The paper follows on from a joint research project on the ceramics from the late LBK settlement of Cuiry-lès-Chaudardes, Picardy region, north-eastern France. In the course of this project, studies on raw materials, manufacturing sequences and decoration techniques have revealed a wide variety of technical practices throughout the occupation of the site. Most recently, analysis of variations in raw materials and tempers in relation to manufacturing sequences revealed that production was mostly carried out at house level, with the producers in each house implementing their own clay recipe and pot-forming method. Here we extend this research by comparing data on pot-forming and decoration at Cuiry-lès-Chaudardes. In this new study, no obvious relationships could be observed between pottery manufacturing sequences and decoration. However, comparison of the various house assemblages indicates a possible link between atypical decoration (i.e. non-local LBK styles) and exogenous pot-forming methods. Although requiring validation on a larger sample of ceramic assemblages from other sites, these preliminary observations provide some new insights into the complex dynamics at play in LBK settlements. and Článek vychází ze společného výzkumného projektu zaměřeného na keramický soubor ze sídliště LBK Cuirylès-Chaudardes (Pikardie, severovýchodní Francie). V rámci tohoto projektu byly studovány různé kroky výroby keramiky na úrovni domácnosti: komplexní průzkum surovin, výrobních postupů a výzdobných technik odhalil vysokou variabilitu technických praktik v průběhu osídlení lokality. Nedávno jsme analyzovali také rozdíly v použitých surovinách a ostřivech v závislosti na výrobních postupech. Tato první křížová analýza odhalila, že výroba se odehrávala převážně na úrovni domácnosti, tj. že hrnčíři v jednotlivých domech používali své vlastní složení keramického těsta a techniku stavby nádoby. Výzkum jsme rozšířili srovnáním postupů výroby keramiky s odchylkami ve výzdobě. Na základě syntézy výsledků různých studií, které naše výzkumná skupina uskutečnila dříve, předkládáme předběžnou analýzu propojující údaje o výzdobě a stavbě nádoby. Tento výzkum ukazuje možnou souvislost mezi atypickou výzdobou (např. exogenní nebo nestandardní LBK výzdoba) a způsoby tváření nádob, které byly označeny jako patrně exogenní. Tyto postřehy, které je teprve nutno statisticky ověřit na větším množství keramických souborů, poskytují nový vhled do složité sídelní dynamiky zemědělců LBK.
The British Neolithic transition, occurring around 4000 BC, at least one millennium after the continental part of Northwest Europe, is still subject to important debate these days. Various studies suggest that the Neolithic start involved farming immigrants from various parts of the Continent. However, ceramics of the Early Neolithic of Britain became increasingly distinct from their Continental roots, particularly in the Southwest and Southeast of England. We recently completed two important projects, one on Early Neolithic British and Irish pottery and the other on Peterborough Ware, integrating a new way of considering these early productions through a technological approach and the observation of various steps of the chaîne opératoire. This paper is the opportunity to present preliminary results which shed a new light on the evolution of pottery wares during the fourth millennium BC in Southern Britain. It specifically highlights strong connections between Early Neolithic and Middle Neolithic pottery, in terms of style, but above in terms of manufacturing techniques. and Přechod k neolitu v Británii, který se odehrál kolem 4000 BC, nejméně o jedno tisíciletí později než v kontinentální části severozápadní Evropy, je v současnosti stále předmětem diskusí. Různé studie připouštějí myšlenku, že začátek neolitu byl spojený se zemědělci – imigranty z různých částí kontinentální Evropy. Keramika britského časného neolitu se nicméně s časem stále více odlišovala od svých kontinentálních kořenů, a to zejména na jihozápadě a jihovýchodě Anglie. V nedávné době se podařilo realizovat dva projekty, jeden zaměřený na časně neolitickou britskou a irskou keramiku, druhý zacílený na keramickou tradici Peterborough. Technologickým přístupem a studiem jednotlivých kroků (chaîne opératoire) oba projekty přispěly k novému pohledu na tyto časné tradice. Tento článek prezentuje předběžné výsledky, které vrhají nové světlo na vývoj keramických tradicí v průběhu 4. tisíciletí BC v jižní Británii. Zdůrazňuje souvislost mezi časně neolitickou a středoneolitickou keramikou co do stylu a hlavně výrobních technik.
Hinkelstein ist der Name einer mittelneolithischen, am nördlichen Oberrhein heimischen Kulturgruppe an der Wende vom 6. zum 5. Jahrtausend v. Chr., deren erste Gräber 1866 in Monsheim bei Worms, Rheinhessen, nahe einem ebenso benannten Menhir entdeckt worden waren. Zwei große Gräberfelder von Worms, Rheingewann 1895 und Rheindürkheim 1898, blieben lange Zeit repräsentativ, bis 1988/89 in Trebur, Südhessen, ein großes Gräberfeld der Hinkelsteiner und Großgartacher Kultur planmäßig ausgegraben werden konnte. Hinkelstein ist eine Nachfolgekultur der Linienbandkeramik am Ort und eine Schwesterkultur der Stichbandkeramik im Osten. Dabei wurde die bandkeramische Hockerbestattung von einer Streckbestattung mit strenger Orientierung SO–NW abgelöst und eine reiche Gefäßornamentik in linienbandkeramischer Technik und stichbandkeramischer Struktur entwickelt. and HINKELSTEIN – THE CULTURAL PICTURE OF A NEOLITHIC GROUP. Hinkelstein is a Middle Neolithic cultural group spread across the upper Rhineland, and dated to the turn of the 5th Millennium BC. The first graves of this group were uncovered in 1866 at Monsheim near Worms (Hessen Rhineland), close to the menhir of the same name. Two large cemeteries at Worms – Rheingewann (1895) and Rheindürkheim (1898) – remained representative until 1988/89, when planned excavations were able to uncover a large cemetery at Trebur (south Hessen). Evidence of the Hinkelstein and Großgartach cultural groups was recovered. Hinkelstein is a group which here follows the Linear Pottery culture and corresponds to the Stroke–Ornamented Ware culture in the east. Flexed burials are now replaced by stretched ones with a precise SO–NW orientation. Its rich ornamentation uses the technique of Linear Pottery and the structures of Stroke–Ornamented Ware.
Cílem článku je nové metodické uchopení výzdoby LBK z neolitické lokality v Bylanech u Kutné Hory. Dosavadní interpretace vývoje sídliště je založena na dataci keramického materiálu a trendech vývoje nekeramických artefaktů z tzv. stavebních komplexů. Jedná se o empiricky definované chronologicko-prostorové jednotky, jejichž jádrem je dům. Výchozí otázkou je, zda se jakkoliv změní stávající model sídliště, pokud dojde k dekonstrukci stavebních komplexů. Na základě kvantitativní analýzy stylu keramické výzdoby provedené v úrovni jednotlivých archeologických objektů bylo definováno několik skupin stylu lineární výzdoby. Význam těchto skupin byl validován prostřednictvím prostorové evidence jejich výskytu. Výsledky analýzy umožňují konfrontovat stávající teoretický model neolitických sídlišť s jinou alternativou. and The aim of the article is an innovative methodological understanding of LBK pottery decoration from the site of Bylany, Central Bohemia. The existing interpretation of the settlement development is based on pottery dating and the evolution of non-ceramic artifacts from the so-called “house complexes”. These are empirically defined spatio-temporal units with the house in their centre. The initial question is whether the existing model of the settlement will change in any way if these complexes are deconstructed. Several groups of linear decoration style were defined through quantitative analysis of pottery decoration style performed at the level of individual archaeological features. The meaning of these groups was validated through analysis of their spatial occurrence. The results of the analysis allowed comparison of the existing theoretical model of Neolithic settlements with an alternative.