Filozofická analýza procesu idealizácie je rozvíjaná v dvoch nezávislých smeroch. V rámci analytickej filozofie vedy je idealizácia chápaná ako zjednodušenie či deformácia opisu určitého javu či prírodného zákona. V rámci fenomenologickej tradície je idealizácia chápaná ako kvantifikácia určitého fenoménu žitého sveta. Cieľom predkladanej state je obe tieto pojatia idealizácie stručne predstaviť a pokúsiť sa objasniť ich vzájomný vzťah. V závere state je načrtnuté tretie pojatie idealizácie, ktorému zatiaľ v literatúre nebola venovaná pozornosť., The philosophical analysis of the process of idealisation has developed in two independent directions. In the framework of analytical philosophy of science, idealisation is understood as a simplification or deformation of the description of a certain appearance or natural law. In the framework of the phenomenological tradition idealisation is understood as the quantification of a certain phenomenon of the life-world. The aim of this paper is to give an exposition of these two conceptions of idealisation and to attempt to clarify their mutual relation. In conclusion I sketch a third conception of idealisation which has not received attention in the literature., and Ladislav Kvasz.
Ovsenka skalní (Chondrina avenacea) je plicnatý plž, který žije celoročně na holých vápencových skalách, kde dochází k drastickým denním i sezonním změnám ozáření, teploty, vlhkosti a také dostupnosti potravy. V článku popisujeme fyziologické a biochemické adaptivní mechanismy, které umožňují ovsenkám přežít na jejich extrémním stanovišti., Chondrina avenacea is a pulmonate snail dwelling on exposed rock walls where it experiences drastic daily and seasonal fluctuations of abiotic conditions and food availability. In this paper, we describe the physiological and biochemical adaptive mechanisms that allow the snails to survive in their extreme microhabitat., Vladimír Košťál, Jan Rozsypal, Pavel Pech., and Obsahuje seznam literatury
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V prvním díle článku se autor zaměřuje na úvod do tohoto paradoxu a prezentuje dříve navržená vysvětlení z okruhu genetických a ekologických teorií pohlavního rozmnožování. Připravuje si tak půdu pro obecnější vysvětlení vyplývající z teorie zamrzlé plasticity v druhém díle seriálu., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the first part of his article the author focuses on the introduction to this paradox and a presentation of the earlier explanations postulated by the genetic and ecological theories of sexual reproduction. He thus sets the stage for a more general explanation arising from the frozen plasticity theory in the second part., and Jan Toman.
Pohlavní rozmnožování je jednou z největších evolučních záhad. Mezi eukaryotickými organismy je široce rozšířené navzdory zásadním nevýhodám. V druhém díle článku se autor zaměřuje na vysvětlení tohoto paradoxu ze strany teorie zamrzlé plasticity, které shrnuje řadu výhod pohlavních druhů postulovaných dřívějšími teoriemi a vysvětluje je prostřednictvím evolučního zamrzání. To je vlastní pohlavním druhům a spočívá v dlouhodobém udržování vysokého genetického polymorfismu umožňujícího rychlé a vratné reakce na selekční tlaky prostředí na úkor schopnosti se nevratně přizpůsobit změněným podmínkám., Sexual reproduction is one of the major evolutionary enigmas. It is widely distributed among eukaryotic organisms despite its essential disadvantages. In the second part of his article, the author focuses on the explanation of this paradox according to the “frozen plasticity theory”, which connects several advantages of sexual organisms postulated by earlier theories and explicates them by evolutionary freezing. This phenomenon applies to sexual species and is based on long-term maintenance of high genetic polymorphism, which facilitate fast and reversible reactions to selective pressures of the environment at the expense of the ability to irreversibly adapt to changed conditions., and Jan Toman.
Následující text prezentuje některé poznatky o občanské kultuře v České republice učiněné na základě speciálního šetření uskutečněného v srpnu 2009 jako součást mezinárodního komparativního výzkumu u příležitosti 50. výročí realizace původního výzkumu G. A. Almonda a S. Verby a následného vydání jejich známé knihy The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations. Kromě toho se s využitím dat z předchozích dlouhodobých kontinuálních výzkumů veřejného mínění pokouší o stručný nástin vývoje občanské kultury v českých zemích v průběhu uplynulých dvaceti let po pádu komunistického režimu v roce 1989., Following text presents some findings concerning the civic culture in the Czech Republic based on results of a special survey conducted in August of 2009 as a part of international comparative research project commemorating the 50th anniversary of realization of G. A. Almond’s and S. Verba’s original survey and their classic study The Civic Culture: Attitudes and Perception of Democracy in Five Nations. Using data from continuous public opinion surveys the text also tries briefly to outline the development of civic culture in Czech countries during last two decades after fall of communist regime in 1989., and Jan Červenka.