Dokumentační fotografie vegetace a krajiny má specifické požadavky na prosvětlené snímky zachycující detailní kresbu tvarů listů a přesné barvy květů. V digitální fotografii dlouhou dobu chyběly kvalitní fotoaparáty kompaktních rozměrů, které byly navíc velmi drahé. Naštěstí rychlý vývoj technologií přinesl takové možnosti snímání, které jsou prakticky už na úrovni tradičních fotopřístrojů středního formátu., Vegetation and landscape documentation photography have special requirements for clear pictures with details of leaf shapes and flower colors. Hence for a long time in digital photography there was a lack of high quality compact cameras, which in any case were very expensive. Fortunately, rapid technological developments have provided options comparable with the middle-format cameras of the past., and Tomáš Kučera.
Půdní vlhkost má velký vliv na biodiverzitu lesní vegetace a extrémní situace jako povodně nebo sucho mohou biodiverzitu významně měnit. K těmto přirozeným faktorům se přidává působení člověka, které v dlouhodobém měřítku vedlo k vysoušení krajiny. Lesní mokřady byly odvodňovány kvůli hospodářským výnosům a teprve v současné době se lesní mokřady postupně snažíme obnovovat., Soil moisture has a strong influence on the biodiversity of forest vegetation. Extreme situations such as flooding or drought can significantly change biodiversity. In addition to these natural factors, the human impact has led to long-term desiccation on the landscape scale. Forest wetlands were drained to promote management production. Only recently can efforts to restore forest wetlands be observed., and Radim Hédl.
In the CR located on the bio-geographical crossroads of Central Europe, several vegetation types reach their distribution limit here, whereas only three vegetation types and complexes unique or significantly concentrated here are identified: grasslands in the White Carpathian Mts. (the world’s highest number of vascular plant species per certain areas smaller than 50 m2); sandstone pseudokarst landscapes (sharply contrasting vegetation at very short distances); fishponds (specific vegetation especially on their exposed bottoms when drained). and Milan Chytrý, Handrij Härtel, Kateřina Šumberová.
V článku je krátce popsán dopad výbuchu na přírodu a hlavně vegetaci a je charakterizována spontánní sukcese vegetace, která poté následovala. Zdůrazněny jsou rozdíly mezi primární a sekundární sukcesí a zmíněny jsou hlavní mechanismy a faktory, které sukcesi ovlivňují. Článek vychází z terénní zkušenosti autora s lokalitou a z výsledků dlouhodobého výzkumu sukcese vedeného americkými ekology., V článku je krátce popsán dopad výbuchu na přírodu a hlavně vegetaci a je charakterizována spontánní sukcese vegetace, která poté následovala. Zdůrazněny jsou rozdíly mezi primární a sekundární sukcesí a zmíněny jsou hlavní mechanismy a faktory, které sukcesi ovlivňují. Článek vychází z terénní zkušenosti autora s lokalitou a z výsledků dlouhodobého výzkumu sukcese vedeného americkými ekology., and Karel Prach.
Karpologické a xylotomické analýze bylo podrobeno 18 vzorků náplavových sedimentů ze zaniklého vedlejšího ramene Vltavy v sousedství Malé Strany v Praze. Lokalita se ve středověku nacházela vně městského opevnění v říčním korytu, protékaném vodou jen za povodní. Náplavy byly datovány metodou 14C (99,7 %) do rozmezí 770–990 A. D. až 1160–1282 A. D., podle keramiky do závěru 10. až poč. 14. století. Rostlinné makrozbytky – 23 399 diaspor + fragmenty diaspor, dřeva, uhlíků aj. – nejméně 300 taxonů bylin a dřevin prokázaly smíšený charakter sedimentu. Část makrozbytků měla původ v sedimentačním prostoru, část projevila spojitost se sousedícím sídlištěm, ostatní byly splaveny řekou. Ve srovnání s analyzovanými soubory z městského jádra Malé Strany je kolekce z říčního sedimentu bohatší o ca 50 %. Výsledky byly konfrontovány se závěry pylové analýzy z téže lokality, s nálezovými soubory z městského jádra Malé Strany a s nálezy makrozbytků z mimopražských raně středověkých lokalit situovaných do slepých říčních ramen. and 18 samples from alluvial deposits extracted from a defunct side branch of the river Vltava in the neighbourhood of the medieval Lesser Town in Prague were submitted to carpological and xylotomical analyses. The site was situated outside the fortification in the river channel through which water used to flow only during floods. The alluvial deposits were dated by means of 14C method (up to 99.7 %) to the period between 770–990 A.D. and 1160–1282 A.D., according to the pottery to the end of the 10th till the beginning of the 14th centuries. The vegetal macroremains – 23 399 diasporas + fragments of disaporas, wood, charcoal, etc. – at least 300 taxa of herbs and woody plants demonstrated mixed character of the sediment. The origin of a part of the macroremains was in the sedimentation area, a part showed relation with the neighbouring settlement; the others were washed down by the river. It was the river itself and the floods, which became more devastating after 1250 A.D., that took part in enlarging the collection of the species by about 50 % compared with the sets from the historical core of the Lesser Town. The results were compared with the outcomes of pollen analysis from the same location, with the early medieval sets of finds from the core of the Lesser Town and partially from the Czech early medieval sites situated into dead river branches.
Fossil continental molluscs have not hitherto been regarded as reliable paleoenvironmental indicators. Little was known about their ecological requirements or their position in characteristic biomes of the Quaternary climatic cycle, for instance in the loess steppe. Only recent analyses of their assemblages in a broad environmental context have shown that they are indicative of a number of important environmental phenomena in the same way as pollen grains or vertebrate remains. and Vojen Ložek.
Fossil molluscan successions from ca 450 sites provide evidence of the paleo-environmental history of the Czech Republic and Slovakia during the Quaternary. They not only reflect the Quaternary cycle of warm and cold phases but also a number of various events, such as the impact of the cold oscillation at 8,2 ky BP or the detailed reconstruction in time and space of the habitat patchwork in areas where other fossils are sparse or absent, particularly in karstlands, in the full scale of elevations. and Vojen Ložek.