Výzkumná sonda se soustřeďuje na posttraumatický rozvoj osobnosti vojáků po návratu ze zahraniční mise. Konstatuje, že výzkumů tohoto typu je ve světě relativně málo a stručně charakterizuje dosavadní výzkumy věnované americkým veteránům vietnamské války, izraelským veteránům Jomkipurské války a americkým veteránům války o Kuvajt. Předkládaná výzkumná sonda byla provedena u dvou skupin českých vojáků: 40 příslušníků bojových jednotek (Irák, Afghánistán) a 30 vojenských lékařů a sester z vojenských polních nemocnic (Irák, Afghánistán). Posttraumatický rozvoj byl zjišťován pomocí české verze dotazníku PTGI. Statisticky významně vyšší rozvoj byl zjištěn u vojenských lékařů a sester (peripheral exposure) oproti vojákům bojových jednotek (direct exposure). U vojáků- zdravotníků stoupají s množstvím absolvovaných misí hodnoty proměnné „osobní rozvoj“ a s dobou od „nejhorší mise“ rostou jak hodnoty proměnné „vztahy s druhými“, tak i celkový skór posttraumatického rozvoje v dotazníku PTGI- CZ. Zjištěný posttraumatický rozvoj nesouvisí s pohlavím, věkem, vzděláním, ani délkou služby v armádě; ve složitějších modelech však tyto proměnné pravděpodobně roli hrají. Autoři předpokládají, že rozdíly mezi oběma skupinami souvisejí s charakterem vykonávané práce, a tím i s intenzitou prožívaného distresu, s výběrem uchazečů, způsobem přípravy před misí, sociálním zázemím na misi a psychologickou péčí během mise i po jejím skončení. Výzkum konstatoval velkou variabilitu vývojových trendů u nezdravotníků. Jedním z vysvětlení může být rozdílný časový průběh, tedy rozdílný nástup posttraumatického rozvoje u jednotlivých složek celkového posttraumatického rozvoje. and Post-traumatic growth in soldiers of the Army of the Czech Republic after return from foreign mission
The research focuses on the post-traumatic growth of soldiers´ personality after the return from the foreign mission. The studies of this type are relatively infrequent. The authors briefly characterize existing studies devoted to American veterans of Vietnam War, Israeli veterans of Yom Kippur war, and American veterans of Kuwait war. The study was accomplished in two groups of Czech soldiers: 40 members of combat units (Iraq, Afghanistan) and 30 military physicians and nurses of military field hospitals (Iraq, Afghanistan). The post-traumatic growth was assessed by the Czech version of PTGI questionnaire. Statistically higher values were found in military physicians and nurses (peripheral exposure) than in soldiers of combat units (direct exposure). In soldiers-physicians and nurses raise with the number of missions the values of „personal development“ variable and with the time since „the worst mission“ raise both the values of „relations to others“ variable and the total score of the posttraumatic growth in the PTGI questionnaire. The found posttraumatic growth does not relate to sex, age, education, nor to the duration of service in the army; but these variables probably play role in more complex models. The authors assume that the differences between both the groups are connected with the type of exercised work a thus with the intensity of perceived distress, with the selection of applicants, with the preparation for the mission, with the social background on the mission, and with the psychological care during the mission and after its completion. The study stated a high variability in developmental trends in non-medical soldiers. One explanation can be the different time course and different start of post-traumatic growth in particular component parts of general post-traumatic growth.
Článek se zabývá otázkou právní povahy kontrolních činností vykonávaných při poskytování veřejné účelové podpory na řešení projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.Východiskem je teoretické vymezení jednotlivých typů kontrolních činností, které se realizují v oblasti veřejné správy a jsou doktrinálně specifikovány v teorii správního práva. Na tomto teoretickém základu je následně provedena analýza zkoumaných kontrolních činností z hlediska subjektů a předmětu kontroly a z hlediska kritérií uplatňovaných při posuzování předmětu kontroly. Poskytnutá účelová podpora je v minimálním objemu stanoveném zákonem kontrolována každoročně formou standardní veřejnosprávní finanční kontroly podle zákona o finanční kontrole. Vedle toho je u každého podporovaného projektu po skončení jeho řešení, a v případě víceletého projektu i v průběhu jeho řešení, prováděna kontrola dosažených výsledků a jejich právní ochrany, jejíž součástí je také kontrola čerpání a využití podpory a vynaložených nákladů. Kontrola (hodnocení) dosažených výsledků je specifickou kontrolní činností ve veřejné správě, kontrolou sui generis, neboť kritériem zde není plnění právních povinností, ale plnění požadavků neprávní povahy (dosažení předpokládaných výsledků výzkumu, vývoje a inovací a plnění stanovených cílů projektu). Specifická povaha této kontroly se pak projevuje i v procesní úpravě kontrolního postupu realizovaného při jejím výkonu. and The article deals with the question of the legal nature of activities carried out while providing targeted public support for research projects, projects in the area of experimental development and innovations. The paper starts with theoretical definitions of individual types of different control activities carried out in the area of public administration and specified in the theory of administrative law.Based on this theoretical basis we analyse the control activities in question from the perspective of subjects of control and from the perspective of criteria applied when assessing the subject of control. The provided support, exceeding the minimum volume defined by the law, is controlled every year in the form of standard public administrative financial control, following the act on financial control. On top of this, every supported project is, after completion or, in case of projects running several years, during completion, subjected to an inspection to verify the achieved results and their legal protection, which also includes the control of drawing and using financial resources. Control (evaluation) of the achieved results is a specific control activity in public administration, because the criterion here is not the fulfilment of legal duties but the fulfilment of requirements of non-legal
nature (achievement of expected research results, development and innovations and the fulfilment of defined project goals). The specific nature of this control is visible also in the procedural regulation of the control process carried out.
Oblast klinického hodnocení byla v posledních desetiletích vystavena nemalému tlaku nových, často velmi zlomových, vědeckých objevů z oblastí medicíny, biologie, chemie, fyziky a informačních technologií. Stejným tempem, jakým se vyvíjí věda, by se měly vyvíjet i etické kodexy, principy a postupy vztahující se ke klinickému hodnocení. I přes to, že v průběhu 20. a 21. století vznikl v různých částech světa nespočet etických kodexů a směrnic vztahujících se ke klinickému výzkumu, stále nacházíme sporná témata, která na řešení teprve čekají. Velmi klíčová celosvětová témata jsou: nedostatečná informovanost pacienta účastnícího se klinického hodnocení, střet zájmů, dostupnost léčby po ukončení klinického hodnocení, podvodná jednání, osud Směrnice správné klinické praxe, rozdílná interpretace platné legislativy Evropské unie a další. and In the last decade the area of clinical evaluation was exposed to a significant pressure of new and frequently ground-braking, scientific inventions in the area of medicine, biology, chemistry, physics and information technologies. Codes of ethics, principles and procedures relating to the clinical evaluation should be also developing in the same pace as the science develops. In spite of the fact that numerous codes of ethics and directives relating to the clinical research came into existence in various parts of the world , we still encounter controversial topics that still wait for their resolution. The very significant global topics include: insufficient acquaintance of a patient participating in a clinical evaluation, conflict of interests, availability of treatment after completion of a clinical evaluation, fradulous behavior, fate of the good clinical practice directive, different interpretation of valid legislation of the European Union and other topics.
Studie přibližuje jedno z možných řešení složitého vztahu mezi psychologickým výzkumem a psychologickou praxí - přístup, který se nazývá psychologie založená na důkazech. Je inspirován obdobnými snahami v medicíně, ale v psychologii nabývá specifických odstínů. Studie přibližuje historické kořeny, zrod a současnou podobu medicíny založené na důkazech. Na příkladu Americké psychologické asociace ukazuje, jak tento přístup postupně inspiroval jednotlivé psychologické obory. Studie charakterizuje různé úrovně aplikace, počínaje politikou založenou na důkazech až po empiricky podloženou intervenci. Nejvíce pozornosti věnuje psychologické praxi založené na důkazech. S odkazem na práci Hoagwooda a Johnsona přibližuje pět přístupů, které se objevují: 1. akademický přístup, 2. empiricky validizovaný přístup, 3. terapii založenou na důkazech, 4. multidisciplinární přístup, 5. školně-psychologický přístup. Podrobněji rozebírá dvě ze tří složek praxe založené na důkazech: výzkumné důkazy a expertnost psychologa. V závěru studie diskutuje slabá místa a problémy, které se při aplikaci psychologie založené na důkazech vynořují., The overview study brings closer one of possible solutions of complicated relation of psychological research to psychological practice, the approach called evidence-based psychology. It is inspired by the analogical effort in medicine but in psychology it gains specific nuances. The study mentions the historical roots, the birth, and the contemporary form of evidence-based medi cine. It shows how this approach inspired one by one the particular psychological fields on the example of American Psychological Association. Different levels of application are characterized, starting by evidence-based policy to empirically based intervention. Most attention is paid to evidence-based psychological practice. Referring to the work of Hoagvvfrood and Johnson it brings Closer five emerging approaches: 1. The academic approach, 2. Empirically validated approach, 3. Evidence-based therapy, 4. Multidisciplinary approach, 5. School psychological approach. Two of three components of evidence-based practice are analyzed in detail: research evidence and psychologist's expertise. In the conclusion, weak points and problems emerging during the application of evidence-based psychology are discussed., Jiří Mareš, Vladimír Kebza., and Obsahuje seznam literatury
Přestože se mnoho výzkumů věnuje souvislostem tělesného a psychického zdraví, stále neexistuje shoda ve vymezení psychosomatiky. Názory na to, co je psychosomatická nemoc a jaké má příčiny, se historicky vyvíjejí a neustále se mění, stejně jako přístupy ke zkoumání psychosomatických obtíží. Při této velké roztříštěnosti pojmů se stává srovnatelnost výsledků výzkumů velmi problematická. V zahraniční odborné literatuře je psychosomatickému výzkumu věnována adekvátní pozornost. U nás se jedná sice o téma velmi popularizované, nicméně relevantní výzkumy v této oblasti jsou stále v začátcích a roztříštěné v jednotlivých oblastech medicíny. Tato přehledová studie si klade za cíl stručně nastínit vývoj názorů na psychosomatiku, podrobněji zpracovat směry vědeckého bádání v oblasti psychosomatiky, poukázat na diverzitu v chápání pojmu psychosomatika, ilustrovat aktuální trendy výzkumu v této oblasti a nabídnout přehled o výzkumu v psychosomatice v českém prostředí. and Despite the wide range of studies focused on the relationship between mental and somatic health, researchers still have not reached the agreement on the definition of the concept of psychosomatic. Views on psychosomatic illnesses and its causes are constantly changing according to historical context as well as research approaches. Due to uncertainties and conception ambiguity comparability of studies becomes very challenging. Foreign scientific resources focus on psychosomatics in adequate extent. Despite the fact that this topic is widely popularized in our country relevant studies are still at its beginnings and secluded in separate fields of medicine. The aim of this overview study is to outline the development of psychosomatic concepts, introduce the most influential directions in psychosomatic research, point out the diversity of understanding of concepts of psychosomatic, illustrate current research trends and provide a fundamental summary of psychosomatic research in Czech Republic.
Příspěvek se v první části věnuje utváření teorií a jejich významu pro poznávání a praxi. V druhé části se autor věnuje oblasti psychoterapie a popisuje dvě (meta)teorie – medicínský a kontextuální model – a jejich důsledky pro výzkum i praxi psychoterapie. and In the first part, the article focuses on the development of theories and their impact on knowledge and practice. The second part is dedicated to psychotherapy, the author describes two (meta-)theories – medical and contextual model – and their impact on research and practice in psychotherapy.