem je první zobrazení průvodce v českých zemích. Malíř dokonale zvládl perspektivní malbu a techniku trompe l'oeil. Ve výzdobě se objevuje i nový žánr, zátiší. V antice byla realisticky namalovaná zátiší, jejichž cílem bylo oklamat zrak, nazývána "xenia" (srov. Vitruvius 6, 7, 4), jejich podrobné popisy jsou zachovány u Filostrata Staršího (po 160 - před 249), v jeho souboru popisů obrazů nazvaném Obrazy /Eikones, díl 1, 31 (338, 26-339, 29) a díl 2, 26 (380, 8-381, 39).
Na štítě byla uprostřed nika s erbem a po straně dvě niky imitující okna. V obou vnitřních oknech byla iluzivní malba postavy vyhlížející ven, nalevo mladík, napravo žena s jablkem v ruce., Hrubý 2003#, 23-37., and Motiv postavy vyhlížející z okna se v českých zemích objevuje poprvé v sochařské výzdobě Prašné brány v Praze (1475-1483). Podobný motiv najdeme na malířské výzdobě domu čp. 54 v Českém Krumlově. Srov. Hrubý 2003, s.188 pozn. 18.
Olej na plátně (92 x 62 cm): zátiší s květinami, drahocennými nádobami, lahůdkami, ovocem a pohárem., Kotalík 1982#, č.k. 87, and Jeden z prvních dokladů zájmu o trompe l'oeil v 17. století. V antice byla realisticky namalovaná zátiší, jejichž cílem bylo oklamat zrak, nazývána "xenia" (srov. Vitruvius 6, 7, 4), podle darů pro hosta, které jsou také obsahem Flegelova zátiší. Podrobné popisy jsou zachovány u Filostrata Staršího (po 160 - před 249), v jeho souboru popisů obrazů nazvaném Obrazy (Eikones) 1, 31 a 2, 26.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž. V dolní vrstvě žánrové výjevy, nad nimi postavy panovníků a v nejvyšší vrstvě čeští světci s Kristem a P. Marií. Na straně do města byl patrně zobrazen Karel IV. a Václav IV., na venkovní straně Jiří Poděbradský a Vladislav II. Do výzdoby Matěj Rejsek začlenil i svůj autoportrét a na západním i východním průčelí jsou zobrazeny postavy vyhlížející z otevřeného okna., Homolka 1985#, 217-220., and V sochařské výzdobě se objevuje autoportrét a iluzivní motiv postavy vyhlížející z otevřeného okna, oba motivy poprvé v umění českých zemí. Motiv postavy vyhlížející z okna nebo dveří je antického původu a prostřednictvím Itálie se dostal do záalpského umění 15. století (palác Jacques Coeur, Bourges, před 1450; portál městské kanceláře ve Štrasburku, 1464), srov. Hrubý 2003, s. 188 pozn. 18.
V sále Červené bašty odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500): turnaje, zápas, hostina s tancem?, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Olej na dřevě (45 x 36 cm): chlapec s iluzivně nakreslenými hrozny vína., Fučíková 1997#, I, 15., Fusenig 2010#, č. 75 s. 211., and Obraz byl patrně inspirován historkou o sporu mezi slavnými řeckými malíři Zeuxidem a Parrhasiem, kterou zaznamenal Plinius v knize Kapitoly o přírodě/ Naturalis historia (35, 65-66). Oba malíře před obrazem s chlapcem s hrozny Aachen zobrazil na kresbě z roku 1589 (Paříži). Chlapce lze na základě atributu interpretovat jako mladého Bakcha, ale lze jej chápat také jako Amora, protože je citátem z Aachenova obrazu s Bakchem a Cererou (Wien, Bakchus, Ceres a Amor). Toto srovnání osvětluje význam chlapcova pohledu, který je odvrácený od hroznů a směřuje vzhůru, k nebesům. Ideová koncepce obrazu je založena na kontrastu mezi spiritualitou tváře a zdůrazněnou materialitou vinných hroznů a listů, které jsou virtuózní imitací smyslové skutečnosti.